Ročník 2023

Archiv

Ivan Kroupa architektem roku 2023

Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech – cenu Architekt roku 2023 získal architekt Ivan Kroupa.

 

 

 

Výsledky

Ivan Kroupa

PROFIL

Ivan Kroupa vystudoval FA ČVUT v Praze (1980 – 1985), navázal v roce 1989 praxí v Londýně, Paříži a Barceloně. Nezávislou praxi zahájil v roce 1990. V letech 2002 – 2008 působil jako vedoucí ateliéru na FA ČVUT v Praze, následovalo vedení ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (2008 – 2022). V roce 2019 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury, opakovaně byl nominován na Mies van der Rohe Award (2009, 2014) a Berliner Kunstpreis, Förderungspreis Baukunst (2001). Mezi nejvýznamnější projekty jeho týmu patří např. Obřadní síň v Týnci nad Sázavou (2022), bytový dům RCP Karlín (2022), Technologická budova Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (2021), Hemodialyzační centrum B. Braun v Praze na Bulovce (2015), Tiskárna a galerie tisku Karmášek v Českých Budějovicích (2015) a samozřejmě Centrum současného umění DOX (2008).

ZDŮVODNĚNÍ POROTY

Ivan Kroupa je velkým jménem současné české architektury. Každá jeho stavba je ikonou s nejvyšší architektonickou hodnotou, jasně čitelným rukopisem, vždy unikátní prostorová řešení jdou ruku v ruce s precizním výběrem materiálů v jejich syrové podobě. Jeho guerillová architektonická tvorba je o emocích, individuální práci na každém zadání a nekompromisnosti, říká, co si myslí, dělá, co musí, tvoří minimalisticky, ale expresivně. Z Kroupových mistrovských děl lze jmenovat například českobudějovickou slavnou Karmáškovu tiskárnu, pražskou Galerii DOX nebo budovu Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

Jiří Zhoř

ZDŮVODNĚNÍ POROTY

Architekt Jiří Zhoř byl zcela ojedinělým tvůrcem nejen na české scéně, ale i v měřítku toho nejlepšího, co dnes nabízí světová architektura. Byl tvůrcem převážně interiérů takové síly, výrazové intenzity a ryzosti, že snese co do struktury zakázek, detailnosti provedení a tvůrčího přístupu srovnání s italským velmistrem Carlo Scarpou. Jeho tvorba však byla syrová, odhalující na kost, artikulovaná k jasné čitelnosti všech konstrukčních článků, brutální, přitom nesmírně jemná a poetická. Jeho interiéry se dají číst a tato četba přináší zážitek podobný zážitku z prožívání výtvarných prací Antonia Tapiése. Z mnoha jeho prací můžeme připomenout dvě brněnské existující realizace v pasáži Komerční banky na náměstí Svobody. Osově symetricky umístěné ateliéry módního salonu a kadeřnictví.

Bohužel díky struktuře práce Jiřího Zhoře jeho díla postupně zanikají. Ostatně podobně jak v tichosti, náhle, zcela mlád nás opustil i on sám.

Eva Wagnerová

Během slavnostního vyhlášení ceny Architekt roku byla letos poprvé předána i Cena časopisu INTRO, kterou získal park Zdeňka Kopala v Litomyšli, jejž navrhla architektka Eva Wagnerová ve spolupráci se společností ENVICONS. Na Cenu časopisu INTRO bylo v letošním prvním ročníku nominováno celkem 38 realizací z České republiky a Slovenska, do užšího výběru postoupilo 12 z nich. O konečném vítězi rozhodl Petr Volf, novinář a spisovatel zabývající se výtvarným uměním, architekturou a designem.

Na cenu byly nominovány realizace, které byly v časopise INTRO publikovány od března 2020 (INTRO 11) do března 2023 (INTRO 20), tedy v rámci posledního uzavřeného materiálového cyklu. Na výběru děl, jež se na stránky INTRA dostanou, se podílejí nejen redaktoři časopisu v čele s šéfredaktorem Martinem Vernerem, ale také redakční rada ve složení Zdeněk Fránek, Petr Hájek, Ján Stempel, Petr Stolín a Petr Šmídek.

Odůvodnění:

Park Zdeňka Kopala v Litomyšli je výjimečným příkladem sofistikované krajinné architektury jedenadvacátého století, která propojuje hned několik rovin. Chrání blízkou rezidenční čtvrť a budoucí dům seniorů před záplavami z přívalových dešťů, pomáhá udržet vodu v krajině, dává obyvatelům možnost načerpat síly a relaxovat, umožňuje hry a poznávání, nabízí výhledy ze speciálních stanovišť a soustavu cest lemovanou stovkami stromů a keřů. Opravuje chyby minulosti, nově definuje celou lokalitu, dodává jí čerstvou energii. Architektka Eva Wagnerová (spolu s firmou ENVICONS) vytvořila ekonomicky dostupný model k uchopení, který lze uplatnit i jinde. Projekt – tak potřebný v současné, klimaticky rozkolísané době – svým komplexním pojetím dokazuje, že architektura nejsou jenom domy, ale že neméně důležité je i prostředí, jež je obklopuje. Jinak také potvrzuje známou věc, totiž že Litomyšl je oproti jiným městům a obcím stále nejméně o krok napřed.

 

 

Anna Šlapetová

PŘEDSTAVENÍ

Nedílnou součástí soutěže Architekt roku, kterou organizuje společnost ABF, a.s. je také ocenění Architekt obci udělované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Svazem měst a obcí ČR, Českou komorou architektů, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR a časopisem Moderní obec. Cílem soutěže je ocenit tandem architekt – obec a vyzdvihnout přínos jejich spolupráce pro vznik kvalitní výstavby.

Laureátkou ocenění Architekt obci 2023 se stala Anna Šlapetová za dlouhodobý přínos pro rozvoj obce Dolní Břežany. Společně s ní cenu na slavnostním ceremoniálu v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze převzal dne 12. září 2023 současný starosta Matěj Novák. Do finále postoupil také architekt Kamil Mrva, který dlouhodobě působí v obci Trojanovice. Cena je udělována architektovi a zároveň obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se po několik let soustavně a s respektem věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se významně zasloužil o dobrou architekturu, udržitelný rozvoj a zvýšení kvality života obyvatel obce.

Ivan Kroupa

PROFIL

Ivan Kroupa vystudoval FA ČVUT v Praze (1980 – 1985), navázal v roce 1989 praxí v Londýně, Paříži a Barceloně. Nezávislou praxi zahájil v roce 1990. V letech 2002 – 2008 působil jako vedoucí ateliéru na FA ČVUT v Praze, následovalo vedení ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (2008 – 2022). V roce 2019 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury, opakovaně byl nominován na Mies van der Rohe Award (2009, 2014) a Berliner Kunstpreis, Förderungspreis Baukunst (2001). Mezi nejvýznamnější projekty jeho týmu patří např. Obřadní síň v Týnci nad Sázavou (2022), bytový dům RCP Karlín (2022), Technologická budova Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (2021), Hemodialyzační centrum B. Braun v Praze na Bulovce (2015), Tiskárna a galerie tisku Karmášek v Českých Budějovicích (2015) a samozřejmě Centrum současného umění DOX (2008).

ZDŮVODNĚNÍ POROTY

Ivan Kroupa je velkým jménem současné české architektury. Každá jeho stavba je ikonou s nejvyšší architektonickou hodnotou, jasně čitelným rukopisem, vždy unikátní prostorová řešení jdou ruku v ruce s precizním výběrem materiálů v jejich syrové podobě. Jeho guerillová architektonická tvorba je o emocích, individuální práci na každém zadání a nekompromisnosti, říká, co si myslí, dělá, co musí, tvoří minimalisticky, ale expresivně. Z Kroupových mistrovských děl lze jmenovat například českobudějovickou slavnou Karmáškovu tiskárnu, pražskou Galerii DOX nebo budovu Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

Jiří Zhoř

ZDŮVODNĚNÍ POROTY

Architekt Jiří Zhoř byl zcela ojedinělým tvůrcem nejen na české scéně, ale i v měřítku toho nejlepšího, co dnes nabízí světová architektura. Byl tvůrcem převážně interiérů takové síly, výrazové intenzity a ryzosti, že snese co do struktury zakázek, detailnosti provedení a tvůrčího přístupu srovnání s italským velmistrem Carlo Scarpou. Jeho tvorba však byla syrová, odhalující na kost, artikulovaná k jasné čitelnosti všech konstrukčních článků, brutální, přitom nesmírně jemná a poetická. Jeho interiéry se dají číst a tato četba přináší zážitek podobný zážitku z prožívání výtvarných prací Antonia Tapiése. Z mnoha jeho prací můžeme připomenout dvě brněnské existující realizace v pasáži Komerční banky na náměstí Svobody. Osově symetricky umístěné ateliéry módního salonu a kadeřnictví.

Bohužel díky struktuře práce Jiřího Zhoře jeho díla postupně zanikají. Ostatně podobně jak v tichosti, náhle, zcela mlád nás opustil i on sám.

Eva Wagnerová

Během slavnostního vyhlášení ceny Architekt roku byla letos poprvé předána i Cena časopisu INTRO, kterou získal park Zdeňka Kopala v Litomyšli, jejž navrhla architektka Eva Wagnerová ve spolupráci se společností ENVICONS. Na Cenu časopisu INTRO bylo v letošním prvním ročníku nominováno celkem 38 realizací z České republiky a Slovenska, do užšího výběru postoupilo 12 z nich. O konečném vítězi rozhodl Petr Volf, novinář a spisovatel zabývající se výtvarným uměním, architekturou a designem.

Na cenu byly nominovány realizace, které byly v časopise INTRO publikovány od března 2020 (INTRO 11) do března 2023 (INTRO 20), tedy v rámci posledního uzavřeného materiálového cyklu. Na výběru děl, jež se na stránky INTRA dostanou, se podílejí nejen redaktoři časopisu v čele s šéfredaktorem Martinem Vernerem, ale také redakční rada ve složení Zdeněk Fránek, Petr Hájek, Ján Stempel, Petr Stolín a Petr Šmídek.

Odůvodnění:

Park Zdeňka Kopala v Litomyšli je výjimečným příkladem sofistikované krajinné architektury jedenadvacátého století, která propojuje hned několik rovin. Chrání blízkou rezidenční čtvrť a budoucí dům seniorů před záplavami z přívalových dešťů, pomáhá udržet vodu v krajině, dává obyvatelům možnost načerpat síly a relaxovat, umožňuje hry a poznávání, nabízí výhledy ze speciálních stanovišť a soustavu cest lemovanou stovkami stromů a keřů. Opravuje chyby minulosti, nově definuje celou lokalitu, dodává jí čerstvou energii. Architektka Eva Wagnerová (spolu s firmou ENVICONS) vytvořila ekonomicky dostupný model k uchopení, který lze uplatnit i jinde. Projekt – tak potřebný v současné, klimaticky rozkolísané době – svým komplexním pojetím dokazuje, že architektura nejsou jenom domy, ale že neméně důležité je i prostředí, jež je obklopuje. Jinak také potvrzuje známou věc, totiž že Litomyšl je oproti jiným městům a obcím stále nejméně o krok napřed.

 

 

Anna Šlapetová

PŘEDSTAVENÍ

Nedílnou součástí soutěže Architekt roku, kterou organizuje společnost ABF, a.s. je také ocenění Architekt obci udělované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Svazem měst a obcí ČR, Českou komorou architektů, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR a časopisem Moderní obec. Cílem soutěže je ocenit tandem architekt – obec a vyzdvihnout přínos jejich spolupráce pro vznik kvalitní výstavby.

Laureátkou ocenění Architekt obci 2023 se stala Anna Šlapetová za dlouhodobý přínos pro rozvoj obce Dolní Břežany. Společně s ní cenu na slavnostním ceremoniálu v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze převzal dne 12. září 2023 současný starosta Matěj Novák. Do finále postoupil také architekt Kamil Mrva, který dlouhodobě působí v obci Trojanovice. Cena je udělována architektovi a zároveň obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se po několik let soustavně a s respektem věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se významně zasloužil o dobrou architekturu, udržitelný rozvoj a zvýšení kvality života obyvatel obce.

Porota

Složení odborné poroty

  • Stanislav Fiala
  • Petr Hájek
  • Zdeněk Fránek
  • Petr Stolín
  • Ladislav Kuba, Tomáš Pilař

Porotci se shodli, že letošním laureátem ocenění Architekt roku se stane přední český architekt Ivan Kroupa.

Stanislav Fiala

Stanislav Fiala

Od 90. let patří mezi špičkové české architekty. Mnoho z jeho realizací získalo ocenění nejen u nás, ale také v zahraničí. V roce 2000 se dostal s administrativní budovou MUZO v pražských Strašnicích mezi finalisty prestižní evropské ceny za současnou architekturu Mies van der Rohe Award.

Z nejvýznamnějších realizací z posledních let můžeme jmenovat Palác Špork v Praze, Palác DRN na Národní třídě v Praze, Golfklub Čertovo břemeno v Alenině Lhotě, výrazné jsou také jeho stavby pro společnost SIPRAL – továrna, sídlo a vzorkovna. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Školu architektury na AVU v Praze. V devadesátých letech byl společníkem známého D.A. Studia, později ateliéru D3A, od roku 2009 je jednatelem společnosti Fiala+Nemec.

Petr Hájek

Petr Hájek

Absolvoval Fakultu architektury na Českém vysokém učení v Praze a Školu architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti nyní HXH (kde je stále jednatelem) a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek Architekti, s. r. o. Od roku 2004 působí jako pedagog na FA ČVUT, kde byl jmenován docentem (2010) a profesorem (2017).

Je zakladatelem a předsedou představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a zakladatelem Laboratoře Experimentální Architektury (LEA). Za svůj výzkumný projekt Anastomosis získal v roce 2012 Cenu rektora ČVUT III. stupně za aplikaci výzkumu v praxi. Spisovatele Miloše Urbana inspiroval k napsání románu Urbo Kune (2015), který se odehrává v utopickém městě navrženém studenty jeho ateliéru na FA ČVUT. V roce 2018 se stal Architektem roku.

Zdeněk Fránek

Zdeněk Fránek

Bývalý děkan Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci (2012 – 2018) vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně, poté působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační, výstavní a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Habilitoval se v roce 2008 na AVU v Praze, v roce 2011 absolvoval profesorské řízení na VŠUP Praha.

Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří Zámek ve Velkých Opatovicích (2007), Kostel církve bratrské v Litomyšli (2010), Kostel církve bratrské v Praze (2010), Energetická ústředna No. 6 Ostrava-Vítkovice (2012), CCC – Czech China Contemporary Galerie Peking (2013), Rodinný dům v Chorvatsku (2014), Výzkumné centrum Liko-Noe a hala Liko-Vo ve Slavkově u Brna (2015 – 2019) atd.

Petr Stolín

Vystudoval gymnázium, po stranicky vynuceném nástupu na učňovský obor zedník se mu podařilo přestoupit a absolvovat střední průmyslovou školu v Liberci a pak v Brně, kde následně v letech 1978 – 1983 vystudoval Fakultu architektury na VUT. Vrátil se znovu do Liberce, kde získal pozici ve Stavoprojektu Liberec a také v SIALu pod Karlem Hubáčkem. Roku 1993 si založil vlastní architektonickou praxi a od roku 2008 začal spolupracovat s Alenou Mičekovou pod svou ustálenou značkou PETR STOLÍN ARCHITEKT. Společně se také věnují vedení ateliéru konceptuálního analogového modelování na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kde Petr Stolín vede i Katedru architektury. 

Se svým bratrem Janem, konceptuálním umělcem, jsou významnými uměleckými osobnostmi severu. Často se podílejí na společných architektonicko-výtvarných projektech. Známý je jejich Památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti v Liberci z roku 2000. Průlomové realizace experimentálních domů ZEN-houses v Liberci z roku 2013 a nekonvenční Mateřské školy ve Vratislavicích nad Nisou z roku 2018 získaly řadu ocenění a byly nominovány na cenu Mies van der Rohe Award. 

Ladislav Kuba, Tomáš Pilař

Akad. arch. Ladislav Kuba (*1963) a Ing. arch. Tomáš Pilař (*1964) spolupracují od roku 1996. Působí především v Brně. Vítězstvím v architektonické soutěži na knihovnu Filozofické fakulty MU v Brně (1998) získali první významnou veřejnou zakázku. Na tento projekt navázaly další úspěšné architektonické soutěže, realizace a ocenění – mezi nejvýznamnější patří Fakulta chemicko-technologická a sportovní zařízení Univerzity Pardubice, Bytový komplex Na Krutci v Praze, obchodní dům Omega v Brně, bytový dům na Kostelním náměstí v Ostravě, projekty Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Západočeské galerie v Plzni, Rekonstrukce objektu bývalé menzy pro potřeby FHS v Praze a mnoho dalších. Pět jejich staveb bylo nominováno na Evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award a devětkrát získali ocenění Grand Prix architektů.

Nominace

Odborná porota (architekti Stanislav Fiala, Zdeněk Fránek, Petr Hájek, Petr Stolín a loňští laureáti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař) vybrala pět finalistů soutěže Architekt roku 2023.

 

Nominace na cenu Architekt roku 2023

Roman Brychta

Markéta Cajthamlová

Marek Chalupa

Roman Koucký

Ivan Kroupa

 

Nominace na cenu Architekt obci 2023

Anna Šlapetová, Dolní Břežany
Kamil Mrva, Trojanovice

 

Nominace na Čestné uznání

Jiří Zhoř

Karel Kuča

Petr Kropp