Aktuální ročník
Aktuální ročník
AKTUÁLNÍ
ROČNÍK 2026
Slavnostní ceremoniál s vyhlášením výsledků proběhne 9. září na výstavišti PVA EXPO PRAHA.
Místo konání
PVA EXPO PRAHA
Adresa:
Beranových 667, 199 00 Praha 9
Porota
Složení odborné poroty
- Petr Stolín
- Ladislav Kuba a Tomáš Pilař
- Ivan Kroupa
- Roman Koucký
- Marek a Štěpán Chalupovi
Snahou poroty je komplexní hodnocení jednotlivých nominovaných. Porotci se shodli, že nominované osobnosti by měly být představiteli kvalitní tvorby a zároveň angažovanosti na poli architektury, jak stanovuje statut soutěže.
Petr Stolín
Vystudoval gymnázium, po stranicky vynuceném nástupu na učňovský obor zedník se mu podařilo přestoupit a absolvovat střední průmyslovou školu v Liberci a pak v Brně, kde následně v letech 1978 – 1983 vystudoval Fakultu architektury na VUT. Vrátil se znovu do Liberce, kde získal pozici ve Stavoprojektu Liberec a také v SIALu pod Karlem Hubáčkem. Roku 1993 si založil vlastní architektonickou praxi a od roku 2008 začal spolupracovat s Alenou Mičekovou pod svou ustálenou značkou PETR STOLÍN ARCHITEKT. Společně se také věnují vedení ateliéru konceptuálního analogového modelování na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kde Petr Stolín vede i Katedru architektury. Se svým bratrem Janem, konceptuálním umělcem, jsou významnými uměleckými osobnostmi severu. Často se podílejí na společných architektonicko-výtvarných projektech. Známý je jejich Památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti v Liberci z roku 2000. Průlomové realizace experimentálních domů ZEN-houses v Liberci z roku 2013 a nekonvenční Mateřské školy ve Vratislavicích nad Nisou z roku 2018 získaly řadu ocenění a byly nominovány na cenu Mies van der Rohe Award.
Ladislav Kuba a Tomáš Pilař
Spolupracují od roku 1996. Působí především v Brně. Vítězstvím v architektonické soutěži na knihovnu Filozofické fakulty MU v Brně (1998) získali první významnou veřejnou zakázku. Na tento projekt navázaly další úspěšné architektonické soutěže, realizace a ocenění – mezi nejvýznamnější patří Fakulta chemicko-technologická a sportovní zařízení Univerzity Pardubice, Bytový komplex Na Krutci v Praze, obchodní dům Omega v Brně, bytový dům na Kostelním náměstí v Ostravě, projekty Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Západočeské galerie v Plzni, Rekonstrukce objektu bývalé menzy pro potřeby FHS v Praze a mnoho dalších.
Ivan Kroupa
Ivan Kroupa vystudoval FA ČVUT v Praze (1980 – 1985), navázal v roce 1989 praxí v Londýně, Paříži a Barceloně. Nezávislou praxi zahájil v roce 1990. V letech 2002 – 2008 působil jako vedoucí ateliéru na FA ČVUT v Praze, následovalo vedení ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (2008 – 2022). V roce 2019 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury, opakovaně byl nominován na Mies van der Rohe Award (2009, 2014) a Berliner Kunstpreis, Förderungspreis Baukunst (2001). Mezi nejvýznamnější projekty jeho týmu patří např. Obřadní síň v Týnci nad Sázavou (2022), bytový dům RCP Karlín (2022), Technologická budova Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (2021), Hemodialyzační centrum B. Braun v Praze na Bulovce (2015), Tiskárna a galerie tisku Karmášek v Českých Budějovicích (2015) a samozřejmě Centrum současného umění DOX (2008).j
Roman Koucký
Cesta profesora Romana Kouckého k architektuře je jiná, než je obvyklé – vedla od truhlářského řemesla přes střední průmyslovou školu stavební na Fakultu architektury ČVUT v Praze. Snad právě tato nepřímá cesta vytvořila předpoklady pro mimořádně široké a komplexní Kouckého pojetí architektonické a urbanistické tvorby. Pracoval u Martina Kotíka a Ivo Obersteina v Projektového ústavu hlavního města Prahy, působil jako odborný asistent na Škole architektury AVU v Praze u Emila Přikryla. V roce 1991 založil architektonickou kancelář, rok poté spoluzaložil vydavatelství Zlatý řez. Na FA ČVUT v Praze byl vedoucím Ústavu nauky o budovách, přednáší zde a vede ateliér. Od roku 2012 byl vedoucím Kanceláře metropolitního plánu a následně ředitelem Sekce plánování města na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Práce Romana Kouckého zahrnuje nebývale rozsáhlou škálu témat a měřítek od architektonického detailu až po velký urbanismus. Samostatně nebo se svými spolupracovníky zpracoval více než 200 projektů různého charakteru, z nichž asi čtvrtina byla realizována. Jeho Besídka a Fárům dům ve Slavonicích překvapují výtvarnými detaily, ve kterých lze objevovat stále nové významy a odkazy k historii a řemeslu. Řešení náměstí ve Slavonicích je dokonalým předobrazem současného přístupu k tomuto tématu, na který volně navazují mnozí následovníci. Velké stavební realizace mostů např. v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a v Praze jsou vždy svébytné a nekompromisně důsledné. Absolutní urbanistické vize Romana Kouckého jsou zcela originální a nemají obdoby nejen v českém prostředí. Úsilí o absolutno s sebou současně nutně nese i jistotu nikdy nekončícího zápasu, ve kterém nelze zvítězit – přesto je nutné vytrvat. Mezi finalisty soutěže Architekt roku se objevil již v roce 2022.
Marek a Štěpán Chalupovi
Bratři Marek a Štěpán Chalupové jsou stálicí na nebi české architektury. Jejich čistá nekompromisní řešení obdivujeme již od devadesátých let jako vrcholný projev minimalistického přístupu, který se jako takový zapíše do historie české architektury. Prvními počiny, kterými na sebe „chalupáři“ upozornili, bylo zastřešení schodiště na zámku Orlík Karla Schwarzenberga z roku 1998. Směr svého tvůrčího počínání potvrdili i v delikátním vestibulu stanice metra Kolbenova v Praze. Dalšími mistrovskými díly jsou pak technicky unikátní hotel Metropol v Praze na Národní třídě, pavilon ČR na EXPO 2000, banka ČSOB v Praze a další. Následují vyhrané soutěže z posledních let čekající na realizaci. Toto tvůrčí bratrstvo tvoří v duchu velmi sofistikovaného minimalismu s důrazem na detail a s jasným autorským rukopisem. Autoři zvolili kvalitu na úkor kvantity a místo dnes již tak dominující sebereprezentace volí raději koncentraci na svou obdivuhodnou tvorbu. Svoje zkušenosti také předávají mladé generaci pedagogickou činností.
Finalisté ceny Architekt roku 2026
Lukáš Ehl, Tomáš Koumar / Ehl & Koumar Architekti
Ateliér Ehl & Koumar Architekti reprezentuje přední polohu současné racionální české moderny. Bez ohledu na módní trendy vytvářejí trvale krásné stavby odkazující k archetypům architektury, posilující významy krajiny, městských prostorů i staveb samotných. Nedávný návrh Suchdolského mostu této autorské dvojice představuje monumentální a technologicky i esteticky ambiciózní dílo. Až radostné pocity budí osazení tohoto díla do krajiny skalnatého kaňonu. Suchdolskému mostu předcházelo vítězství v soutěži na Výukové centrum 3. lékařské fakulty UK s návrhem transparentního pavilonu s virtuózně řešenou vnitřní organizací. Do povědomí široké veřejnosti se dostala četně publikovaná Smetanova lávka v Litomyšli, která je i suverénní městskou dominantou. Až s renesančním citem rozšiřují radnici v Brandýse nad Labem. Jejich stavby mají vždy velmi pevný vnitřní řád, jsou klidné a neustrašené. Architekti Ehl & Koumar rozvíjí nejen hluboce zakořeněný odkaz a školu Aleny Šrámkové, ale tiše a v klidu vytváří významný pilíř soudobé české architektonické kultury.
David Kraus
Hledání, vlastní cesta, výtvarnost a pravdivost jsou čitelné v práci architekta, umělce a pedagoga Davida Krause. Jeho nekonvenční architektura směřuje na hranu nejlepšího možného řešení, na hranu, za kterou hrozí pád – ten ale David Kraus nikdy nedopustí. Zjevná víra v experiment, jedinečnost a v to, že každá architektura má mít v sobě něco skrytého, zastřeného, divného, nevysvětleného vyvolává emoce a naději. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v ateliéru Miroslava Šika v rámci skupiny Nová česká práce a roku 2002 založil ateliér Architektura, s.r.o. Široké spektrum projektů tohoto ateliéru se vyznačuje osobním, nemódním přístupem, materiálovou poctivostí a pevným vztahem k místu. Odmítá efektní gesta, věří v alternativní „českou cestu“ – jednoduchost, opravdovost, kontext a trvalou hodnotu díla. Pracuje s neobvyklými zdroji inspirací, obrazy a principy. Mezi jeho nejznámější práce patří oceňovaná betonárka ve Strančicích, přístavba základní školy v Hradišťku, loni dokončený domov seniorů v Novém Bydžově a řada originálních rodinných domů.
Miroslav Malý, Miroslav Chmel a Zdeněk Chmel / Malý Chmel
Architektonický ateliér Malý Chmel, založený v roce 2016 trojicí Miroslav Malý, Miroslav Chmel a Zdeněk Chmel, patří k nejvýraznějším zástupcům mladé české architektonické scény. Profilují se jako tvůrci s hlubokým smyslem pro prostorový výzkum a nekompromisní surovost. Do širšího povědomí vstoupili již svou první realizací, přístavbou základní školy v Nezamyslicích (2017) s naprosto reduktivním uspořádáním vnitřního prostoru a důsledně nahou formou stavby. Mimořádný ohlas zaznamenal radikální Dům o sedmi podlažích, který charakterizují jako „vertikální jeskyni světla“. Významnou stopu zanechávají v jižních Čechách. Zvítězili v ostře sledované soutěži na rekonstrukci Domu umění v Českých Budějovicích pro konverzi prestižní galerie. Na úspěch v oblasti veřejných budov navázali triumfem v urbanisticko-architektonické soutěži na městské Bytové domy 4 Dvory. Díla Malý Chmel jsou surově upřímná, spoléhající na trvanlivost, krásné stárnutí materiálů i silné koncepty. Jsou protiváhou k dekorativnosti, vizuálnímu smogu a rychlým, povrchním řešením. Ukazují, jak posouvat vnímání architektury od pouhého „stavění domů“ směrem k „tvorbě prostorové poezie“.
Pavel Nasadil
Pavel Nasadil je znám jako architekt, který nikdy neusiluje o prvoplánovou efektnost, ale o architekturu s trvalou hodnotou. Má mimořádnou schopnost naslouchat místu, chápat jeho souvislosti a s velkou citlivostí je proměňovat v přesvědčivé stavby. Jeho práce je založena na pokoře, promyšlenosti a důsledném hledání podstaty – vlastnostech, které jsou dnes vzácnější než kdy dřív. Společně s ateliérem FAM Architekti dlouhodobě rozvíjí architekturu, která je současná, ale nikdy samoúčelná, a která obohacuje své okolí namísto toho, aby nad ním dominovala. Ze známých staveb uveďme alespoň rekonstrukci Komenského náměstí v Dobříši, oceňovanou chatu v Doksech nebo právě probíhající výstavbu domova pro seniory v Litomyšli. Stejnou citlivost a schopnost pozorování přenáší i do fotografie, která se pro něj stala nejen tvůrčí vášní, ale i osobním způsobem poznávání světa. Ve svých dokumentárních cyklech nehledá senzaci, ale člověka – jeho příběh, důstojnost i křehkost. Právě propojení architektonické disciplinovanosti s fotografickou empatií dává jeho tvorbě výjimečnou hloubku. Pavel Nasadil je zkrátka člověk, který dokáže stejně pozorně číst krajinu, město i lidské osudy – a s mimořádnou pokorou je převádět do obrazů, ať už stavěných, nebo fotografických. Patří k těm tvůrcům, kteří neusilují o to být vidět, ale o to, aby jejich práce obstála v čase.
Jan Šépka
Jan Šépka patří mezi nepřehlédnutelné osobnosti české architektury. Jeho práce poutala pozornost již při vystoupení žáků Miroslava Šika v časných devadesátých letech v rámci skupiny Nová česká práce. Začínal jako společník ateliéru HŠH, v roce 2009 založil vlastní projekční kancelář. Návrhy Jana Šépky jsou vždy založeny na originální a silné konceptuální úvaze a překvapivém použití materiálů až na hranici možného. Pevný a nekompromisní tvůrčí záměr transformovaný do reality uplatňuje důsledně a s nebývalou vůlí – to dokládají výjimečné stavby jako Pokoj v krajině na Modravě, Dům v sadu v pražských Kyjích, návrh Středoevropského fóra Olomouc (SEFO) i nedávné realizace veřejných prostor a dostavby objektu galerie a polytechnických dílen Automatických mlýnů v Pardubicích nebo přesvědčivá symbolika materiálového pojetí interiéru knihovny Želivského kláštera. Své zkušenosti předává jako pedagog, nejprve na FA ČVUT v Praze, poté na pražské UMPRUM a FUA TUL v Liberci.
Kontakt
Koordinace, partneři
Alexandra Plšková, telefon +420 703 199 004, plskova@abf.cz
Soutěž pořádá
ABF, a.s., pořadatel stavebního veletrhu FOR ARCH
Beranových 667
199 00 Praha 9 – Letňany
Česká republika