Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech – cenu Architekt roku 2022 získala dvojice brněnských architektů Ladislav Kuba a Tomáš Pilař z ateliéru Kuba & Pilař architekti. Čestné uznání poroty obdržela architektka Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu. Slavnostní vyhlášení výsledků čtrnáctého ročníku soutěže proběhlo 21. září 2022 na veletrhu FOR ARCH, PVA EXPO PRAHA v Letňanech.

V úterní podvečer dne 21. září 2022 v 19 hodin se sešlo na dvě stovky příznivců architektury a stavebnictví v Kongresovém sále na pražském výstavišti v Letňanech. Významnou profesní událost svou přítomností podpořili zástupci odborné veřejnosti a médií.

HLAVNÍ CENA – ARCHITEKT ROKU 2022

Cenu Architekt roku vypsala již po čtrnácté společnost ABF, a. s., s cílem poukázat na význam a důležitost architektury a jejích tvůrců pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a podpořit kvalitu a odbornou i občanskou angažovanost na poli architektury. „Cena Architekt roku je udělována osobě či osobám, které se v uplynulém období pěti let svým přístupem významně zasloužily o architekturu v České republice. Poukazuje tak na konkrétní tvůrčí či organizační počiny vedoucí ke vzniku kvalitní výstavby, ať už se jedná o navrhování staveb, teoretickou, vzdělávací, propagační, publikační a popularizační činnost“, říká ředitelka veletrhu FOR ARCH Kateřina Maštalířová.

Odborná porota (architekti Stanislav Fiala, Zdeněk Fránek, Petr Hájek, loňský laureát Petr Stolín a umělkyně Kateřina Šedá) vybrala pět finalistů soutěže Architekt roku 2022: ●Mirko Baum, ●Roman Koucký, ●Ivan Kroupa, ●Kuba & Pilař architekti / Ladislav Kuba, Tomáš Pilař ●Jan Magasaník. Na ceremoniálu bylo možno zhlédnout krátká videa s medailony jednotlivých finalistů a jejich tvorby a poslechnout si hodnocení poroty.

Porota se při svém výběru snažila o komplexní hodnocení jednotlivých osobností, a nakonec se rozhodla doporučit k ocenění architekty Ladislava Kubu a Tomáše Pilaře, kteří byli na Architekta roku nominováni již několikrát. Cenu v podobě skleněné plastiky předali na slavnostním večeru loňský laureát – architekt Petr Stolín a zástupce hlavního mediálního partnera Jan Hejhálek z časopisu INTRO. Ten také prezentoval video jedné z posledních staveb oceněných architektů, rekonstruovaného objektu menzy pro potřeby Fakulty humanitních studií v Praze.

Spolupráci s architekty ve videu vyzdvihla děkanka FHS Marie Pětová: „V případě menzy se podařilo vytvořit úžasné, velkolepé prostory, které mají jasnou koncepci a řád, ale zároveň jsou univerzální a otevřené svým budoucím uživatelům. Jedná se o architekturu skromnou a pravdivou. A to je i charakteristika autorů samotných – jsou vstřícní a ochotní a za mě to byla řada let úžasné spolupráce.“ K tvorbě laureátů se ve videu vyjádřil také architekt Zdeněk Fránek, laureát ocenění Architekt roku 2020: „Dvojice Kuba-Pilař jsou fenomén v české architektuře. Jako jedni z prvních zareagovali na minimalismus a do důsledku ho realizují. Vyhrávají soutěže, mají na to zřejmě nějaký výborný mechanismus, oprávněně. Stavby dokáží dotáhnou do posledního detailu. Jejich struktury jsou neokázale okázalé a monumentální, a přitom ekonomicky zvládnutelné. Investor, který si je vybere, nikdy nelituje. Jejich stavby jsou součástí historie české architektury“.

Video https://youtu.be/h3qnbXesef4

ČESTNÉ UZNÁNÍ POROTY – ARCHITEKT ROKU 2022

V posledních letech se organizátoři soutěže rozhodli udělovat také čestné uznání poroty osobám, které zdánlivě stojí trochu stranou. Snaží se oceňovat práci lidí, kteří nemusí být vždy vidět, ale přesto výrazným způsobem podporují vznik kvalitní architektury i kultury v České republice. V letošním roce získala toto ocenění generální ředitelka Národního památkového ústavu Ing. arch. Naděžda Goryczková.

ARCHITEKT OBCI 2022

Nedílnou součástí soutěže Architekt roku je také ocenění Architekt obci udělované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Svazem měst a obcí ČR, časopisem Moderní obec, ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR. Cílem soutěže Architekt obci je ocenění tandemu architekt – obec a vyzdvihnutí jejich rolí při procesu výstavby a spolupráce vedoucí ke vzniku kvalitního prostředí.

Cenu Architekt obci 2022 získala Ing. arch. Daria Balejová za dlouhodobý přínos pro rozvoj města Řevnice. Společně s ní cenu na slavnostním ceremoniálu na veletrhu FOR ARCH, PVA EXPO PRAHA v Letňanech převzal dne 21. 9. 2022 starosta Tomáš Smrčka. Ocenění Finalista Architekt obci 2022 převzal Ing. arch. Miroslav Vodák za spolupráci při kultivovaném rozvoji města České Budějovice.

INFO

Vypisovatel soutěže Architekt roku: ABF, a. s., pořadatel stavebního veletrhu FOR ARCH

Hlavní partner soutěže Architekt roku: Veletrh FOR ARCH

Partneři: Hl. m. Praha, IPR Praha, SMO ČR, FOR ARCH (hlavní partneři), INTRO (hlavní mediální partner), ARCHITECT+, Moderní obec, ERA21, TV Architect, archiweb.cz, ASB, Střechy-Fasády-Izolace, Stavitel, EARCH.cz, PROPAMÁTKY, PRO města a obce, archSPACE (mediální partneři)

KONTAKT

Mgr. Iveta Zajíčková, tel.: 739 003 161, e-mail: zajickova@abf.cz

www.architektroku.cz, www.architektobci.cz

Ve 14. ročníku soutěže Architekt roku 2022 vybrala odborná porota pět finalistů. Jedná se o architekty, kteří se v období uplynulých pěti let svým přístupem významně zasloužili o architekturu v České republice, ať již vynikající tvorbou či podporou kvalitní architektury a profese. Ocenění laureáta a slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhne 21. září 2022 od 19 hodin na veletrhu FOR ARCH, PVA EXPO PRAHA v Letňanech.

Každoročně udělované odborné ocenění Architekt roku upozorňuje na význam a důležitost architektury pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a rovněž na výjimečnou roli architektů, kteří úroveň výstavby svou činností zásadním způsobem ovlivňují. Od svého založení se cena snaží vyprofilovat jako prostředek k šíření osvěty a propagace právě vznikající kvalitní architektury. Cena Architekt roku tedy není oceněním za celoživotní dílo, ani by neměla připomínat životní jubilea. Její snahou je ocenit významný počin v oblasti architektury z posledních pěti let. „Ocenění je určeno především praktikujícím architektům, ale nejen jim. Laureátem se může stát každý, kdo svým počínáním usiluje o příjemný prostor k bytí,“ říká Zdeněk Fránek, laureát ceny z roku 2020 a současný porotce. O desítce nominací s ním rozhodovali také další vítězové předchozích ročníků soutěže – architekti Petr Stolín, Stanislav Fiala, Petr Hájek a umělkyně Kateřina Šedá.

NOMINACE – ARCHITEKT ROKU 2022

Mezi nominovanými byli diskutováni projektující architekti, ale i teoretici či pedagogové a další angažovaní odborníci, např. ateliéry DAM architekti, A69 architekti, A1 Architects, Kuba & Pilař architekti, Ječmen, Forma Fatal, ale také jednotlivci, např. Jakub Kopec, Jan Magasaník, Naděžda Goryczková a opakovaně také Mirko Baum, Petr Janda, Roman Koucký, Ivan Kroupa a další.

FINALISTÉ – ARCHITEKT ROKU 2022

Porotci se seriózně zabývali jednotlivými jmény. Do finále nakonec postoupilo pět nominací. Kromě ocenění laureáta porota v září udělí rovněž jedno čestné uznání. „Postupujeme vždy podle statutu soutěže, který doporučuje u posuzovaných osobností sledovat jejich celkový vliv na rozvoj společnosti a prostředí, ochranu veřejného zájmu nebo třeba angažovanost a spolupráci s ostatními odborníky a organizacemi. Důraz klademe především na odbornou úroveň práce, ať už se jedná o vznik staveb či veřejného prostoru, technologické a materiálové inovace, šetrnost vůči životnímu prostředí atd. Kritéria výběru si ale porota vždy v závislosti na nominovaných jménech ještě upřesňuje. Každopádně jsme přesvědčeni, že finalisté musí být představiteli kvalitní tvorby a profesní a morální integrity,“ shrnuje architekt Petr Stolín.

● Mirko Baum

Odůvodnění poroty: Mirko Baum je architekt, pedagog a myslitel. Svými realizacemi, přednáškami a knihami inspiruje již několikátou generaci architektů a svých kolegů. Jeho stavby jsou obdivuhodné po stránce technické i po stránce architektonické. Patrná je jeho fascinace konstrukcemi a jejich detaily a také stroji. Mezi jeho nezapomenutelné realizace patří například přístavba Fakulty architektury RWTH v Cáchách, transbordér přes řeku Niers u Mönchengladbachu nebo most v Jaroměři.

 prof. Ing. arch. Mirko Baum (*1944) vystudoval architekturu na ČVUT v Praze (1962–1969). V roce 1970 byl zakládajícím členem komuny architektů Školka SIAL v Liberci a její aktivní člen do roku 1974. V letech 1974–1976 byl zaměstnán v architektonické kanceláři Kraemer, Sieverts und Partner v Kolíně nad Rýnem, později (1976–1991) byl vedoucím projektantem v ateliéru J. P. Kleihuese v Dülmenu. Od roku 1990 přednáší u nás, na Slovensku, Německu a Švýcarsku. Od roku 1993 byl profesorem na Technické univerzitě v Cáchách. V letech 1998–2007 působil jako poradce Deutscher Akademischer Austausch Dienst. Od roku 2007 spolupracuje s Davidem Barošem (sdružení baum & baroš ARCHITEKTI). V letech 2014–2017 spolupracoval s Vladimírem Janatou (EXCON – Baum). Mezi nejvýznamnější realizace patří např. krov karmelitského kostela ve Frankfurtu nad Mohanem, Studentské ateliéry Technické univerzity v Cáchách, transbordér přes řeku Niers, lávka v Hradci Králové nebo lávka v Jaroměři.

● Roman Koucký

Odůvodnění poroty: Architektura Romana Kouckého a Šárky Malé je známá svou přímočarostí a silným výtvarným nábojem. K jejich ikonickým realizacím patří Trojský most v Praze, Mariánský most v Ústí nad Labem, Fárův dům ve Slavonicích nebo právě dokončované Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí. V oblasti urbanismu je jejich zásadním přínosem zahrnutí dynamických procesů do regulace území a vytvoření plánovacího algoritmu nazvaného Regublina. Myšlenky Romana Kouckého se výrazně promítly i do Metropolitního plánu hlavního města Prahy.

doc. Ing. arch. Roman Koucký (*1959) studoval na Fakultě architektury ČVUT (1980–1985). Do roku 1990 pracoval v Ateliéru 7 Projektového ústavu hlavního města Prahy. Dva roky působil jako odborný asistent na Škole architektury AVU v Praze u Emila Přikryla. V roce 1991 založil vlastní architektonickou kancelář, rok poté spoluzaložil vydavatelství Zlatý řez. Na FA ČVUT v Praze začal pracovat v roce 1998, v letech 2010–2012 byl vedoucím Ústavu nauky o budovách, od roku 2006 zde přednáší a vede ateliér. Je autorem řady odborných statí a knih o architektuře a urbanismu a držitelem desítek ocenění. Od roku 2012 je vedoucím Kanceláře metropolitního plánu a následně ředitelem Sekce plánování města na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Samostatně nebo se svými spolupracovníky zpracoval více než 200 projektů různého charakteru, z nichž asi čtvrtina byla realizována – např. Mariánský most v Ústí nad Labem, Trojský most v Praze, Dlouhý most v Českých Budějovicích, rekonstrukce Fárova domu ve Slavonicích, Integrovaná střední škola technická a ekonomická v Sokolově a desítky územních a regulačních plánů.

● Ivan Kroupa

Odůvodnění poroty: Výrazný, a přitom záhadný architekt působící na české i zahraniční architektonické scéně. Do jeho neotřelých návrhů staveb se neustále promítá jeho ryzí individualita, výtvarné cítění i silná osobnost. V autorské tvorbě můžeme zřetelně rozpoznat jeho velkorysost a vztah založený na vzájemné důvěře s těmi, pro které tvoří. Na příkladu známé realizace Centra výtvarného umění DOX v Praze je vidět, že není jen architektem geometrických linií, ale hlavně architektem prostorů, které mistrně řadí k sobě tak, abychom pokaždé zažili novou prostorovou zkušenost. V loňském roce byla slavnostně otevřena jeho realizace Technologické budovy Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Ve výuce architektury je u něj jasně čitelná linka mistrovského přístupu, kdy nabízí své osobní zkušenosti, jež za ním stojí, a pro studenty je průvodcem na jejich vlastní cestě.

prof. Ing. arch. Ivan Kroupa (*1960) vystudoval FA ČVUT v Praze (1980–1985), navázal v roce 1989 praxí v Londýně, Paříži a Barceloně. Nezávislou praxi zahájil od roku 1990. Vedoucí ateliéru a Ústavu navrhování U1530 na Fakultě architektury (2002–2008), vedoucí ateliéru Architektura II na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (2008–2021), Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury 2019, nominace na Mies van der Rohe Award 2009, 2014, Berliner Kunstpreis, Förderungspreis Baukunst, 2001. Mezi nejvýznamnější projekty jeho týmu patří: Obřadní síň v Týnci nad Sázavou, bytový dům RCP Karlín, Technologická budova Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Centrum současného umění DOX, Hemodialyzační centrum B Braun v Praze na Bulovce, Tiskárna a galerie tisku Karmášek v Českých Budějovicích.

● Kuba & Pilař architekti / Ladislav Kuba, Tomáš Pilař

Odůvodnění poroty: Tým tvořený dvojicí architektů Ladislav Kuba a Tomáš Pilař funguje úspěšně již tři desítky let. S úzkým okruhem spolupracovníků stvořili celou řadu staveb, které se zapisují do historie české architektury. Jsou považováni za představitele minimalismu. Jejich stavby se vyznačují neměnnou vysokou úrovní exteriéru i interiéru, jsou oslavou velkolepého a monumentálního prostoru, stejně jako detailu. Bravurně se pohybují rovněž v oblasti urbanismu, jejich myšlenky jsou patrné na tváři několika českých měst. Poslední zdařilou realizací tandemu Kuba Pilař je přístavba Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Odborná veřejnost s nedočkavostí očekává realizaci další knihovny – ostravské „černé kostky“, která se již ve fázi studie stala ikonou.

akad. arch. Ladislav Kuba (*1963) a Ing. arch. Tomáš Pilař (*1964) spolupracují od roku 1996. Působí především v Brně. Vítězstvím v architektonické soutěži na knihovnu Filozofické fakulty MU v Brně (1998) získali první významnou veřejnou zakázku. Na tento projekt navázaly další úspěšné architektonické soutěže, realizace a ocenění – mezi nejvýznamnější patří Fakulta chemicko-technologická a sportovní zařízení Univerzity Pardubice, Bytový komplex Na Krutci v Praze, obchodní dům Omega v Brně, bytový dům na Kostelním náměstí v Ostravě, projekty Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Západočeské galerie v Plzni, Rekonstrukce objektu bývalé menzy pro potřeby FHS v Praze a mnoho dalších. Pět jejich staveb bylo nominováno na Evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award a devětkrát získali ocenění Grand Prix architektů.

● Jan Magasaník

Odůvodnění poroty: Jan Magasaník je členem prestižního dánského architektonického ateliéru BIG, vedeného Bjarkem Ingelsem, působícího po celém světě. BIG je stále na vzestupu k celosvětové slávě. Svědčí o tom, mimo mnoha jiného, také jejich letošní vítězství v soutěži na Vltavskou filharmonii v Praze. Jan Magasaník plní svou roli v týmu světového formátu už pěknou řádku let. Jasně tím ukazuje, že je zde platným členem. Svým přístupem zastupuje ten typ skromných, talentovaných a schopných architektů, kteří nemají přílišný zájem stát na výsluní, a o to soustředěněji a tišeji pracují a tvoří ve prospěch týmového díla. Je důležité si připomínat a vyzdvihovat tento postoj a fenomén, který vždy stál za zrodem mnoha výjimečných světových děl.

Ing. arch. Jan Magasaník (*1977) vystudoval Fakultu umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci, krátce pracoval v ateliéru DaM architekti. Od roku 2006 pracuje v kanceláři Bjarke Ingels Group (BIG) v Kodani. Má na kontě spolupráci na více než sedmdesátce projektů ve 28 zemích světa. Mezi nimi např. Dánský národní pavilon na EXPO 2010, sociální byty Mountain Dwellings v Orestadu, Muzeum moderního umění ve Varšavě, Kulturní centrum MECA v Bordeaux, Dánské námořní muzeum v Helsingoru atd. Se svou manželkou Kristinou stojí od roku 2013 za projektem galerie Deska v Ústí nad Labem.

ARCHITEKT OBCI 2022

Soutěž Architekt roku organizuje společnost ABF, a. s. Její nedílnou součástí je také ocenění Architekt obci udělované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Svazem měst a obcí ČR, Českou komorou architektů, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR a časopisem Moderní obec. „Cílem soutěže je ocenit tandem architekt – obec a vyzdvihnout přínos jejich spolupráce pro vznik kvalitní výstavby,“ vysvětluje Josef Morkus z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ – 21. 9. 2022

Slavnostní ceremoniál s předáním cen laureátům ocenění Architekt roku 2022 a Architekt obci 2022 se uskuteční 21. září 2022 od 19 hodin na veletrhu FOR ARCH, PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Cenu Architekt roku 2022 předá loňský laureát, architekt Petr Stolín.

__________________________________________________________________________________________

INFO

Vypisovatel soutěže Architekt roku: ABF, a. s., pořadatel stavebního veletrhu FOR ARCH

Vypisovatelé soutěže Architekt obci: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR, časopis Moderní obec (hlavní mediální partner) a ABF, a. s., ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR

Hlavní partner: Veletrh FOR ARCH

Partneři: Hl. m. Praha, IPR Praha, SMO ČR, FOR ARCH (hlavní partneři), INTRO (hlavní mediální partner), ARCHITECT+, Moderní obec, ERA21, TV Architect, archiweb.cz, ASB, Střechy-Fasády-Izolace, Stavitel, EARCH.cz, PROPAMÁTKY, PRO města a obce, archSPACE (mediální partneři)

Do 22. července lze nominovat významné osobnosti do soutěže Architekt roku. Cenu získává každoročně architekt či umělec, který se v období uplynulých pěti let svým inspirativním přístupem zasloužil o architekturu v České republice, ať už vynikající architektonickou tvorbou či podporou kvalitní architektury.

Cena Architekt roku se snaží vyzdvihnout tvůrčí práci architektů a dalších odborníků, kteří se podílejí na vzniku kvalitní architektury, ale i občanskou angažovanost, a zároveň podpořit osvětu. Ocenění je určeno především praktikujícím architektům, ale nejen jim. Laureátem se může stát každý, kdo svým počínáním usiluje o příjemný veřejný prostor pro náš každodenní život. Na cenu proto mohou být nominováni iniciátoři výjimečných počinů, autoři staveb, teoretici architektury, publicisté i další osobnosti. V minulosti byli oceněni třeba umělkyně experimentující ve veřejném prostoru Kateřina Šedá, nebo popularizátoři architektury Adam Gebrian a Marcela Steinbachová.

Osobnosti nominované na Architekta roku posoudí odborná porota složená z laureátů předchozích ročníků (architekti Petr Stolín, Stanislav Fiala, Zdeněk Fránek, Petr Hájek a umělkyně Kateřina Šedá) a vybere z nich 3-5 finalistů, z nichž vzejde vítěz vyhlášený 21. září 2022 na slavnostním večeru na veletrhu FOR ARCH, PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Porota se snaží o komplexní hodnocení přínosu nominované osobnosti, ať již z pohledu ochrany veřejných zájmů a rozvoje společnosti, profesní a morální integrity, vlivu na vznik kvalitní stavby či veřejného prostoru a krajiny, odborné úrovně práce či použití inovativních řešení apod.

Podle slov architekta Zdeňka Fránka se jedná o cenu v naší zemi ojedinělou, která „svým zaměřením skvěle doplňuje mozaiku ostatních cen udělovaných za celoživotní dílo. Zatímco ostatní ocenění udělovaná státní správou či profesními organizacemi se zaměřují spíše na zhodnocení práce a staveb realizovaných v průběhu celého života, Architekt roku otevírá dlouhodobě prostor i pro aktuální výjimečné aktivity a počiny na poli architektury.“

Součástí soutěže Architekt roku je zvláštní cena Architekt obci, která se snaží upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architektem a samosprávou při rozvoji obce. Cena je udělována architektovi a obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se soustavně věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se zásadním způsobem zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj dané obce. Soutěž Architekt obci také podporuje funkci městských architektů a má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, kterým je posilování úlohy městských a obecních architektů. Nominace na ocenění Architekt obci 2022 posoudí odborná porota (Radka Vladyková, Svaz měst a obcí ČR, Josef Morkus, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Jan Kasl, Česká komora architektů, Petr Durdík, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Aleš Burian, držitel ocenění Architekt obci 2021, Ivan Ryšavý, časopis Moderní obec, a dále zástupce ABF, a. s.). Slavnostní ceremoniál s předáním ocenění vítězi soutěže Architekt obci 2022 proběhne rovněž 13. září 2022 v CAMPu.

SLOŽENÍ ODBORNÉ POROTY - ARCHITEKT ROKU 2022

 Petr Stolín

Vystudoval gymnázium, po stranicky vynuceném nástupu na učňovský obor zedník se mu podařilo přestoupit a absolvovat střední průmyslovou školu v Liberci a pak v Brně, kde následně v letech 1978–1983 vystudoval Fakultu architektury na VUT. Vrátil se znovu do Liberce, kde získal pozici ve Stavoprojektu Liberec a také v SIALu pod Karlem Hubáčkem. Roku 1993 si založil vlastní architektonickou praxi a od roku 2008 začal spolupracovat s Alenou Mičekovou pod svou ustálenou značkou PETR STOLÍN ARCHITEKT. Společně se také věnují vedení ateliéru konceptuálního analogového modelování na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kde Petr Stolín vede i Katedru architektury.

Stanislav Fiala

 Vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Školu architektury na AVU v Praze. V devadesátých letech byl společníkem známého D.A. Studia, později ateliéru D3A, od roku 2009 je jednatelem společnosti Fiala+Nemec. Mnoho z jeho realizací získalo ocenění nejen u nás, ale také v zahraničí. V roce 2000 se dostal s administrativní budovou MUZO v pražských Strašnicích mezi finalisty prestižní evropské ceny za současnou architekturu Mies van der Rohe Award. Z nejvýznamnějších realizací z posledních let můžeme jmenovat Palác Špork v Praze, Palác DRN na Národní třídě v Praze, Golfklub Čertovo břemeno v Alenině Lhotě, výrazné jsou také jeho stavby pro společnost SIPRAL – továrna, sídlo a vzorkovna.

 Zdeněk Fránek

Bývalý děkan Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci (2012-2018) vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně, poté působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační, výstavní a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Habilitoval se v roce 2008 na AVU v Praze, v roce 2011 absolvoval profesorské řízení na VŠUP Praha. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří Zámek ve Velkých Opatovicích (2007), Kostel církve bratrské v Litomyšli (2010), Kostel církve bratrské v Praze (2010), Energetická ústředna No. 6 Ostrava-Vítkovice (2012), CCC - Czech China Contemporary Galerie Peking (2013), Rodinný dům v Chorvatsku (2014), Výzkumné centrum Liko-Noe a hala Liko-Vo ve Slavkově u Brna (2015-2019) atd.

Petr Hájek

Absolvoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze a Školu architektury na AVU v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek ARCHITEKTI. Od roku 2004 působí jako pedagog na FA ČVUT, kde byl jmenován docentem (2010) a profesorem (2017). Založil a předsedou představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a zakladatelem Laboratoře Experimentální Architektury (LEA). Je autorem publikací Anastomosis, Diagramy 03 aj. Spisovatele Miloše Urbana inspiroval k napsání románu Urbo Kune (2015), který se odehrává v utopickém městě navrženém studenty jeho ateliéru na FA ČVUT.

Kateřina Šedá

V roce 2005 absolvovala AVU v Praze. Česká výtvarnice, jejíž práce má blízko k sociální architektuře, je autorkou mnoha sociálně koncipovaných projektů, které realizovala v České republice i v zahraničí. Autorka projektu na 16. mezinárodním bienále architektury v Benátkách. K vytvoření samostatného projektu ji pozvali např. IHME v Helsinkách, SFMOMA v San Francisku či Tate Modern v Londýně. Její práce obdržela řadu ocenění, např. Cenu Jindřicha Chalupeckého, Magnesii Literu za publicistiku, titul Nejkrásnější české knihy roku a zahraničních cen např. Contemporary Art Society Award, Fluxus Award apod. Uspořádala desítky výstav, přednášek a vydala přes třicet publikací, v nichž detailně mapuje jednotlivé projekty.

ARCHITEKT ROKU – LAUREÁTI

2021 Petr Stolín (za neokázalé, skromné, levné, a přitom nevídaně působivě uspořádané objekty)

/ Kateřina Bečková (za neúnavnou práci v oblasti obrany historických hodnot architektury)

/ Architekt obci 2021 Aleš Burian (za dlouhodobou profesionální práci pro rozvoj města Havlíčkova Brodu)

2020 Zdeněk Fránek (za všestranný, inspirativní a v poslední době také ekologický přístup)

/ Čestné uznání 4AM / Fórum pro architekturu a média (za neutuchající zájem a nasazení při pořádání různorodých akcí)

/ Architekt obci 2020 Jaromír Kročák (za mnohaletou profesionální práci architekta a podporu kvalitní architektury v regionu)

2019 Stanislav Fiala (za Palác DRN a Palác Špork)

/ Čestné uznání Jana Kostelecká (za dlouhodobou podporu a propagaci architektury)

/ Architekt obci 2019 Milan Košař (za práci městského architekta Vysokého Mýta, Poděbrad a Ústí nad Orlicí)

2018 Petr Hájek (za rozšíření Centra současného umění DOX⁺)

/ Čestné uznání Dagmar Vernerová (za ročenku Česká architektura)

2017 Kateřina Šedá (za podporu sociálních vazeb ovlivněných architekturou)

/ Čestné uznání Martin Kupka (za rozvoj obce Líbeznice)

2016 Marcela Steinbachová (za propagaci architektury)

/ Čestné uznání Michal Škoda (za kurátorskou činnost v Domě umění České Budějovice)

/ Architekt obci Zdeňka Vydrová (za práci městské architektky Litomyšle a Tišnova)

2015 Adam Gebrian (architekt, za popularizaci architektury)

/ Čestné uznání Petr Volf (za publicistiku)

2014 Josef Pleskot (architekt, za Svět techniky v Ostravě)

2013 Antonín Novák (architekt, za Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži)

ZASÍLÁNÍ NOMINACÍ

Termín uzávěrky přihlášek Architekt roku 2022: 22. července 2022

Termín uzávěrky přihlášek Architekt obci 2022: 22. července 2022

Pravidla nominací viz https://architektroku.cz/ www.architektobci.cz

INFO

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Architekt roku 2022 a Architekt obci 2022: 21. 9. 2022 na slavnostním večeru na veletrhu FOR ARCH, PVA EXPO PRAHA v Letňanech

Vypisovatel soutěže Architekt roku: ABF, a. s., pořadatel stavebního veletrhu FOR ARCH

Vypisovatelé soutěže Architekt obci: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR, časopis Moderní obec (hlavní mediální partner) a ABF, a. s., ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR

Hlavní partner: Veletrh FOR ARCH

Partneři: Hl. m. Praha, IPR Praha, SMO ČR, FOR ARCH (hlavní partneři), INTRO (hlavní mediální partner), ARCHITECT+, Moderní obec, ERA21, TV Architect, archiweb.cz, ASB, Střechy-Fasády-Izolace, Stavitel, EARCH.cz, PROPAMÁTKY, PRO města a obce, archSPACE (mediální partneři)

KONTAKT

Mgr. Iveta Zajíčková, tel.: 739 003 161, e-mail: zajickova@abf.cz

Zveme vás na 7. ročník energetického summitu, jehož cílem je podpořit veřejnou debatu ke směřování české energetiky v budoucnu s ohledem na existující i budoucí možné problémy, pomoci k prezentování nezbytných a v řadě i nepopulárních kroků pro občany ČR a přispět k celospolečenské i politické podpoře rozvoje energetiky ČR.

V rámci konference vystoupí zástupci státní správy a jejich institucí, podnikatelských a zaměstnavatelských svazů, energetického sektoru atd., což umožní prezentovat návrhy řešení ze širokého spektra pohledu na tento sektor.

Zaměření konference, která bude rozdělena do 2 navazujících bloků, je následující:

Blok 1:

• Současný stav energetiky v ČR, SEK, Green deal, problémy a plány
• Energetická bezpečnost ČR

Blok 2:

• Problémy na energetickém trhu z pohledu dodavatelů energie i zákazníků
• Prezentace konkrétních řešení pro zákazníky

Vstup na summit je zdarma

• ON-LINE REGISTRACE 
• Podrobný program summitu 

Generálním partnerem akce je Skupina ČEZ.

DATUM A MÍSTO KONÁNÍ:
7. června 2022 od 10.00 hod. (registrace účastníků již od 9.30 hod.), Kongresový sál, Vstupní hala II, PVA EXPO PRAHA, Beranových 667, 199 00 Praha 9 - Letňany

Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech – cenu Architekt roku 2021, získal liberecký architekt a pedagog Petr Stolín, jehož poetické stavby zaujmou svou střídmostí. Čestné uznání poroty obdržela historička architektury a umění Kateřina Bečková. Spolupráce architekta Aleše Buriana a města Havlíčkův Brod pak byla odměněna cenou Architekt obci 2021. Slavnostní vyhlášení výsledků třináctého ročníku soutěže proběhlo 21. září 2021 na veletrhu FOR ARCH, PVA EXPO PRAHA v Letňanech.

V úterní podvečer dne 21. září 2021 v 18.30 hodin se sešlo na dvě stovky příznivců architektury a stavebnictví v Kongresovém sále na pražském výstavišti v Letňanech. Mezi hosty byla náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Marcela Pavlová, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková, děkan Fakulty architektury ČVUT v Praze Ladislav Lábus, prorektor Technické univerzity v Liberci Radek Suchánek, předseda představenstva ABF, a. s., Pavel Sehnal a další. Významnou profesní událost svou přítomností podpořili i další zástupci odborné veřejnosti a médií.

HLAVNÍ CENA – ARCHITEKT ROKU 2021

Cenu Architekt roku vypsala již po třinácté společnost ABF, a. s., s cílem poukázat na význam a důležitost architektury a jejích tvůrců pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a podpořit kvalitu a odbornou i občanskou angažovanost na poli architektury. Hlavní cena Architekt roku je udělována osobě či osobám, které se v uplynulém období pěti let svým přístupem významně zasloužily o architekturu v České republice. Poukazuje tak na konkrétní tvůrčí či organizační počiny vedoucí ke vzniku kvalitní výstavby, ať už se jedná o navrhování staveb, teoretickou, vzdělávací, propagační, publikační a popularizační činnost.

Odborná porota (architekti Stanislav Fiala, loňský laureát Zdeněk Fránek, Petr Hájek, Marcela Steinbachová a umělkyně Kateřina Šedá) vybrala čtyři finalisty soutěže Architekt roku 2021: •Petr Janda, ● David Kraus, • Kuba & Pilař architekti / Ladislav Kuba, Tomáš Pilař, ● Petr Stolín. Na ceremoniálu bylo možno zhlédnout krátká videa s medailony jednotlivých finalistů a poslechnout si hodnocení poroty.

Porota se při svém výběru snažila o komplexní hodnocení jednotlivých osobností, a nakonec se rozhodla doporučit k ocenění architekta a pedagoga Petra Stolína. Cenu v podobě skleněné plastiky předal předseda představenstva ABF, a. s., Pavel Sehnal, který mimo jiné připomněl nedostatečný zájem o řemesla a technické obory ze strany žáků škol a vyjádřil naději, že „odborné ceny by mohly motivovat ke studiu technických oborů“. Loňský laureát, architekt Zdeněk Fránek obdaroval vítěze vlastním výtvarným dílem – černým a bílým objektem symbolizujícím dva domy ZEN-houses a zástupce hlavního mediálního partnera Jan Hejhálek z časopisu INTRO prezentoval video představující Stolínovu tvorbu. Architekt Petr Hájek (laureát Architekta roku 2018) ve videu vyjádřil mimo jiné obdiv nad schopností tandemu Stolín-Mičeková „používat jednoduché materiály a rafinovaně je implementovat ať už v konstelacích nebo detailu staveb. To, co ale nejde naplánovat, ani se naučit, je vložit do architektury duši. A to oni umí velmi dobře“. Šéfredaktor časopisu INTRO Martin Verner uvedl, že „budovy zenových kostek a mateřské školy ve Vratislavicích v nás vzbuzují imaginaci. Člověk má pocit, že do nich díky transparentnosti vidí, ale není to pravda, o to více jsme zvědaví, co se skrývá uvnitř. A přestože plasty na fasádě nevypadají dvakrát bio, ve svém okolí působí domy naprosto harmonicky až snově“. Na dotaz moderátorky, jak by laureát charakterizoval své stavby, Petr Stolín odpověděl: „Za nejdůležitější vlastnost považuji hlavně to, že se v mých domech dá žít“.

Doc. Ing. arch. Petr Stolín (nar. 1958 ve Svitavách), vystudoval gymnázium, po stranicky vynuceném nástupu na učňovský obor zedník se mu podařilo přestoupit a absolvovat střední průmyslovou školu v Liberci a pak v Brně, kde následně v letech 1978–1983 vystudoval Fakultu architektury na VUT. Vrátil se znovu do Liberce, kde získal pozici ve Stavoprojektu Liberec a také v SIALu pod Karlem Hubáčkem. Roku 1993 si založil vlastní architektonickou praxi a od roku 2008 začal spolupracovat s Alenou Mičekovou pod svou ustálenou značkou PETR STOLÍN ARCHITEKT. Společně se také věnují vedení ateliéru konceptuálního analogového modelování na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kde Petr Stolín vede i Katedru architektury. Se svým bratrem Janem, konceptuálním umělcem, jsou významnými uměleckými osobnostmi severu. Často se podílejí na společných architektonicko-výtvarných projektech. Známý je jejich Památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti v Liberci z roku 2000. Návrhy Petra Stolína se nepodřizují rychlosti a fotogeničnosti mediálních událostí, protože jejich cílem je rozvíjení autentické zkušenosti obývaného prostoru. Důvodem úspěchu je tak především dlouhodobé ohledávání základních kvalit stavebního umění, které jej přivedlo k rozvinuté poetice střídmosti, očištění se od všeho přebytečného a důraz na prostorové působení. Průlomové realizace experimentálních domů ZEN-houses v Liberci z roku 2013 a nekonvenční Mateřské školy ve Vratislavicích nad Nisou z roku 2018 získaly řadu ocenění a byly nominovány na cenu Mies van der Rohe Award. Z dalších realizací je třeba zmínit Kulturní centrum 101010 ve Vratislavicích (Stavba roku 2011 Libereckého kraje), Malou administrativní budovu Ermeg Liberec (Stavba roku 2009 Libereckého kraje), Dům s pečovatelskou službou v Liberci (Grand Prix architektů 1996), na podzim letošního roku skončila v Domě umění v Českých Budějovicích jeho autorská výstava, v níž akcentoval formy a materiály jako cíle architektonického myšlení a ukázal je jako součást každodenního života.

„Petr Stolín (a jeho kolegyně Alena Mičeková) jsou tým, který kvalitou svých prací obstojí s jakýmkoliv srovnáním s nejlepší zahraniční produkcí. Opakovaně získal Českou cenu za architekturu. Jeho stavby vlastního domu ZEN-houses objevily pro českou krajinu velmi přívětivý impuls: neokázalé, skromné, levné, a přitom nevídaně působivě uspořádané objekty, jeden pro bydlení, druhý pro tvorbu. Tuto skutečnou architekturu použitou pro vlastní potřebu pak zlegalizoval s ještě větší brilantností ve veřejné budově mateřské školky, kde tvorba ateliéru potvrdila mistrovství“, vysvětluje rozhodnutí poroty její člen Zdeněk Fránek.

ČESTNÉ UZNÁNÍ POROTY – ARCHITEKT ROKU 2021

V posledních letech se organizátoři soutěže rozhodli udělovat také čestné uznání poroty osobám, které zdánlivě stojí trochu stranou. Snaží se oceňovat práci lidí, kteří nemusí být vždy vidět, ale přesto výrazným způsobem podporují vznik kvalitní architektury i kultury v České republice. V letošním roce získala toto ocenění historička a teoretička architektury a umění, kurátorka, spisovatelka a publicistka PhDr. Kateřina Bečková. Je členkou Klubu Za starou Prahu, kde působila až do června roku 2021 jako předsedkyně (nyní je ve funkci místopředsedkyně). „Její soustavná neúnavná práce v oblasti obrany historických hodnot architektury podnítila zájem veřejnosti o architekturu a upozornila mimo jiné také na kvality opomíjené architektury druhé poloviny 20. století. Její kniha Zbořeno: Zaniklé pražské stavby 1990–2020 je jejím posledním významným příspěvkem do této diskuse,“ odůvodnil rozhodnutí poroty architekt Petr Hájek.

ARCHITEKT OBCI 2021

Nedílnou součástí soutěže Architekt roku je také ocenění Architekt obci udělované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Svazem měst a obcí ČR, časopisem Moderní obec, ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR.

Odborná porota soutěže Architekt obci 2021 (Radka Vladyková – Svaz měst a obcí ČR, Petr Velička – Česká komora architektů, Josef Morkus – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Petr Durdík – Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Jaromír Kročák – držitel ocenění Architekt obci 2020, Ivan Ryšavý – časopis Moderní obec) diskutovala o přínosu spolupráce pro rozvoj konkrétního sídla u těchto finalistů soutěže Architekt obci 2021: • Havlíčkův Brod a Ing. arch. Aleš Burian; • České Budějovice a Ing. arch. Miroslav Vodák; • Kolín a Ing. arch. MgA. David Mateásko; • Orlová a Ing. arch. Ivan Wahla a Ing. arch. Tomáš Rusín.

Cílem soutěže Architekt obci je ocenění tandemu architekt – obec a vyzdvihnutí jejich rolí při procesu výstavby. „Jen pokud funguje dobře spolupráce mezi architekty, inženýry, investory a obcemi, může vznikat kvalitní výstavba,“ řekla Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí. Marcela Pavlová z MMR připomněla, že „ministerstvo je garantem dokumentu Politika architektury a stavební kultury ČR, v níž je obsažen závazek zkvalitňovat naše vystavěné prostředí. S tím souvisí také podpora a oceňování procesů, které k lepšímu prostředí pro náš život vedou.“

Cenu Architekt obci 2021 získal architekt Aleš Burian za dlouhodobou profesionální práci pro rozvoj města Havlíčkova Brodu, především pak kultivaci veřejných prostranství. Cenu za architekta přezvala zástupkyně předního brněnského ateliéru Burian-Křivinka Architects Natalia Polonyankina a místostarosta Havlíčkova Brodu Libor Honzárek. Podle jeho názoru je „podstatou dobré spolupráce mezi obcí, architektem, ale třeba i památkáři a občany konstruktivní diskuse. Jen díky poctivé práci a erudici architekta Buriana a zároveň jeho roli schopného rétora a mediátora se podařilo prosadit zásadní změny ve tváři města“.

Porota odůvodnila ocenění Ing. arch. Aleše Buriana (*1956) těmito slovy: „Jeho působení započalo v Havlíčkově Brodě již v roce 2004. Veřejný prostor se od té doby dočkal realizace nových kvalitních přírodních povrchů, nového mobiliáře a vodních prvků, úpravy parku v bezprostřední návaznosti na historické centrum i nového dopravního uspořádání průjezdu centrem a optimalizace parkování. Za zmínku stojí i odvážné rozhodnutí k odstranění panelového domu z historické zástavby města, které je u nás v současné době ojedinělé. Dlouhodobá spolupráce a kultivace veřejných prostranství vytváří podmínky pro posílení vztahu obyvatel a návštěvníků Havlíčkova Brodu k městu samotnému, ale též výrazně podporuje další funkce centra. Synergicky jsou do společenského života zapojovány akce kulturně společenského charakteru, což prokazatelně přispělo k oživení náměstí, které se stalo pro občany hojně navštěvovaným centrálním prostorem. Oblibu našla také mobilní dřevěná sezónní scéna. Všemi těmito úpravami se zároveň následně zlepšila i atraktivita centra pro rozvoj obchodu a podnikání. Činnost architekta obsáhla v průběhu let i realizaci dalších záměrů města, jako např. rekonstrukci budovy Staré radnice, která slouží jako významný objekt s kulturním potenciálem pro pořádání výstav, koncertů a dalších kulturních akcí v jedinečném historickém prostředí.“

INFO

Vypisovatel soutěže Architekt roku: ABF, a. s., pořadatel stavebního veletrhu FOR ARCH

Vypisovatelé soutěže Architekt obci: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR, časopis Moderní obec (hlavní mediální partner) a ABF, a. s., letos poprvé ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR

Hlavní partner: Veletrh FOR ARCH

Partneři: Hl. m. Praha, IPR Praha, SMO ČR, FOR ARCH (hlavní partneři), INTRO (hlavní mediální partner), ARCHITECT+, Moderní obec, ERA21, TV Architect, archiweb.cz, ASB, Střechy-Fasády-Izolace, Stavitel, EARCH.cz, PROPAMÁTKY, PRO města a obce, archSPACE (mediální partneři)

Více informací

Press Kit - https://www.uschovna.cz/zasilka/QCPHW8ISA8DTUVZ3-NWD/

Video k ocenění Petra Stolína - https://www.youtube.com/watch?v=yeJCWgVLmeg

Informace o soutěži a finalistech - www.architektroku.cz

Foto ze slavnostního ceremoniálu: Tomáš Dudek

Petr Stolín (*1958) po stranicky vynuceném nástupu na učňovský obor zedník se mu podařilo přestoupit a absolvovat střední průmyslovou školu v Liberci a pak v Brně, kde následně v letech 1978–1983 vystudoval Fakultu architektury na VUT. Vrátil se znovu do Liberce, kde získal pozici ve Stavoprojektu Liberec a také v SIALu pod Karlem Hubáčkem. Roku 1993 si založil vlastní architektonickou praxi a od roku 2008 začal spolupracovat s Alenou Mičekovou pod svou ustálenou značkou PETR STOLÍN ARCHITEKT. Společně se také věnují vedení ateliéru konceptuálního analogového modelování na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kde Petr Stolín vede i Katedru architektury. Návrhy se nepodřizují rychlosti a fotogeničnosti mediálních událostí, protože jejich cílem je rozvíjení autentické zkušenosti obývaného prostoru. Důvodem úspěchu je tak především dlouhodobé ohledávání základních kvalit stavebního umění, které jej přivedlo k rozvinuté poetice střídmosti. Průlomové realizace experimentálních domů ZEN-houses v Liberci a nekonvenční Mateřské školy ve Vratislavicích nad Nisou získaly řadu ocenění a byly nominovány na cenu Mies van der Rohe Award.

Odůvodnění poroty

Petr Stolín a jeho kolegyně Alena Mičeková jsou tým, který kvalitou svých prací obstojí s jakýmkoliv srovnáním s nejlepší zahraniční produkcí. Opakovaně získal hlavní cenu v soutěžní přehlídce Česká cena za architekturu. Jeho stavby vlastního domu a ateliéru ZEN-houses objevily pro českou krajinu velmi přívětivý impuls: neokázalé, skromné, levné, a přitom nevídaně působivě uspořádané objekty, jeden pro bydlení, druhý pro tvorbu. Tuto skutečnou architekturu použitou pro „vlastní potřebu“ pak zlegalizovali s ještě větší brilantností ve veřejné budově mateřské školky, kde jejich tvorba potvrdila mistrovství.

Ukázky práce

Mateřská škola Nová Ruda – Vratislavice nad Nisou (2018)

Ateliér analogového modelování FUA TUL (od 2015)

Ateliér Petra Stolína je zaměřený na modelářskou tvorbu a přemýšlení nad návrhem pomocí ručně zhotoveného modelu. Vzácný moment propojení mysli a předmětu tvoření, kde model slouží jako kritický analogový nástroj v architektonickém přemýšlení. Jelikož se i architektura odehrává ve skutečném prostoru, tak je důležité, aby se už od začátku ve stejně skutečném prostoru přemýšlelo. Model je naprosto zásadní nástroj, který nekompromisně odhaluje pravou eleganci návrhu! Záběr ateliéru je nutné vidět v celém jeho kontextu. Společný jmenovatel je však vědomost prostorové tvorby, neustálé uvažování a skicování ve fyzickém modelu, provázanost detailu a celku s prostředím.

Zen Houses – Ateliér a dům v Liberci (2015)

Tento architektonický manifest je prostorem šitým na míru obyvatel, byť vychází z prefabrikovaných prvků. Standardizace zde není cílem, ale naopak prostředkem tvorby výsostně osobního prostoru, má zabezpečit dostupnost, důraz na individualitu zase neupadání do předem daných vzorců bydlení. Zen Houses spojují řadu protikladů. Jsou to domy malé i velké, slabé i silné, pomíjivé i trvalé, patří do kontextu i se z něj vyčleňují. Zen Houses jsou domy, díky kterým lze vidět dům poprvé – rozrušují vzpomínku na jakýkoli dům a nutí ji i Zen Houses opakovaně vidět poprvé.

David Kraus (*1970) je absolventem FA ČVUT v Praze, studoval u profesora Šika (Nová česká práce), od roku 2002 vlastní kancelář Architektura, s. r. o. Realizoval desítky osobitých rodinných domů a dalších staveb, za zmínku stojí např. Administrativní budova ve Strančicích, Dům pro veterány v Satalicích, Přístavba základní školy v Hradišťku, Volnočasové centrum v Luži atd. Při své práci rozvíjí vlastní alternativní cestu moderní architektury, pracuje s neobvyklými zdroji inspirací, obrazy a principy současného světa. Experimentální tvorba Davida Krause byla prezentována na výstavě VIZE 1997. Přednáší, působí jako pedagog, publikuje, je držitelem řady ocenění. Jeho ateliér klade důraz na praxi – cílem je realizovaná stavba, jež zvyšuje kolektivní zkušenost týmu, charakteristický je výtvarný styl, sdílený příběh s klientem, neustálé hledání informací a inspirací zejména mimo obor. Spolupracuje s mladými architekty, tvořícími volné společenství kolem objektu Kovárna. David Kraus věří v jednoduchost myšlení a konání, fyzický pohyb, bojová umění, rytmus a skutečný přítomný svět, využívá, rozvíjí a kombinuje současné moderní technologie s nejjednodušším stavěním, hledá „českou“ cestu.

Odůvodnění poroty

David Kraus je výrazným českým architektem a učitelem střední generace. V roce 2018 získal Českou cenu za architekturu za administrativní budovu betonářské společnosti u obce Strančice. Jako učitel působil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a Fakultě architektury ČVUT v Praze. Jeho realizace a návrhy mají originální myšlenkový rukopis a silný výtvarný náboj.

Ukázky práce

Dům pro veterány v Satalicích, 2012

Objekt pro sbírku a dílnu automobilových veteránů Citroen s kancelářemi a byty. Specifičnost zadání vyplývá z výjimečnosti vystavených vozidel, některá jsou kultovními značkami a tvoří součást evropského kulturního dědictví (model DS, SM s motorem Maserati). Charakter areálu je určen původními skladovými objekty, k nimž nová budova tvoří kontrast, zároveň z nich však svou siluetou vychází. Základními provozy jsou dílny, sklady, showroom, kanceláře, zázemí, parkování a byty. Důraz byl kladen na jednoduchost provozu, flexibilitu, možnost jiného využití do budoucna a ekologii (sofistikovaný topný a chladicí systém, použití moderních technologií pro údržbu a úpravy vozů, zabezpečovací systém a měření a regulace objektu). Návrh pracuje s jednoduchým hmotovým, urbanistickým a provozním řešením a byl navržen s ohledem na urbanistický rozvoj okolí (výstavba budoucího centra obce naproti). Flexibilita vnitřku je zajištěna velkými rozpony, návrh pracuje s výškovými rozdíly uvnitř areálu, některé provozy jsou zapuštěny, což umožnilo měkčí osazení domu v rámci areálu. V čele je komerce, vzadu obslužné provozy. Showroom - srdce objektu - je transparentní, čelo objektu se vznáší ve vzduchu, míří k plánované výstavbě. Veteránská vozidla jsou artefakty umístěné na piedestalu. Byt je orientován na jihozápad, kanceláře na západ, lze z nich vyjít na terasu. Soukromí majitelů je chráněno od návštěv. Bar, kanceláře a atrium jsou předsazeny, tvoří zastřešení nad vstupy. Dům pracuje s materiály evokující automobilový průmysl – ocelová konstrukce, plechová fasáda, sklo, oblý tvar evokuje auto, šikmá střecha se zvedá z plochého čela nad klub ve 2. podlaží. Mezerou uvnitř je tak z klubu možno vidět do showroomu na exponáty. Vnitřní vedení jsou viditelná, tvoří jemný svět na hrubém betonu. Nosná konstrukce je ocelovka v kombinaci s betonovými stěnami.

Administrativní budova ve Strančicích

klient: Valnetis, a.s.

program: administrativa

lokalita: Strančice

podlažní plocha 530 m2

průběh 2015 – 2018

náklady 25 mil.

Administrativně správní budova společnosti, která distribuuje a vyrábí betonové směsi a je nakloněna alternativním technologiím i stavebním postupům. Syrové autentické místo s vůní práce a stále přítomným hlukem. Industriální charakter pozemku má silnou atmosféru díky nikdy nespící betonárce i čtyřicetimetrovému skladovacímu silu naproti. Experiment se souhlasem klientů. Náplň činnosti se promítá do neuspořádaného a neušlechtilého výrazu objektu, který je celý výhradně betonový odlitek. Nejde o minimalistickou formu ve formě sendvičů či vícevrstvé sofistikované stěny, ale o plný robustní betonový odlitek. Izolační betony byly před stavbou testovány a jejich skutečné tepelně izolační vlastnosti byly prověřeny před realizací. Betonový živočich, jehož forma vychází pouze z funkce provozů, vztahů k okolí, pohybu slunce i pohybu aut a lidí kolem. Není krásná, nejde o plán. Vzrostlé stromy byly zachovány, dům se jim vyhnul, stejně tak obří vjezdová brána do betonárky, to vše tvarovalo dům. Už jsem nechtěl kácet a nejprve si připravit staveniště tím, že se vše zlikviduje a srovná se zemí. Pohledový beton různých struktur je na podlaze, stropech, stěnách, objekt sám včetně střechy je vylitý z cca metrové stěny, bez dalších obkladů, úprav či dokončovacích prací. Je hrubý a divoký, nedokonalý a krásný. Výkvěty na fasádě nejsou snaha o estetično, ale chyba při lití stěny. Mnohé se nepovedlo. Nutné instalace jsou viditelné, vedené vně, okna jsou očima domu. Parkování je na střeše objektu (z důvodů šetření místa nutného pro provoz betonárky, skrze zasklené otvory na střeše bude možné zespodu vidět autům pod sukně, do podvozků a výfuků). Na střeše pak bude dobudována fotovoltaická elektrárna s nabíječkami pro elektromobily, které nyní parkují uvnitř objektu. Dům sám skrývá prvky, které jsou dlouhodobě amatérsky vyvíjeny investorem (10metrová vyklápěcí vrata sloužící pak jako hluboké zastřešení před vjezdem, prototyp robota provádějící zdění na stavbě, jehož vývoj se stále v procesu, detaily zábradlí, pojezdných skel, topení objektu, atd.). Celkově šlo o živočišný, spíše neplánovaný vzájemný proces a komunikaci mezi mnou a investorem, improvizaci, která nyní klienta i mne jako architekta utvrzuje, že je možné si věci dělat sám, postupně, s radostí z tvoření, do určité míry amatérsky, necertifikovaně, bez atestů či předpisů. Pak může být člověk stále zvídavým dítětem, hrajícím si chlapcem a tvůrcem vlastního prostředí. Jako autor jsem se skrz klienta mnohému pomocí jeho metody úsměv-pokus-omyl-úspěch naučil. Jednou si chci takhle postavit věž čtyř živlů.

Budova nadnárodní společnosti, projekt pro výstavu Vize, Fragnerova galerie, 1997.

Některé společnosti svým významem představují stát ve státě. Microsoft, McDonald, Shell, Coca-cola,… se stali nositeli kultury a svým vlivem přesáhly státy. Jejich mateřské representační budovy dosahují gigantických rozměrů a symbolických forem. S vlastními zdroji energie, systémem zabezpečení a vnitřními mechanismy představují tyto objekty město ve městě. Tyto objekty skrz svůj vlastní dopravní systém prorůstají do městského organismu a jejich objem nad zemí je často zrcadlově opakován v podzemí…

Ladislav Kuba (*1963) a Tomáš Pilař (*1964) spolupracují od roku 1996 a působí především v Brně. Začátek jejich spolupráce byl podpořen úspěšnou účastí v architektonických soutěžích, které se staly výchozím zdrojem zakázek ateliéru. Vítězstvím v soutěži na knihovnu Filozofické fakulty v Brně (1998) získali první významnou veřejnou zakázku, která byla realizována a následně získala hlavní cenu v Grand Prix Obce architektů 2002 a četná další ocenění. Na tento projekt navázaly další úspěšné architektonické soutěže, realizace a ocenění – mezi nejvýznamnější patří Fakulta chemicko-technologická a sportovní zařízení Univerzity Pardubice, Bytový komplex Na Krutci v Praze, obchodní dům Omega v Brně, bytový dům na Kostelním náměstí v Ostravě, projekty Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Západočeské galerie v Plzni a mnoho dalších. Pět jejich staveb bylo nominováno na Evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award a devětkrát získali ocenění Grand Prix architektů. Výchozím bodem jejich architektonických návrhů je kontextuální vztah k okolí a obsah samotné stavby, který se snaží transformovat do odpovídající vizuální podoby. Soulad mezi obsahem a formou nepovažují za frázi. Kladou maximální důraz na výtvarnou koncepci návrhů. Soustředí se na detail, který teprve finálně přepisuje abstraktní výtvarný záměr do reality.

Odůvodnění poroty

Ladislav Kuba a Tomáš Pilař jsou stálicemi české architektonické scény. Důsledně naplňují minimalistické principy, a přitom dosahují velmi rozmanitých, výtvarně zdařilých forem, které neustále rozvíjejí. Jejich mnohokrát oceněná tvorba je kvalitní, propracovaná v detailech, ctí kontext, není cizorodým prvkem. Zahrnuje sakrální stavby, památníky, rodinné a bytové domy, obytné soubory či budovy škol nebo obchodní centrum. V letošním roce byla podle jejich vítězného soutěžního návrhu dokončena přístavba Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, která potvrzuje vynikající renomé těchto architektů.

Ukázky práce

Fakulta humanitních studií UK – přestavba menzy Koleje 17. listopadu

Budova menzy architekta Pragera z 80. let minulého století měla nespornou architektonickou kvalitu odpovídající době svého vzniku. Pro nové využití však byla nutná její radikální proměna. Návrh přestavby zachovává vnější tvar a proporce původního objektu. Zásadním zásahem je vytvoření velkorysého centrálního prostoru dvorany s horním osvětlením pronikajícím mezi nosníky střešního světlíku. Dvorana s dvojicí jednoramenných schodišť je srdcem a společenským centrem fakulty. Po obvodu dvorany jsou umístěny galerie s přístupem do seminárních místností a pracoven pedagogů. Na nejnižší úrovni dvorany jsou společné posluchárny a aula. Prostoru dominuje variabilní sestava sedacího nábytku v oranžové barvě.

Foto David Korsa

Dostavba Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích

Jednoduchá hmota dostavby Jihočeské vědecké knihovny je reakcí na skulpturální vertikálně členěnou formu původní budovy ze 70. let minulého století. Stavba je navržena jako jednopodlažní monolitický pavilon levitující nad terénem, prosklený po celém obvodu a otevřený do zeleně. Vnější plášť tvoří vertikální otočné skleněné lamely s potiskem, které cloní interiér od vnějšího světa. Vnitřní prostor hluboké dispozice stavby je prosvětlen čtvercovými střešními světlíky nad studijními místy. Vstup do objektu má formu širokého sklonitého chodníku z Lidické třídy, propojení obou budov knihovny zajišťuje rampa v proskleném tubusu. Po straně budovy se otevírá průchod parkem směrem k řece.

Foto BoysPlayNice

Rodinný dům v údolí Dyje, Znojmo

Pozemek je prolukou mezi rodinnými domy, které tvoří nábřeží řeky Dyje. Nad protějším břehem se zvedá skalní stěna se Znojemským hradem, rotundou sv.Kateřiny a kostelem sv.Mikuláše. Dům má do nábřeží 3 nadzemní podlaží, střecha je zelená a opticky přechází do stoupající zahrady. Do zelené plochy střechy jsou vyříznuté okenní otvory dětských pokojů a obytného prostoru. Východní stěna hmoty je ustoupená a umožňuje tak prosvětlení ložnice a prostoru chodby ve 2.NP. Hlavní obytný prostor je umístěný v nejvyšším podlaží a je propojený s venkovní terasou a zahradou na jižní straně. Obytný prostor využívá největší devizu místa, kterou jsou krásné výhledy do údolí řeky Dyje a na protilehlé skalní svahy s významnými historickými památkami Znojma.

Foto BoysPlayNice

Čtyři domy v jednom, Neumannova ulice, Brno

Stavba se nachází v klidné rezidenční Masarykové čtvrti. Hmotové řešení vychází z charakteru a proporcí nejbližší zástavby. Kompozičně je tvořená čtyřmi různě velikými kvádry – viladomy – které vystupují nad terén ze společné podzemní podnože. Dvojice viladomů podél ulice Neumannova má čtyři nadzemní podlaží a jedno podzemní, které propojuje schodišťová hala s výtahy. Dva spodní viladomy mají tři a dvě nadzemní podlaží, a navazují tak svým menším objemem na vily podél spodní část pozemku. Fasády jsou obloženy keramickým páskem. Kontrastem ke strukturovanému povrchu pásků jsou hladké plochy pevných a posuvných panelů z hliníkového plechu.

Foto BoysPlayNice

Petr Janda (*1975) je architekt a výtvarný umělec, absolvent FA ČVUT a Školy monumentální tvorby AVU od roku 2008 vede vlastní studio petrjanda/brainwork. Jako porotce i soutěžící se pravidelně účastní architektonických soutěží a přehlídek, ve kterých získal několik českých a mezinárodních ocenění. Od roku 2009 se průběžně zabývá pražskými náplavkami, od roku 2017 v pozici architekta náplavek. Kromě revitalizace kobek na Rašínově, Hořejším a Dvořákově nábřeží je třeba připomenout Lazy House ve Zlíně, Regula Penthouse v Praze, vítězství v mezinárodní architektonické soutěži na Návštěvnické centrum rezervace plameňáků v Abu Dhabi, Plovoucí bazén pro Rašínovo nábřeží v Praze atd. Práce jeho ateliéru je založena na hledání autentických řešení. Vnímá architekturu jako událost moderující vztahy v prostředí, do nějž vstupuje. Navrhuje s důrazem na propojení fyzických a metafyzických vrstev, rezonanci formy a obsahu a zapojení sochařských postupů s tendencí ke konceptuálnímu přístupu do kontextu architektury. Pokud ateliér pracuje s tradicí, snaží se ji spoluvytvářet aktuálně dostupnými prostředky, kdy nová vrstva je rovnocenným partnerem svého kontextu.

Odůvodnění poroty

Architekt s obrovským citem pro výtvarnou stránku svých prací, v nichž se kloubí zkušenost ze studia na Fakultě architektury ČVUT u Jana Bočana a na Akademii výtvarných umění u sochaře Aleše Veselého. Tu prokázal nejnověji ve své realizaci pražských náplavek, na které bude pracovat i do budoucna a která vzbudila značný a zasloužený zájem zahraničních medií. Jeho světem je poezie života, kterou chápe a vnímá komplexně napříč všemi obory umění a samozřejmě i architekturou jako jejich vrcholem. Takto Petr Janda dozrává do pozice nepostradatelné osobnosti na poli české architektury.

Ukázky práce

Lazy House Zlín

Vnímání Zlína definuje vzájemným pohledovým a průhledovým kontaktem horizont událostí celého architektonického konceptu. Kompozici vytváří pootočení dispozice uvnitř pláště; vnějšek drží vrstevnicovou logiku okolních domů, zatímco vnitřek se přitáčí k městu. Hlavní obytné podlaží se propojuje s nebem odhmotněním skrze zrcadlení a moaré fasád a „levituje“ na cortenové podnoži vnořené do svahu. Zelená střecha s proskleným ateliérem srůstá v pohledu shora s kobercem zahradního města. Zahrada obtéká dům, stoupá ke sklípku a kulminuje v pobytové grottě nad terasou s bazénem. Název odkazuje k místopisu lokality a k takřka pasivnímu standardu domu.

Plovoucí lázně

Projekt je obnovením tradice říční plovárny a její transformace do současné podoby plovoucího bazénu. Celek lázní je sestaven ze dvou architektonicky odlišně artikulovaných částí tvořících ucelenou kompozici. Bazén svou dematerializovanou vodní podstatou patří do říční „říše“ a naopak loď plovoucího zázemí pocitově navazuje na charakter vysoké nábřežní zdi. Plovoucí zázemí je vytvořeno adaptací nákladní lodě. Charakteristickým znakem bazénu je jeho celistvost, která ukrývá pod hladinou množství jednotlivých výškových úrovní umožňujících diverzifikovat části bazénu pro různé uživatelské skupiny.

Návštěvnické centrum rezervace plameňáků v Abu Dhabi

Hlavní myšlenkou je spojení stavby s přírodou rezervace na všech úrovních projektu a vytvoření zcela autonomního prostředí s nezaměnitelným geniem loci. Návrh pracuje s přirozeným propojením mezi organickou a anorganickou složkou přírody, toto téma prostupuje jak technickou podstatu budovy (systém chlazení a kondenzací), tak i veškeré její expoziční a didaktické strategie (živé součásti fasád, vodních prvků a vegetace v interiéru atd.).

Odborná porota vybrala do finále soutěže Architekt roku 2021 čtyři přední české tvůrce. Jedná se o architekty, kteří se v období uplynulých pěti let svým přístupem významně zasloužili o architekturu v České republice, ať již vynikající tvorbou či podporou kvalitní architektury a profese. Slavnostní vyhlášení výsledků 13. ročníku soutěže proběhne 21. září 2021 na veletrhu FOR Arch, PVA EXPO PRAHA v Letňanech.

Cílem ocenění Architekt roku je šířit osvětu a propagovat kvalitní architekturu. Cena také upozorňuje na význam a důležitost architektury pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a rovněž na výjimečnou roli architektů, kteří úroveň výstavby mohou ovlivňovat. Cena Architekt roku by neměla být oceněním za celoživotní dílo, ani by neměla připomínat životní jubilea. Její snahou je ocenit významný počin v oblasti architektury z posledních pěti let. „Ocenění je určeno především praktikujícím architektům, ale nejen jim. Laureátem se může stát každý, kdo svým počínáním usiluje o příjemný prostor k bytí,“ říká Zdeněk Fránek, loňský laureát ceny a současný porotce. O desítce nominací s ním rozhodovali také další vítězové předchozích ročníků soutěže – architekti Stanislav Fiala, Petr Hájek, Marcela Steinbachová a umělkyně Kateřina Šedá.

NOMINACE – ARCHITEKT ROKU 2021

Mezi nominovanými byli diskutováni projektující architekti, ale i teoretici či pedagogové a další angažovaní odborníci, např.: BOD architekti, Kateřina Bečková, Petr Janda, Kuba & Pilař architekti, David Kraus, Jakub Potůček, Petr Stolín, Michal Škoda, Dagmar Štěpánová a Rostislav Švácha.

FINALISTÉ – ARCHITEKT ROKU 2021

Porotci se seriózně zabývali jednotlivými nominacemi. „Jsme přesvědčeni, že nominované osobnosti by měly být představiteli kvalitní tvorby a zároveň angažovanosti na poli architektury, jak stanovuje statut soutěže. Pokusili jsme se proto o komplexní posouzení přínosu finalistů pro společnost, profesní a morální integritu i osobní nasazení“, shrnul kritéria výběru architekt Petr Hájek. Do finále nakonec postoupila čtyři jména. Porota v září udělí rovněž jedno čestné uznání.

● Kuba & Pilař architekti / Ladislav Kuba, Tomáš Pilař

Odůvodnění poroty: Ladislav Kuba a Tomáš Pilař jsou stálicemi české architektonické scény. Důsledně naplňují minimalistické principy, a přitom dosahují velmi rozmanitých, výtvarně zdařilých forem, které neustále rozvíjejí. Jejich mnohokrát oceněná tvorba je kvalitní, propracovaná v detailech, ctí kontext, není cizorodým prvkem. Zahrnuje sakrální stavby, památníky, rodinné a bytové domy, obytné soubory či budovy škol nebo obchodní centrum. V letošním roce byla podle jejich vítězného soutěžního návrhu dokončena přístavba Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, která potvrzuje vynikající renomé těchto architektů.

Ladislav Kuba (*1963) a Tomáš Pilař (*1964) spolupracují od roku 1996 a působí především v Brně. Začátek jejich spolupráce byl podpořen úspěšnou účastí v architektonických soutěžích, které se staly výchozím zdrojem zakázek ateliéru. Vítězstvím v soutěži na knihovnu Filozofické fakulty MU v Brně (1998) získali první významnou veřejnou zakázku, která byla realizována a následně získala četná ocenění. Na tento projekt navázaly další úspěšné architektonické soutěže, realizace a ocenění – mezi nejvýznamnější patří Fakulta chemicko-technologická a sportovní zařízení Univerzity Pardubice, Bytový komplex Na Krutci v Praze, obchodní dům Omega v Brně, bytový dům na Kostelním náměstí v Ostravě, projekty Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Západočeské galerie v Plzni a mnoho dalších. Pět jejich staveb bylo nominováno na Evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award a devětkrát získali ocenění Grand Prix architektů. Výchozím bodem jejich architektonických návrhů je kontextuální vztah k okolí a obsah samotné stavby, který se snaží transformovat do odpovídající vizuální podoby. Soulad mezi obsahem a formou nepovažují za frázi. Kladou maximální důraz na výtvarnou koncepci návrhů. Soustředí se na detail, který teprve finálně přepisuje abstraktní výtvarný záměr do reality.

● Petr Janda

Odůvodnění poroty: Architekt s obrovským citem pro výtvarnou stránku svých prací, v nichž se kloubí zkušenost ze studia na Fakultě architektury ČVUT u Jana Bočana a na Akademii výtvarných umění u sochaře Aleše Veselého. Tu prokázal nejnověji ve své realizaci pražských náplavek, na které bude pracovat i do budoucna a která vzbudila značný a zasloužený zájem zahraničních medií. Jeho světem je poezie života, kterou chápe a vnímá komplexně napříč všemi obory umění a samozřejmě i architekturou jako jejich vrcholem. Takto Petr Janda dozrává do pozice nepostradatelné osobnosti na poli české architektury.

Petr Janda (*1975) je architekt a výtvarný umělec, absolvent FA ČVUT a Školy monumentální tvorby AVU od roku 2008 vede vlastní studio petrjanda/brainwork. Jako porotce i soutěžící se pravidelně účastní architektonických soutěží a přehlídek, ve kterých získal několik českých a mezinárodních ocenění. Od roku 2009 se průběžně zabývá pražskými náplavkami, od roku 2017 v pozici architekta náplavek. Kromě revitalizace kobek na Rašínově, Hořejším a Dvořákově nábřeží je třeba připomenout Lazy House ve Zlíně, Regula Penthouse v Praze, vítězství v mezinárodní architektonické soutěži na Návštěvnické centrum rezervace plameňáků v Abu Dhabi, návrh Plovoucího bazénu pro Rašínovo nábřeží v Praze atd. Práce jeho ateliéru je založena na hledání autentických řešení. Vnímá architekturu jako událost moderující vztahy v prostředí, do nějž vstupuje. Navrhuje s důrazem na propojení fyzických a metafyzických vrstev, rezonanci formy a obsahu a zapojení sochařských postupů s tendencí ke konceptuálnímu přístupu do kontextu architektury. Pokud ateliér pracuje s tradicí, snaží se ji spoluvytvářet aktuálně dostupnými prostředky, kdy nová vrstva je rovnocenným partnerem svého kontextu.

● David Kraus

Odůvodnění poroty: David Kraus je výrazným českým architektem a učitelem střední generace. V roce 2018 získal Českou cenu za architekturu za administrativní budovu betonářské společnosti u obce Strančice. Jako učitel působil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a Fakultě architektury ČVUT v Praze. Rozvíjí vlastní alternativní cestu moderní architektury, pracuje s neobvyklými zdroji inspirací, obrazy a principy současného světa. Jeho realizace a návrhy mají originální myšlenkový rukopis a silný výtvarný náboj.

David Kraus (*1970) je absolventem FA ČVUT v Praze, studoval u profesora Šika (Nová česká práce), od roku 2002 vlastní kancelář Architektura, s. r. o. Realizoval desítky osobitých rodinných domů a dalších staveb, za zmínku stojí např. Administrativní budova ve Strančicích, Dům pro veterány v Satalicích, Přístavba základní školy v Hradišťku, Volnočasové centrum v Luži atd. Experimentální tvorba Davida Krause byla prezentována na výstavě VIZE 1997. Přednáší, působí jako pedagog, publikuje, je držitelem řady ocenění. Jeho ateliér klade důraz na praxi – cílem je realizovaná stavba, jež zvyšuje kolektivní zkušenost týmu, charakteristický je výtvarný styl, sdílený příběh s klientem, neustálé hledání informací a inspirací zejména mimo obor. Spolupracuje s mladými architekty, tvořícími volné společenství kolem objektu Kovárna. David Kraus věří v jednoduchost myšlení a konání, fyzický pohyb, bojová umění, rytmus a skutečný přítomný svět, využívá, rozvíjí a kombinuje současné moderní technologie s nejjednodušším stavěním, hledá „českou“ cestu.

● Petr Stolín

Odůvodnění poroty: Petr Stolín a jeho kolegyně Alena Mičeková jsou tým, který kvalitou svých prací obstojí s jakýmkoliv srovnáním s nejlepší zahraniční produkcí. Opakovaně získal hlavní cenu v soutěžní přehlídce Česká cena za architekturu. Jeho stavby vlastního domu a ateliéru ZEN-houses objevily pro českou krajinu velmi přívětivý impuls: neokázalé, skromné, levné, a přitom nevídaně působivě uspořádané objekty, jeden pro bydlení, druhý pro tvorbu. Tuto skutečnou architekturu použitou pro „vlastní potřebu“ pak zlegalizovali s ještě větší brilantností ve veřejné budově mateřské školky, kde jejich tvorba potvrdila mistrovství.

Petr Stolín (*1958) po stranicky vynuceném nástupu na učňovský obor zedník se mu podařilo přestoupit a absolvovat střední průmyslovou školu v Liberci a pak v Brně, kde následně v letech 1978–1983 vystudoval Fakultu architektury na VUT. Vrátil se znovu do Liberce, kde získal pozici ve Stavoprojektu Liberec a také v SIALu pod Karlem Hubáčkem. Roku 1993 si založil vlastní architektonickou praxi a od roku 2008 začal spolupracovat s Alenou Mičekovou pod svou ustálenou značkou PETR STOLÍN ARCHITEKT. Společně se také věnují vedení ateliéru konceptuálního analogového modelování na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kde Petr Stolín vede i Katedru architektury. Návrhy se nepodřizují rychlosti a fotogeničnosti mediálních událostí, protože jejich cílem je rozvíjení autentické zkušenosti obývaného prostoru. Důvodem úspěchu je tak především dlouhodobé ohledávání základních kvalit stavebního umění, které jej přivedlo k rozvinuté poetice střídmosti. Průlomové realizace experimentálních domů ZEN-houses v Liberci a nekonvenční Mateřské školy ve Vratislavicích nad Nisou získaly řadu ocenění a byly nominovány na cenu Mies van der Rohe Award.

ARCHITEKT OBCI 2021

Soutěž Architekt roku organizuje společnost ABF, a. s. Její nedílnou součástí je také ocenění Architekt obci udělované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Svazem měst a obcí ČR, Českou komorou architektů, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR a časopisem Moderní obec. „Cílem soutěže je ocenit tandem architekt – obec a vyzdvihnout přínos jejich spolupráce pro vznik kvalitní výstavby,“ vysvětluje Josef Morkus z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ – 21. 9. 2021

Slavnostní ceremoniál s předáním cen laureátům ocenění Architekt roku 2021 a Architekt obci 2021 se uskuteční pro zvané hosty 21. září 2021 od 18.30 hodin na veletrhu FOR Arch, PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Cenu Architekt roku 2021 předá loňský laureát architekt Zdeněk Fránek.

__________________________________________________________________________________________

INFO

Vypisovatel soutěže Architekt roku: ABF, a. s., pořadatel stavebního veletrhu FOR ARCH

Vypisovatelé soutěže Architekt obci: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR, časopis Moderní obec (hlavní mediální partner) a ABF, a. s., ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR

Hlavní partner: Veletrh FOR ARCH

Partneři: Hl. m. Praha, IPR Praha, SMO ČR, FOR ARCH (hlavní partneři), INTRO (hlavní mediální partner), ARCHITECT+, Moderní obec, ERA21, TV Architect, archiweb.cz, ASB, Střechy-Fasády-Izolace, Stavitel, EARCH.cz, PROPAMÁTKY, PRO města a obce, archSPACE (mediální partneři)

KONTAKT

Mgr. Iveta Zajíčková, tel.: 739 003 161, e-mail: zajickova@abf.cz

www.architektroku.cz, www.architektobci.cz

Odborná porota vybrala do finále soutěže Architekt roku 2021 čtyři přední české tvůrce. Jedná se o architekty, kteří se v období uplynulých pěti let svým přístupem významně zasloužili o architekturu v České republice, ať již vynikající tvorbou či podporou kvalitní architektury a profese. Slavnostní vyhlášení výsledků 13. ročníku soutěže proběhne 21. září 2021 na veletrhu FOR Arch, PVA EXPO PRAHA v Letňanech.

Cílem ocenění Architekt roku je šířit osvětu a propagovat kvalitní architekturu. Cena také upozorňuje na význam a důležitost architektury pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a rovněž na výjimečnou roli architektů, kteří úroveň výstavby mohou ovlivňovat. Cena Architekt roku by neměla být oceněním za celoživotní dílo, ani by neměla připomínat životní jubilea. Její snahou je ocenit významný počin v oblasti architektury z posledních pěti let. „Ocenění je určeno především praktikujícím architektům, ale nejen jim. Laureátem se může stát každý, kdo svým počínáním usiluje o příjemný prostor k bytí,“ říká Zdeněk Fránek, loňský laureát ceny a současný porotce. O desítce nominací s ním rozhodovali také další vítězové předchozích ročníků soutěže – architekti Stanislav Fiala, Petr Hájek, Marcela Steinbachová a umělkyně Kateřina Šedá.

NOMINACE – ARCHITEKT ROKU 2021

Mezi nominovanými byli diskutováni projektující architekti, ale i teoretici či pedagogové a další angažovaní odborníci, např.: BOD architekti, Kateřina Bečková, Petr Janda, Kuba & Pilař architekti, David Kraus, Jakub Potůček, Petr Stolín, Michal Škoda, Dagmar Štěpánová a Rostislav Švácha.

FINALISTÉ – ARCHITEKT ROKU 2021

Porotci se seriózně zabývali jednotlivými nominacemi. „Jsme přesvědčeni, že nominované osobnosti by měly být představiteli kvalitní tvorby a zároveň angažovanosti na poli architektury, jak stanovuje statut soutěže. Pokusili jsme se proto o komplexní posouzení přínosu finalistů pro společnost, profesní a morální integritu i osobní nasazení“, shrnul kritéria výběru architekt Petr Hájek. Do finále nakonec postoupila čtyři jména. Porota v září udělí rovněž jedno čestné uznání.

● Kuba & Pilař architekti / Ladislav Kuba, Tomáš Pilař

Odůvodnění poroty: Ladislav Kuba a Tomáš Pilař jsou stálicemi české architektonické scény. Důsledně naplňují minimalistické principy, a přitom dosahují velmi rozmanitých, výtvarně zdařilých forem, které neustále rozvíjejí. Jejich mnohokrát oceněná tvorba je kvalitní, propracovaná v detailech, ctí kontext, není cizorodým prvkem. Zahrnuje sakrální stavby, památníky, rodinné a bytové domy, obytné soubory či budovy škol nebo obchodní centrum. V letošním roce byla podle jejich vítězného soutěžního návrhu dokončena přístavba Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, která potvrzuje vynikající renomé těchto architektů.

Ladislav Kuba (*1963) a Tomáš Pilař (*1964) spolupracují od roku 1996 a působí především v Brně. Začátek jejich spolupráce byl podpořen úspěšnou účastí v architektonických soutěžích, které se staly výchozím zdrojem zakázek ateliéru. Vítězstvím v soutěži na knihovnu Filozofické fakulty MU v Brně (1998) získali první významnou veřejnou zakázku, která byla realizována a následně získala četná ocenění. Na tento projekt navázaly další úspěšné architektonické soutěže, realizace a ocenění – mezi nejvýznamnější patří Fakulta chemicko-technologická a sportovní zařízení Univerzity Pardubice, Bytový komplex Na Krutci v Praze, obchodní dům Omega v Brně, bytový dům na Kostelním náměstí v Ostravě, projekty Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Západočeské galerie v Plzni a mnoho dalších. Pět jejich staveb bylo nominováno na Evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award a devětkrát získali ocenění Grand Prix architektů. Výchozím bodem jejich architektonických návrhů je kontextuální vztah k okolí a obsah samotné stavby, který se snaží transformovat do odpovídající vizuální podoby. Soulad mezi obsahem a formou nepovažují za frázi. Kladou maximální důraz na výtvarnou koncepci návrhů. Soustředí se na detail, který teprve finálně přepisuje abstraktní výtvarný záměr do reality.

● Petr Janda

Odůvodnění poroty: Architekt s obrovským citem pro výtvarnou stránku svých prací, v nichž se kloubí zkušenost ze studia na Fakultě architektury ČVUT u Jana Bočana a na Akademii výtvarných umění u sochaře Aleše Veselého. Tu prokázal nejnověji ve své realizaci pražských náplavek, na které bude pracovat i do budoucna a která vzbudila značný a zasloužený zájem zahraničních medií. Jeho světem je poezie života, kterou chápe a vnímá komplexně napříč všemi obory umění a samozřejmě i architekturou jako jejich vrcholem. Takto Petr Janda dozrává do pozice nepostradatelné osobnosti na poli české architektury.

Petr Janda (*1975) je architekt a výtvarný umělec, absolvent FA ČVUT a Školy monumentální tvorby AVU od roku 2008 vede vlastní studio petrjanda/brainwork. Jako porotce i soutěžící se pravidelně účastní architektonických soutěží a přehlídek, ve kterých získal několik českých a mezinárodních ocenění. Od roku 2009 se průběžně zabývá pražskými náplavkami, od roku 2017 v pozici architekta náplavek. Kromě revitalizace kobek na Rašínově, Hořejším a Dvořákově nábřeží je třeba připomenout Lazy House ve Zlíně, Regula Penthouse v Praze, vítězství v mezinárodní architektonické soutěži na Návštěvnické centrum rezervace plameňáků v Abu Dhabi, návrh Plovoucího bazénu pro Rašínovo nábřeží v Praze atd. Práce jeho ateliéru je založena na hledání autentických řešení. Vnímá architekturu jako událost moderující vztahy v prostředí, do nějž vstupuje. Navrhuje s důrazem na propojení fyzických a metafyzických vrstev, rezonanci formy a obsahu a zapojení sochařských postupů s tendencí ke konceptuálnímu přístupu do kontextu architektury. Pokud ateliér pracuje s tradicí, snaží se ji spoluvytvářet aktuálně dostupnými prostředky, kdy nová vrstva je rovnocenným partnerem svého kontextu.

● David Kraus

Odůvodnění poroty: David Kraus je výrazným českým architektem a učitelem střední generace. V roce 2018 získal Českou cenu za architekturu za administrativní budovu betonářské společnosti u obce Strančice. Jako učitel působil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a Fakultě architektury ČVUT v Praze. Rozvíjí vlastní alternativní cestu moderní architektury, pracuje s neobvyklými zdroji inspirací, obrazy a principy současného světa. Jeho realizace a návrhy mají originální myšlenkový rukopis a silný výtvarný náboj.

David Kraus (*1970) je absolventem FA ČVUT v Praze, studoval u profesora Šika (Nová česká práce), od roku 2002 vlastní kancelář Architektura, s. r. o. Realizoval desítky osobitých rodinných domů a dalších staveb, za zmínku stojí např. Administrativní budova ve Strančicích, Dům pro veterány v Satalicích, Přístavba základní školy v Hradišťku, Volnočasové centrum v Luži atd. Experimentální tvorba Davida Krause byla prezentována na výstavě VIZE 1997. Přednáší, působí jako pedagog, publikuje, je držitelem řady ocenění. Jeho ateliér klade důraz na praxi – cílem je realizovaná stavba, jež zvyšuje kolektivní zkušenost týmu, charakteristický je výtvarný styl, sdílený příběh s klientem, neustálé hledání informací a inspirací zejména mimo obor. Spolupracuje s mladými architekty, tvořícími volné společenství kolem objektu Kovárna. David Kraus věří v jednoduchost myšlení a konání, fyzický pohyb, bojová umění, rytmus a skutečný přítomný svět, využívá, rozvíjí a kombinuje současné moderní technologie s nejjednodušším stavěním, hledá „českou“ cestu.

● Petr Stolín

Odůvodnění poroty: Petr Stolín a jeho kolegyně Alena Mičeková jsou tým, který kvalitou svých prací obstojí s jakýmkoliv srovnáním s nejlepší zahraniční produkcí. Opakovaně získal hlavní cenu v soutěžní přehlídce Česká cena za architekturu. Jeho stavby vlastního domu a ateliéru ZEN-houses objevily pro českou krajinu velmi přívětivý impuls: neokázalé, skromné, levné, a přitom nevídaně působivě uspořádané objekty, jeden pro bydlení, druhý pro tvorbu. Tuto skutečnou architekturu použitou pro „vlastní potřebu“ pak zlegalizovali s ještě větší brilantností ve veřejné budově mateřské školky, kde jejich tvorba potvrdila mistrovství.

Petr Stolín (*1958) po stranicky vynuceném nástupu na učňovský obor zedník se mu podařilo přestoupit a absolvovat střední průmyslovou školu v Liberci a pak v Brně, kde následně v letech 1978–1983 vystudoval Fakultu architektury na VUT. Vrátil se znovu do Liberce, kde získal pozici ve Stavoprojektu Liberec a také v SIALu pod Karlem Hubáčkem. Roku 1993 si založil vlastní architektonickou praxi a od roku 2008 začal spolupracovat s Alenou Mičekovou pod svou ustálenou značkou PETR STOLÍN ARCHITEKT. Společně se také věnují vedení ateliéru konceptuálního analogového modelování na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kde Petr Stolín vede i Katedru architektury. Návrhy se nepodřizují rychlosti a fotogeničnosti mediálních událostí, protože jejich cílem je rozvíjení autentické zkušenosti obývaného prostoru. Důvodem úspěchu je tak především dlouhodobé ohledávání základních kvalit stavebního umění, které jej přivedlo k rozvinuté poetice střídmosti. Průlomové realizace experimentálních domů ZEN-houses v Liberci a nekonvenční Mateřské školy ve Vratislavicích nad Nisou získaly řadu ocenění a byly nominovány na cenu Mies van der Rohe Award.

ARCHITEKT OBCI 2021

Soutěž Architekt roku organizuje společnost ABF, a. s. Její nedílnou součástí je také ocenění Architekt obci udělované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Svazem měst a obcí ČR, Českou komorou architektů, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR a časopisem Moderní obec. „Cílem soutěže je ocenit tandem architekt – obec a vyzdvihnout přínos jejich spolupráce pro vznik kvalitní výstavby,“ vysvětluje Josef Morkus z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ – 21. 9. 2021

Slavnostní ceremoniál s předáním cen laureátům ocenění Architekt roku 2021 a Architekt obci 2021 se uskuteční pro zvané hosty 21. září 2021 od 18.30 hodin na veletrhu FOR Arch, PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Cenu Architekt roku 2021 předá loňský laureát architekt Zdeněk Fránek.

__________________________________________________________________________________________

INFO

Vypisovatel soutěže Architekt roku: ABF, a. s., pořadatel stavebního veletrhu FOR ARCH

Vypisovatelé soutěže Architekt obci: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR, časopis Moderní obec (hlavní mediální partner) a ABF, a. s., ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR

Hlavní partner: Veletrh FOR ARCH

Partneři: Hl. m. Praha, IPR Praha, SMO ČR, FOR ARCH (hlavní partneři), INTRO (hlavní mediální partner), ARCHITECT+, Moderní obec, ERA21, TV Architect, archiweb.cz, ASB, Střechy-Fasády-Izolace, Stavitel, EARCH.cz, PROPAMÁTKY, PRO města a obce, archSPACE (mediální partneři)

KONTAKT

Mgr. Iveta Zajíčková, tel.: 739 003 161, e-mail: zajickova@abf.cz

www.architektroku.cz, www.architektobci.cz

Česká televize uvedla portrét Zdeňka Fránka, který se stal Architektem roku 2020! V dokumentu jsou i záznamy ze slavnostního předávání.

Odkaz -> ZDENĚK FRÁNEK - S HLAVOU V OBLACÍCH

Tvorba architekta Zdeňka Fránka je inspirativní stejně jako on sám. Navrhuje rodinné domy, kostely, muzea i vyhlídkové věže a dobrá architektura je podle něj umělecké dílo, které souzní s přírodou a má duchovní dimenzi. Představíme vám jeho významné a výtvarně mimořádně působivé realizace.

Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech - cenu Architekt roku 2020, získal přední český architekt a pedagog Zdeněk Fránek, představitel organického proudu české architektury, za nímž stojí desítky mimořádných a originálních staveb. Čestné uznání poroty obdrželo brněnské občanské sdružení 4 AM, které se už deset let věnuje experimentálním přístupům a různorodým aktivitám zaměřeným na architekturu, městský prostor i současné umění. Slavnostní vyhlášení výsledků již dvanáctého ročníku soutěže proběhlo 8. září 2020 v prostorách Centra architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.

V Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze se v úterý 8. září 2020 v 18 hodin sešly, i přes opatření spojená s koronavirem, téměř dvě stovky příznivců architektury. Moderátor Jiří Jaroš přivítal hosty, mezi nimiž byli ministr životního prostředí Richard Brabec, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková, rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina, předseda představenstva ABF, a. s., Pavel Sehnal, generální ředitel ABF, a. s., Tomáš Kotrč a další. Významnou profesní událost svou přítomností podpořili i další zástupci architektonicky zaměřených škol či profesních organizací - např. Ladislav Lábus, děkan FA ČVUT v Praze, Pavel Křeček, předseda ČKAIT, Josef Morkus z MMR a zástupci odborných i zpravodajských médií.

YOUNG ARCHITECT AWARD 2020

První udělovanou cenou byla Young Architect Award 2020, která je určena mladým architektům do 33 let. Celkem 11 finalistů představilo v projekci své práce spojené s tématem letošního ročníku - Architektura a krajina ve městě. Společnost YIT, která je partnerem soutěže, zastupoval Area Project Manager Petr Altmann. Kvitoval, že se „v posledních pěti letech začalo v České republice více prosazovat udržitelné stavění, adaptace na klimatické změny a landscaping development“. Na něj navázal ministr Richard Brabec, který potvrdil zájem MŽP na vzniku kvalitní architektury. „Snažíme se, aby se architektura s krajinou doplňovaly. Nechceme ve městech tepelné ostrovy,“ řekl mimo jiné ministr.

Hlavní ocenění CEMEX Young Architect Award 2020 předal obchodní ředitel divize materiály ze společnosti CEMEX Michal Kubíček autorce projektu Vágní Praha - Ludmile Haluzíkové z FA ČVUT (ateliér Novotný, Koňata, Zmek). Více informací www.yaa.cz

ARCHITEKT OBCI 2020

Nedílnou součástí soutěže Architekt roku je také ocenění Architekt obci udělované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Svazem měst a obcí ČR a časopisem Moderní obec. Letos poprvé je ocenění udělováno ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR.

Předávání ocenění Architekt obci 2020 předcházela krátká videa, v nichž se někteří bývalí laureáti – Petr Hájek (Architekt roku 2018), Stanislav Fiala (Architekt roku 2019) a Zdeňka Vydrová (Architekt obci 2016) vyjadřovali k významu architektury. „Architektura je něco, co by mělo přesáhnout život člověka. Vážím si vizí, ale důležité je, aby objekt stál, aby se dal skutečně prožít,“ řekl Petr Hájek. „Architekt musí brát v potaz všechno. Každý závan větru, každou myšlenku,“ sdělil mimo jiné Stanislav Fiala. Podle Zdeňky Vydrové se „architektuře bude dařit tam, kde je vůle měnit prostředí, hledat křehkou rovnováhu mezi soukromým a veřejným a vytvářet místo pro všechny lidi ve společnosti“.

Odborná porota soutěže Architekt obci 2020 diskutovala potenciál kvalitního architektonického rozvoje jednotlivých sídel a vybrala již v létě pět finalistů soutěže, jejichž působení považuje pro rozvoj konkrétního města či obce za zásadní. Porota pracovala ve složení: Radka Vladyková - Svaz měst a obcí ČR, Petr Velička - Česká komora architektů, Josef Morkus - Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Petr Durdík - Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Milan Košař - držitel ocenění Architekt obci 2019, Regina Loukotová - zástupce ABF, a. s., Ivan Ryšavý - časopis Moderní obec.

Finalisté Architekt obci 2020: • Bratčice – Dan Šamánek; • Havlíčkův Brod - Aleš Burian; • Hodice - Milan Nytra a Hana Nytrová; • Holasovice - Lubomír Dehner; • Soběslav - Jaromír Kročák.

Cílem soutěže Architekt obci je ocenění tandemu architekt - obec a vyzdvihnutí jejich rolí při procesu výstavby. „Chceme ocenit dlouhodobou spolupráci obcí a architektů, která vede k lepšímu prostředí pro život obyvatel,“ vysvětlila na slavnostním ceremoniálu statut ceny Žanet Hadžić z MMR. Vybudovat kvalitní prostředí lze podle Radky Vladykové ze SMO jen díky odvaze územních samospráv. „Důležité je nebát se město rozvíjet a na architektonické a urbanistické otázky si přizvat odborníky,“ uvedla Radka Vladyková. „Chce to odvahu nejen radnice, ale i architekta, který musí své názory prosadit. Jen tak lze postupně obrátit veřejné mínění a vést rozvoj správným směrem,“ doplnil Ivan Ryšavý z časopisu Moderní obec společně s Petrem Durdíkem z Asociace pro urbanismus a územní plánování.

Cena Architekt obci 2020 byla předána architektovi JAROMÍRU KROČÁKOVI (*1958) za mnohaletou profesionální práci architekta a podporu kvalitní architektury v regionu. Oceněna byla pak především jeho spolupráce se samosprávou města Soběslav, kterou na ceremoniálu zastupoval starosta Jindřich Bláha.

JAROMÍR KROČÁK

Absolvoval Fakultu architektury ČVUT, poté do roku 1990 pracoval v českobudějovickém Stavoprojektu. Hned v roce 1993 zakládá svůj vlastní Ateliér Kročák, za nímž stojí desítky staveb realizovaných především v Jihočeském kraji, např. oceňovaná vestavba knihovny do hradu v Soběslavi (2010), rekonstrukce bývalého hotelu Gomel v Českých Budějovicích (2011) nebo rekonstrukce domu Štěpánka Netolického v Třeboni (2016). Jaromír Kročák se aktivně podílí na architektonickém dění v jihočeském regionu, řadu let byl regionálním zástupcem České komory architektů, zasedá v porotách architektonických soutěží, je členem Památkové rady NPÚ v Českých Budějovicích. Působí rovněž jako pedagog na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

Odůvodnění poroty: Porota ocenila zejména dlouho trvající spolupráci architekta a samosprávy města Soběslav, jejímž výsledkem je rekonstrukce náměstí, parku a úpravy několika staveb, včetně obnovy a dostavby gotického hradu či přestavby kina na multifunkční kulturní centrum. Přestože Soběslav není velkým městem, může se chlubit cennými veřejnými prostory a hodnotnými stavbami. Město ve spolupráci s architektem o ně cílevědomě a koncepčně pečuje a jejich hodnoty vyzdvihuje a rozvíjí. V úvahu při tom bere i vliv úprav na mikroklima, provozní náročnost a co nejsnazší údržbu. Nezapomíná ani na zapojení veřejnosti, která projekty spoluvytváří. Nemalou roli v úspěšné spolupráci jistě hraje fakt, že pan architekt je soběslavským rodákem. Oceněný tandem již připravuje další projekt u kostela sv. Víta.

ARCHITEKT ROKU 2020

Cenu Architekt roku vypsala již po dvanácté společnost ABF, a. s., s cílem poukázat na význam a důležitost architektury a jejích tvůrců pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a podpořit kvalitu a odbornou i občanskou angažovanost na poli architektury. Hlavní cena Architekt roku je udělována osobě či osobám, které se v uplynulém období pěti let svým přístupem významně zasloužily o architekturu v České republice. Poukazuje tak na konkrétní tvůrčí či organizační počiny vedoucí ke vzniku kvalitní výstavby, ať už se jedná o navrhování staveb, teoretickou, vzdělávací, propagační, publikační a popularizační činnost.

Již v červenci vybrala odborná porota (architekti Petr Hájek, Adam Gebrian, Marcela Steinbachová, umělkyně Kateřina Šedá a vítěz loňského ročníku soutěže - architekt Stanislav Fiala) pět finalistů soutěže Architekt roku 2020.

Finalisté Architekt roku 2020: • Ateliér 111 architekti / Jiří Weinzettl, Barbora Weinzettlová, Veronika Indrová, • Cosa.cz / Markéta Mráčková a Barbora Šimonová, • Zdeněk Fránek, • Petr Janda, • ov-a / Jiří Opočenský, Štěpán Valouch. Na ceremoniálu bylo možno zhlédnout krátká videa s medailony jednotlivých finalistů doprovozená komentářem člena poroty Adama Gebriana.

Porota se při svém výběru snažila o komplexní hodnocení jednotlivých osobností a nakonec se rozhodla doporučit k ocenění architekta a pedagoga ZDEŇKA FRÁNKA (*1961), který byl na prestižní cenu Architekt roku nominován opakovaně.

Cenu předali Stanislav Fiala, loňský držitel Architekta roku, Pavel Sehnal, předseda představenstva společnosti ABF a zástupce mediálního partnera - vydavatel časopisu INTRO Jan Hejhálek. Pavel Sehnal připomněl nedostatečný zájem o řemesla a technické obory ze strany žáků škol a vyjádřil naději, že odborné ceny by mohly motivovat ke studiu technických oborů. Při předávání ceny Architekt roku 2020 se Zdeněk Fránek na otázku moderátora, zda ho stále baví projektovat, svěřil: „V procesu navrhování nelze přestat. Jedná se o jakési nutkání, které vás žene dál, ať už vám někdo hází klacky pod nohy, nebo ne.“

ZDENĚK FRÁNEK

Bývalý děkan Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci (2012-2018) vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně, poté působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační, výstavní a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Habilitoval se v roce 2008 na AVU v Praze, v roce 2011 absolvoval profesorské řízení na VŠUP Praha. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří Zámek ve Velkých Opatovicích (2007), Kostel církve bratrské v Litomyšli (2010), Kostel církve bratrské v Praze (2010), Energetická ústředna No. 6 Ostrava-Vítkovice (2012), CCC - Czech China Contemporary Galerie Peking (2013), Rodinný dům v Chorvatsku (2014), Výzkumné centrum Liko-Noe a hala Liko-Vo ve Slavkově u Brna (2015-2019) atd.

Odůvodnění poroty: Tvorba profesora Zdeňka Fránka čerpá jak z architektonických (české baroko), tak uměleckých (Paul Klee), ale i přírodních zdrojů (botanika), jež přetavuje do originální, velmi osobité podoby. Patří k nejvýznamnějším představitelům organického proudu české architektury. Jeho stavby se vyznačují sochařskými kvalitami, zároveň, zvláště v posledním desetiletí, odrážejí jeho zájem o ekologii. Citlivě vstupují do daného prostředí, stávají se jeho obohacujícím fenoménem. Jednoduše řečeno, jsou krásné, aniž by se podbízely. Vedle navrhování rodinných domů, muzeí, sakrálních nebo industriálních budov se Zdeněk Fránek věnuje pedagogické činnosti, autorským výstavám, českou architekturu propaguje doma i v zahraničí. Jeho působení je už třicet let všestranné, intenzivní a především: inspirativní.

ČESTNÉ UZNÁNÍ POROTY – ARCHITEKT ROKU 2020

V posledních letech se organizátoři soutěže rozhodli udělovat také čestné uznání poroty osobám, které zdánlivě stojí trochu stranou. Snaží se oceňovat práci lidí, kteří nemusí být vždy vidět, ale přesto výrazným způsobem podporují vznik kvalitní architektury i kultury v České republice. V letošním roce získalo toto ocenění sdružení 4 AM z Brna, které na ceremoniálu zastupoval Martin Valíček. Uvedl, že v současné době hledají způsoby, jak se zapojit do různých aktivit v době pandemie Covid 19.

4 AM / Fórum pro architekturu a média

Odůvodnění poroty: 4AM/Fórum pro architekturu a média je brněnské občanské sdružení, které funguje jako otevřená platforma experimentálních přístupů a propojování architektury i jiných oborů. Od roku 2010 se zabývá soustavně propagací architektury, pořádá různorodé aktivity s architekturou souvisejícími. Provozovalo Galerii architektury v Brně a stojí zároveň i za brněnským kulturním prostorem PRAHA. Jejich nasazení spojené s pořádáním akcí, workshopů, přednášek, diskusí, výstav a akcí ve veřejném prostoru vzbuzuje obdiv a za jejich neutuchající zájem si zasluhují ocenění. Vytváří prostor pro otevřenou společnost a zasazují se o její rozvoj, a to nejen v Brně.

INFO

Vypisovatel soutěže Architekt roku: ABF, a. s., pořadatel stavebního veletrhu FOR ARCH

Vypisovatelé soutěže Architekt obci: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR, časopis Moderní obec (hlavní mediální partner) a ABF, a. s., letos poprvé ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR

Hlavní partner: Veletrh FOR ARCH

Partneři: Hl. m. Praha, IPR Praha, SMO ČR, FOR ARCH (hlavní partneři), INTRO (hlavní mediální partner), ARCHITECT+, Moderní obec, ERA21, TV Architect, archiweb.cz, ASB, Střechy-Fasády-Izolace, Stavitel, EARCH.cz, PROPAMÁTKY, PRO města a obce, archSPACE (mediální partneři)

KONTAKT

Mgr. Iveta Zajíčková, tel.: 739 003 161, e-mail: zajickova@abf.cz

www.architektroku.cz

Více informací o soutěži Young Architect Award 2020- http://yaa.cz

Foto: Vojtěch Hájek

Ing. arch. Jiří Opočenský

2009                autorizace u České komory architektů ČKA

2007                zakladatel architektonické kanceláře opočenský valouch architekti

2003-2006        atelier KAVA

2006                Akademie výtvarných umění

1997-2005        Fakulta architektury ČVUT

Ing arch. Štěpán Valouch

2007                autorizace u České komory architektů ĆKA

2007                založení architektonické kanceláře opočenský valouch architekti

2003-2006        d u m architekti s.r.o

                        hlavní architekt projektu nákupního centra Šestka

2001                Pracovní stáž v architektonické kanceláři v Shangai

1996-2003        Fakulta architektury ČVUT

opočenský valouch architekti

ocenění:

2010     YAA 2010 Hlavní cena v kategorii Studie za projekt Visutého parku nad křižovatkou Malovanka

2009     YAA 2009 Cena Josefa Hlávky za projekt Revitalizace spolkového domu ve Slavonicích

2007     Nový domov 2007 Hlavní cena za realizaci rodinného domu ve Svitavách

publikace:

Ročenka architektury 2006/7, 2008/9, 2010/11, Prostor

Wood houses and cabins 2009, Linksbooks Barcelona,

odborné časopisy, MF dnes, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Respekt, Reflex a další

ODŮVODNĚNÍ POROTY:

Ateliér ov-a byl založen v roce 2010 architekty Jiřím Opočenským a Štěpánem Valouchem a za svou poměrně krátkou dobu existence si získal oprávněnou pozornost laické i odborné veřejnosti. Jejich návrhy jsou charakteristické jasným konceptem a kvalitním zpracováním detailu. Za všechny jejich práce lze jmenovat ty nejvýraznější: komplex apartmánových hotelů Svatý Vavřinec v Peci pod Sněžkou, nové sídlo firmy Lasvit v Novém Boru nebo propojovací mosty budov VŠCHT v Praze.

PŘEDSTAVENÍ TVORBY:

Sídlo firmy Lasvit

Nový bor, 2019

Architektura místa zrcadlí silnou historickou tradici sklářství, na kterou navazuje práce a design firmy LASVIT.

Návrh interpretuje současnou formou typický dvoupodlažní sklářský dům a spojuje areál v harmonický celek. Původní domy z počátku 19. století doplňujeme o dva nové.

Skleněný dům je prostorem pro jednání a knihovnou vzorků. Uvnitř je obklopen policemi, na nichž jsou umístěné skleněné prvky, které jsou po setmění podsvícené a září ven. Plášť i střecha jsou pokryty skleněnými šablonami, které byly vyvinuty ve spolupráci s Lasvitem.

 Černý dům je skladem i prostorem k představení nových artefaktů.

Aparthotel Sv. Vavřinec v Peci pod Sněžkou

Pec pod Sněžkou, 2013

Současná, udržitelná, horská architektura nabízí víc než jen ubytování. Čtyři apartmánové domy na louce, která kryje obchodní parter a služby.

Apartmánové domy vznikly na místě původní prodejny z 80. Let. Čtyři domy jsou umístěné na „louce“ – zelené střeše nad obchodním parterem budovy. Prostor mezi jednotlivými domy nabízí průhledy na vzdálené horizonty horských luk. Střešní zahrada překrývá obchodní plochy a garáže.

Charakter místa tvoří solitérní domy podél hlavní ulice, které jsou v těsném kontaktu s okolní přírodou. Návrh se čtyřmi bytovými domy na tyto kvality navazuje a rozvíjí je.

Změna využití prostoru uhelny VŠCHT

Praha, 2019

Přeměna skladu uhlí na studentský konferenční prostor.

Uhelna ze 30. let 20. století skrytá uprostřed Englova bloku vysokých škol má atmosféru románů Julese Verna. Místo uhlí se na šikmé výsypce přeměněné ve stupňovité hlediště uhnízdí studenti. Rekonstruovaný prostor má iniciovat přednášky, setkávání a další neformální aktivity školy.

Vysoká škola VŠCHT se na nás obrátila s myšlenkou využít nějakým novým způsobem dvorní objekt uhelny z roku 1936. Rozhodli jsme se prostor se dvěma naklopenými plochami využít jako skloněné auditorium a zachovat maximum z betonové konstrukce, která je krásná ve své původní účelovosti.

Petr Janda je architekt a výtvarný umělec, absolvent FA ČVUT (prof. J. Bočan) a Školy monumentální tvorby AVU (prof. A. Veselý) od roku 2008 vede vlastní studio petrjanda/brainwork. Jako porotce i soutěžící se pravidelně účastní architektonických soutěží a přehlídek, ve kterých získal několik ocenění (GPA 2007, BigMat 13‘ – Památník obětem komunismu v Liberci). V letech 2011-14 byl členem představenstva České komory architektů a předsedou pracovní skupiny Propagace architektury. Od roku 2009 se zabývá pražskými náplavkami, od r. 2017 v pozici architekta náplavek.

petrjanda/brainwork

Práce ateliéru je založena na hledání autentických řešení. Vnímáme architekturu jako událost moderující vztahy v prostředí, do nějž vstupuje. Podstatou našeho přístupu je autorská práce, často stojíme u vzniku námětu, který iniciujeme, a to jak v úrovni architektonické, tak i společenské, obsahové a programové. Naše práce obvykle nezačíná a nekončí zadáním a kolaudací, projekty rozvíjíme až k jejich naplnění a dalšímu životu během provozu. Navrhujeme s důrazem na propojení fyzických a metafyzických vrstev, rezonanci formy a obsahu a zapojení sochařských postupů s tendencí ke konceptuálnímu přístupu do kontextu architektury. Cítíme se býti současnými architekty a současnost pro nás zahrnuje celou existenci lidstva včetně jeho minulosti a budoucnosti. Pokud pracujeme s tradicí, snažíme se ji spoluvytvářet aktuálně dostupnými prostředky, kdy nová vrstva je rovnocenným partnerem svého kontextu. Dlouhodobě podprahově používáme metodu nomádského myšlení, které definovali G. Deleuze a F. Guattari touto působivou metaforou: Nomád „vyráží do pouště. Opouští tábořiště a vydává se na cestu zemí, sleduje pohyby nebe. Ráno opouští teritorium vstříc nové zemi a večer se znovu reteritorializuje pokaždé, když na ní rozvine svůj koberec… Tyto pohyby a procesy jsou vyjádřeny rytmem chůze, jímž se vpisuje krajina do poutníka a naopak. Nomád i filosof (a v našem případě architekt), stejně jako všichni lidé, v sobě ukrývají krajiny, v nichž vyrůstali, jimiž putovali, o kterých snili.“ Naše projekty a realizace jsou výsledkem takovéhoto neustálého hledání, naše autorská interpretace zůstává skryta v pozadí ve prospěch vnímání každého pozorovatele našich realizací, jenž umožňuje nezplošťovat svět na předem vyřčená hesla. Zabýváme se nejširším projekčním spektrem od detailních uměleckých úloh, jako jsou památníky, přes individuální obytnou výstavbu řešenou do maximálního detailu, obsahově raritní zadání muzejních expozic, až po velké specializované celky typu kostel, letiště, mořské akvárium apod.

ODŮVODNĚNÍ POROTY:

V práci Petra Jandy ze Studia Brainwork se spojuje jeho zkušenost ze studia na Fakultě architektury u Jana Bočana a na Akademii výtvarných umění u sochaře Aleše Veselého. Jeho návrhy mají silný výtvarný náboj a jsou zároveň po technické stránce do detailu promyšlené. V posledních letech se intenzivně věnuje projektům v souvislosti s řekou Vltavou. Mezi nejznámější realizace z této doby, na kterých se svým ateliérem pracoval, patří interiér loftu ve Zlíně a revitalizace pražských náplavek - kobek na Rašínově, Hořejším a Dvořákově nábřeží s krásnými prosklenými dveřmi.

PŘEDSTAVENÍ TVORBY:

Revitalizace pražských náplavek

Projekt budovaný 10 let jsme spoluiniciovali v roce 2009 jako programové a architektonické oživení pražské náplavky historicky koncipované jako přístaviště a překladiště materiálu. V době našeho vstupu byl prostor opuštěný po povodni v roce 2002 a oficiálně pronajímaný pro parkování. Postupnou obsahovou aktivací jsme dosáhli dnes již legendárního kulturně společenského oživení a následně architektonické kultivace. 

Rozsáhlé území je v součtu dlouhé 4 km a rozkládá se na třech pražských nábřežích – Rašínově, Hořejším a Dvořákově. Dokončená první fáze je největší porevoluční Pražskou investicí do veřejného prostoru, první svého druhu a sociokulturního přesahu. Koncentrovala se na rekonstrukci 20 prostor kobek v nábřežní zdi (dříve čapadel ledu a skladů). Nevytváří klasické interiéry, pracuje s logikou definující kobky jako zálivy vnějšího prostoru s maximálním kontaktem s náplavkou a řekou. Budou sloužit jako kavárny, ateliéry, galerie a veřejné WC s modulární diverzitou a vybavením dle každého nájemce. Vrací se do nich většina provozovatelů, kteří fenomén náplavky spoluvytvářeli.

Zásahy jsou řešeny jako symbiotické splynutí s původní architekturou nábřežní zdi, do které přirozeně vrůstají a akupunkturou drobného měřítka znovuvytváří monumentální celek. Na Rašínově nábřeží je 6 kobek přístupných eliptickými pivotovými okny z organického skla o tloušťce 7 cm a průměru 5,5 m. 14 kobek na Hořejším nábřeží má ocelové skulpturální dveře. Povrchy jsou betonové pískované s litou podlahou, vložené prvky z potitanovaného černého plechu. Vzduchotechnika s rekuperací a vytápěním podlah umožňuje spolu s infrazářiči celoroční provoz. Kobky jsou bezbariérové s mobilními protipovodňovými lamelami. Další fáze řeší mobiliář, plovoucí lázně, lodní terminál a dokončení zbylých kobek.

architekt a pedagog

Narodil se v Boskovicích. Po studiích na Fakultě architektury VUT v Brně působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační a pedagogické činnosti doma i v zahraničí.

Od roku 2012 do roku 2018 byl děkanem Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci.

Realizoval řadu výstav, mimo jiné v roce 2007 výstavu Perspektivy v Galerii Jaroslava Frágnera v Praze, 2011-2012 výstavu Útroby architektury v Domě umění města Brna, 2012 výstavu v Galerii CCC v Pekingu, 2016 výstavu Míra & Měřítko v Galerii Jaroslava Frágnera v Praze, 2019 výstavu Mental Relief v Domě umění v Českých Budějovicích a v roce 2020 výstavu Figures v Galerii Jaroslava Sutnara v Plzni.

V zahraničí přednášel na univerzitách v Gentu, Utrechtu, Hildesheimu, New Delhi, Pekingu, Santiagu de Chile, Peking, Mexico City, New Orleans, Vídni a další.

ODŮVODNĚNÍ POROTY:

Tvorba profesora Zdeňka Fránka čerpá jak z architektonických (české baroko), tak uměleckých (Paul Klee), ale i přírodních zdrojů (botanika), jež přetavuje do originální, velmi osobité podoby. Patří k nejvýznamnějším představitelům organického proudu české architektury. Jeho stavby se vyznačují sochařskými kvalitami, zároveň, zvláště v posledním desetiletí, odrážejí jeho zájem o ekologii. Citlivě vstupují do daného prostředí, stávají se jeho obohacujícím fenoménem. Jednoduše řečeno, jsou krásné, aniž by se podbízely. Vedle navrhování rodinných domů, muzeí, sakrálních nebo industriálních budov se Zdeněk Fránek věnuje pedagogické činnosti, autorským výstavám, českou architekturu propaguje doma i v zahraničí. Jeho působení je už třicet let všestranné, intenzivní a především: inspirativní.

PŘEDSTAVENÍ TVORBY:

Galerie CCC

Liko-Vo

RD Neherovská

Markéta Mráčková a Barbora Šimonová se seznámily na Škole architektury Emila Přikryla na Akademii výtvarných umění v Praze. V autorské dvojici pracují od roku 2013. Společně založily kulturní družstvo cosa.cz, kromě architektury se věnují knihám, videodokumentům o architektuře 80. let, družstevnictví, uměleckým projektům a architektonickému rapu. Jejich přístup lze shrnout slovy Boscoea Pertweeho z knihy Kant a ptakopysk od Umberta Eca: „Do nedávna jsem si myslel, že jsem nerozhodný, ale teď už si tím nejsem vůbec jistý.“

V roce 2014 vydaly knihu Legenda o sídlišti, ve které shromáždily zážitky a zkušenosti z okružního výletu po pražských sídlištích a doplnily je o rozhovory s obyvateli, odborníky a obhájci panelové výstavby. Od roku 2016 natáčejí videodokumenty o architektuře 80. let, které jsou ke shlédnutí na cosa.tv. Na různé manifesty od dua cosa.cz navázala píseň Bude to bílý, černý nebo maximálně šedý složená z úryvků z pracovních emailů a historek kamarádů. V architektuře se věnují rekonstrukcím a jednoduchým stavbám s výtvarným i technickým detailem.

V zimním semestru 2019/20 absolvovaly stáž na Škole architektury na Tianjin University v ČLR. Od letního semestru 2020 pracují jako asistentky Romana Brychty v ateliéru A4 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. 

Markéta Mráčková

*1985

V roce 2012 vystudovala Fakultu architektury Českého vysokého učení technického v Praze a v roce 2014 Školu architektury Emila Přikryla na Akademii výtvarných umění v Praze. V rámci studia absolvovala stáž na Rheinisch-Westfälische Technische Hochschule Aachen v Německu. Pracovala v ateliéru Prostor 008. V zimním semestru 2018/19 vedla společně s Barborou Šimonovou ateliér studentů architektury prvního ročníku na Architectural Institute in Prague.

Barbora Šimonová

*1982

V roce 2006 vystudovala Fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně. V letech 2009–2015 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze, nejprve ve Škole architektury Emila Přikryla, poté v Ateliéru nových médií Anny Daučíkové. V rámci studií absolvovala stáže na Universidad Politécnica de Valencia a Universidade do Estado do Rio de Janeiro. Pracovala v Ateliéru Brno a v Centre for Central European Architecture. Externě spolupracovala s vysokou školou architektury ARCHIP, kde byla asistentkou ve studiu Palaščák – Šimonová. V zimním semestru 2018/19 vedla společně s Markétou Mráčkovou ateliér studentů architektury prvního ročníku na Architectural Institute in Prague. K jejím realizacím patří rekonstrukce tribuny v Olomouci – Řepčíně (společně s Petrou Gajdovou), která postoupila mezi nominace Ceny Rudolfa Eitelbergera 2017.

ODŮVODNĚNÍ POROTY:

Cosu tvoří dvojice architektek, které se věnují mnoha různorodým aktivitám v oblasti architektury a urbanismu. I přesto, že působí trochu nenápadně, jejich činnost je důležitým příspěvkem k současnému vnímání tohoto oboru. V roce 2014 se podílely na publikaci mapující tématiku hromadné panelové výstavby, v roce 2017 natočily dokumenty ukazující architektonické realizace 80. let a v roce 2018 pak další dokumenty, které se soustředily na vztah postmoderní teorie k tehdejší československé praxi. Jejich zaujetí architekturou doby normalizace vychází z přesvědčení, že tato architektura nenávratně mizí a pomocí svých knih a videodokumentů usilují o větší porozumění pro stavby z tohoto období.

PŘEDSTAVENÍ TVORBY:

Atelier 111 architekti vznikl v roce 2007. Náš tým se postupně profiloval, mezi hlavní tvůrce dnes patří Veronika Indrová, Barbora Weinzettlová a Jiří Weinzettl, zakladatel ateliéru. V posledních letech se zaměřujeme především na tvorbu bytových a občanských staveb včetně návrhu interiérů a na úpravy veřejných prostranství našich měst. Fungujeme v Praze a v jižních Čechách. Naši architekturu nejlépe charakterizuje kontextuální přístup, koncepční myšlení a střídmost.

Ing. arch. Jiří Weinzettl

*1977 v Českých Budějovicích

Jiří Weinzettl studoval památkovou obnovu na Střední uměleckoprůmyslové škole sv. Anežky České v Českém Krumlově a Fakultu architektury ČVUT v Praze (ateliéry Jeníček a Vojtěch). Po jejím absolvování v roce 2004 byl jedním ze dvou zakladatelů společnosti Atelier 111 architekti a doposud je jejím jednatelem.

Ing. arch. Barbora Weinzettlová

* 1988 v Českém Krumlově

Po absolvování gymnázia v Třeboni studovala Barbora Weinzettlová na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Prošla mimo jiné ateliéry Bočan, Šépka a Cikán, u něhož diplomovala v roce 2013. Od roku 2009 je součástí Atelieru 111 architekti, kde působí dodnes.

Ing. arch. Veronika Indrová

*1991 v Šumperku

Veronika Indrová studovala na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Diplomní projekt obhájený v roce 2017 vypracovala pod vedením ateliéru Novotný - Koňata - Zmek, ve kterém během studia strávila pět semestrů. V roce 2014 studovala v rámci projektu ERASMUS + na TUE v Eindhovenu. Od roku 2015 pracuje ve studiu Atelier 111 architekti.

ODŮVODNĚNÍ POROTY:

Projekty ateliéru jsou citlivé, kontextuální a současné. Jedná se o přehledné a jednoduché stavby, s jasně čitelným autorským názorem, které vycházejí jak tvarově, tak materiálově z jakési kolektivní paměti. Působí tak jako přirozená součást místa. Hmotové působení i zvolené materiály v realizacích ateliéru jsou přesvědčivé a nezpochybnitelné, ať už se jedná o Dílny Opatov, rodinné domy v Litvínovicích či Jinonicích, nebo archetypální chatu u rybníka na Vysočině.

PŘEDSTAVENÍ TVORBY:

Chata u rybníka

2018, foto BoysPlayNice

Inspirováni tradičními rybářskými boudami navrhujeme na břehu rybníka, zasazeného v malebné krajině Vysočiny, malou chatu. Její velikost limituje legislativa. Maximální zastavěná plocha 50 m2 a maximální výška 5 m vyžadují pro rekreaci rodiny specifické dispoziční uspořádání. Objekt sestává ze čtyř drobných hmot, tří vzájemně propojených a čtvrté odtržené, stojící opodál. Skrze minimální zádveří lze vstoupit do ústřední místnosti, obytné kuchyně, jejíž součástí je i nevelký podkrovní prostor určený pro spaní dětí. Kuchyně disponuje nádherným výhledem na vodní hladinu, stejně jako ložnice a obývák, který se navíc otvírá i směrem opačným, do prosluněné krajiny vzrostlých dubů. Samostatný objekt nabízí skladový prostor a krytou verandu předurčenou například pro sušení rybářských sítí nebo jen tiché vnímání okolních krás.

Rodinný dům v Litvínovicích

2018, foto BoysPlayNice

Původní uliční strukturu přebíjí všemi směry se rozpínající sídelní kaše – zastavěné plochy vznikající developerskou formou zasíťování okolních dosud nezastavěných luk a polí. Kontext místa tedy představuje typický otisk současného masového přístupu k řešení otázky bydlení v rodinných domech v nově vznikajících příměstských čtvrtích. Využíváme krajních možností legislativou stanovených minimálních odstupů a objekt usazujeme pouhé dva metry od hranic veřejného prostoru. Z těchto dvou stran však nenavrhujeme oplocení. Domníváme se, že tak úzký pruh mezi plotem a domem nepřináší tolik pozitiv, jako rozšíření veřejného prostoru až k samotné zdi domu. Ulice tak získává plochu navíc – místo pro lokální zeleň, pro lavičku, pro hry dětí, pěknou výdlažbu, pro rychlé zaparkování vozidla mimo těleso komunikace. Využitím krajních možností usazení domu nabývá na dimenzi i soukromá zahrada, která z protilehlé jižní strany na objekt navazuje. Zatímco interiér počítá s využitím řemeslných nábytkových prvků, přírodních materiálů i barev, vnějšímu výrazu domu prospívá určitá střízlivost – absence detailu (střešní plášť bez přesahu, omítka bez soklu, okno bez rámu). Jistá forma askeze – minimalizmu je v tomto případě odpovědí na v okolí všudypřítomnou přesycenost.

Dílny Opatov

2019, foto Alex shoots buildings

Novostavba dílen, nacházející se v zemědělském areálu na okraji obce Opatov, je určena především pro servis a údržbu velkých zemědělských vozů a strojů. Součástí objektu je i zázemí pro zaměstnance celého areálu: sociální zařízení, šatny a denní místnost. Výraz dílen nese prvky jednak původních okolních klasických zemědělských staveb: sedlová střecha, střešní světlík, zároveň je však hmotově přizpůsoben svému účelu. Opláštění z bílého trapézového plechu je obdobné s opláštěním sousední bioplynové stanice. Konstrukční prvek v podobě příhradové konstrukce vytváří výrazný lineární světlík v místě střešního hřebene. Světlík a boční prosklené fasády jsou navrženy v systému profilového průsvitného materiálu, u světlíku se tak částečně propisuje příhradová konstrukce.

Rodinný dům v Jinonicích

2019, foto BoysPlayNice

Úzká ulice s částečně dochovaným ospalým charakterem starých Jinonic se v jednom místě rozevírá v plácek se studní. V jeho čele stál opuštěný dům, hmotový slepenec, jehož pozdější neuvážené přístavby převyšovaly původní přízemní objekt. Soubor těchto drobných stavení, vyskládaných ve svažité zahradě, se nacházel ve velmi zanedbaném, neobývatelném stavu. V návrhu ponecháváme pouze nejstarší kamennou část orientovanou do ulice. Skrze ní je možné vystoupat do hlavního obytného podlaží, rozprostírajícího se ve dvou nových hmotách. Nejvyšší část věnujeme dětem. Všechny obytné prostory, včetně dětských podkrovních pokojů, mají přímou návaznost na prosluněnou svažitou zahradu, od ulice odcloněnou vlastním domem. Starou a novou část spojuje z vnějšku v celek jednotná barevnost štukové omítky i režná keramická taška na střeše. O stáří jednotlivých částí domu napoví zejména detail; s původním tvaroslovím lehce kontrastuje současné minimalistické pojetí.

Počátkem léta vybrala odborná porota pět finalistů soutěže Architekt roku 2020. Jedná se o architekty, kteří se v období uplynulých pěti let svým přístupem významně zasloužili o architekturu v České republice, ať již vynikající tvorbou či podporou kvalitní architektury a profese. Slavnostní vyhlášení výsledků již dvanáctého ročníku soutěže proběhne 8. září 2020 v prostorách CAMP v Praze.

Ocenění Architekt roku upozorňuje na význam a důležitost architektury pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a rovněž na výjimečnou roli architektů, kteří úroveň výstavby mohou ovlivňovat. Zároveň je cílem ceny šířit osvětu a propagovat kvalitní architekturu. „Cena Architekt roku by neměla být oceněním za celoživotní dílo, ani by neměla připomínat životní jubilea. Jejím cílem je ocenit významný počin v oblasti architektury z posledních pěti let“, připomněl statut soutěže na červencovém jednání odborné poroty architekt Adam Gebrian. S ním o dvanáctce nominací rozhodovali ještě další porotci - architekti Stanislav Fiala, Petr Hájek, Marcela Steinbachová a umělkyně Kateřina Šedá.

NOMINACE - ARCHITEKT ROKU 2020

Mezi nominovanými se objevili projektující architekti, ale i teoretici či pedagogové a další angažovaní odborníci a jejich sdružení: Zdeněk Fránek; Petr Janda; Galerie VI PER, Cosa.cz / Markéta Mráčková a Barbora Šimonová; Michal Palaščák; Karolina Jirkalová; A.LT Architekti / Peter Lacko a Filip Tittelbach; Ehl Koumar Architekti / Tomáš Koumar a Lukáš Ehl; Ateliér 111 architekti; Petr Stolín; 4 AM Brno; o-va / Jiří Opočenský, Štěpán Valouch.

FINALISTÉ - ARCHITEKT ROKU 2020

Snahou poroty je komplexní hodnocení jednotlivých nominovaných. Porotci se shodli, že nominované osobnosti by měly být představiteli kvalitní tvorby a zároveň angažovanosti na poli architektury, jak stanovuje statut soutěže. „U finalistů jsme sledovali také jejich celkový přínos pro společnost, profesní a morální integritu i osobní nasazení. Shodli jsme se, že by měli přinášet stabilní kvalitu do společnosti a prostředí. Zároveň jsme chtěli upozornit na méně známé osobnosti, jež by výběr mezi finalisty motivoval v další práci a zásadním způsobem podpořil jejich činnost,“ vysvětluje členka poroty Marcela Steinbachová. Do finále nakonec postoupilo pět osobností. Porota v září udělí také jedno čestné uznání.

● Ateliér 111 architekti / Jiří Weinzettl, Barbora Weinzettlová, Veronika Indrová

 Odůvodnění poroty: Projekty ateliéru jsou citlivé, kontextuální a současné. Jedná se o přehledné a jednoduché stavby, s jasně čitelným autorským názorem, které vycházejí jak tvarově, tak materiálově z jakési kolektivní paměti. Působí tak jako přirozená součást místa. Hmotové působení i zvolené materiály v realizacích ateliéru jsou přesvědčivé a nezpochybnitelné, ať už se jedná o Dílny Opatov, rodinné domy v Litvínovicích či Jinonicích, nebo archetypální chatu u rybníka na Vysočině.

● Cosa.cz / Markéta Mráčková a Barbora Šimonová

 Odůvodnění poroty: Cosu tvoří dvojice architektek, které se věnují mnoha různorodým aktivitám v oblasti architektury a urbanismu. I přesto, že působí trochu nenápadně, jejich činnost je důležitým příspěvkem k současnému vnímání tohoto oboru. V roce 2014 se podílely na publikaci mapující tématiku hromadné panelové výstavby, v roce 2017 natočily dokumenty ukazující architektonické realizace 80. let a v roce 2018 pak další dokumenty, které se soustředily na vztah postmoderní teorie k tehdejší československé praxi. Jejich zaujetí architekturou doby normalizace vychází z přesvědčení, že tato architektura nenávratně mizí a pomocí svých knih a videodokumentů usilují o větší porozumění pro stavby z tohoto období.

 ● Zdeněk Fránek

Odůvodnění poroty: Tvorba profesora Zdeňka Fránka čerpá jak z architektonických (české baroko), tak uměleckých (Paul Klee), ale i přírodních zdrojů (botanika), jež přetavuje do originální, velmi osobité podoby. Patří k nejvýznamnějším představitelům organického proudu české architektury. Jeho stavby se vyznačují sochařskými kvalitami, zároveň, zvláště v posledním desetiletí, odrážejí jeho zájem o ekologii. Citlivě vstupují do daného prostředí, stávají se jeho obohacujícím fenoménem. Jednoduše řečeno, jsou krásné, aniž by se podbízely. Vedle navrhování rodinných domů, muzeí, sakrálních nebo industriálních budov se Zdeněk Fránek věnuje pedagogické činnosti, autorským výstavám, českou architekturu propaguje doma i v zahraničí. Jeho působení je už třicet let všestranné, intenzivní a především: inspirativní.

● Petr Janda

 Odůvodnění poroty: V práci Petra Jandy ze Studia Brainwork se spojuje jeho zkušenost ze studia na Fakultě architektury u Jana Bočana a na Akademii výtvarných umění u sochaře Aleše Veselého. Jeho návrhy mají silný výtvarný náboj a jsou zároveň po technické stránce do detailu promyšlené. V posledních letech se intenzivně věnuje projektům v souvislosti s řekou Vltavou. Mezi nejznámější realizace z této doby, na kterých se svým ateliérem pracoval, patří interiér loftu ve Zlíně a revitalizace pražských náplavek - kobek na Rašínově, Hořejším a Dvořákově nábřeží s krásnými prosklenými dveřmi.

● ov-a / Jiří Opočenský, Štěpán Valouch

 Odůvodnění poroty: Ateliér ov-a byl založen v roce 2010 architekty Jiřím Opočenským a Štěpánem Valouchem a za svou poměrně krátkou dobu existence si získal oprávněnou pozornost laické i odborné veřejnosti. Jejich návrhy jsou charakteristické jasným konceptem a kvalitním zpracováním detailu. Za všechny jejich práce lze jmenovat ty nejvýraznější: komplex apartmánových hotelů Svatý Vavřinec v Peci pod Sněžkou, nové sídlo firmy Lasvit v Novém Boru nebo propojovací mosty budov VŠCHT v Praze.

INFO

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Architekt roku 2020: 8. září 2020, CAMP (Centrum architektury a městského plánování), IPR Praha, Vyšehradská 51, Praha 2

Vypisovatel soutěže Architekt roku: ABF, a. s., pořadatel stavebního veletrhu FOR ARCH

Vypisovatelé soutěže Architekt obci: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR, časopis Moderní obec (hlavní mediální partner) a ABF, a. s., letos poprvé ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR

Hlavní partner: Veletrh FOR ARCH

Partneři: Hl. m. Praha, IPR Praha, SMO ČR, FOR ARCH (hlavní partneři), INTRO (hlavní mediální partner), ARCHITECT+, Moderní obec, ERA21, TV Architect, archiweb.cz, ASB, Střechy-Fasády-Izolace, Stavitel, EARCH.cz, PROPAMÁTKY, PRO města a obce, archSPACE (mediální partneři)

Záznam rozhovoru Architekta roku 2019 Stanislava Fialy s Architektem roku 2015 Adamem Gebrianem.

První část můžete sledovat: zde

Druhou část můžete sledovat: zde

Záznam ze slavnostního večera můžete sledovat: zde

Děkujeme Centru architektury a městského plánování CAMP za možnost předávat ocenění v hlavním sále a za natočení celého večera.

Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech, cenu Architekt roku 2019, získal přední český architekt Stanislav Fiala, za nímž stojí desítky mimořádných a originálních staveb. Čestné uznání poroty obdržela Jana Kostelecká, která v roce 2007 zorganizovala v Čechách první Pecha Kucha Night a více než pět let vydává publikace zaměřené na architekturu a design. Slavnostní vyhlášení výsledků již jedenáctého ročníku soutěže proběhlo 10. září 2019 v prostorách Centra architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.

Na slavnostním ceremoniálu v pražském centru CAMP se sešlo několik stovek fanoušků architektury i zástupci institucí. Byli mezi nimi např. Marcela Pavlová, náměstkyně pro řízení sekce výstavby a veřejného investování MMR, Petr Hlaváček, první náměstek primátora hl. města Prahy, generální ředitel a místopředseda představenstva ABF, a. s., Tomáš Kotrč, předseda představenstva ABF, a. s., Pavel Sehnal, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková, předseda ČKAIT Pavel Křeček, loňský laureát Architekta roku Petr Hájek a další. Důvodů bohaté účasti bylo více. Vyhlášeny byly totiž výsledky hned několika soutěží.

Nejprve moderátorka Daniela Písařovicová představila laureáta Ceny Prométheus cti ČR 2019, kterou získal Ondřej Halla za práci nazvanou Mikroklima bazénových hal. Poté byly představeny nejlepší návrhy mladých architektů do 33 let, kteří se zúčastnili soutěže Young Architect Award 2019. Titul CEMEX Young Architect Award 2019 obdrželi Anna Svobodová a Ondřej Blaha za návrh Nájemního domu v Karlíně. Cena Josefa Hlávky, jíž se snaží nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových už sto let podporovat vědu a vzdělávání, byla udělena Barboře Červeňové rovněž za návrh Nájemního domu v Karlíně. Tématem příštího ročníku soutěže YAA bude zelená architektura ve městech.

ARCHITEKT ROKU 2019

Cenu Architekt roku vypisuje již po jedenácté společnost ABF, a. s., s cílem poukázat na význam a důležitost architektury a jejích tvůrců pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a podpořit kvalitu a odbornou i občanskou angažovanost na poli architektury.

V posledních letech se organizátoři soutěže rozhodli udělovat také čestné uznání poroty osobám, které zdánlivě stojí trochu stranou. „Práci lidí, kteří nejsou tolik vidět, ale přesto zásadním způsobem napomáhají podpoře kvalitní architektury i kultury v České republice, je třeba oceňovat,“ zdůraznil porotce Adam Gebrian.

ČESTNÉ UZNÁNÍ POROTY / ARCHITEKT ROKU 2019 – JANA KOSTELECKÁ

 Za dlouhodobou podporu a propagaci architektury ocenila porota čestným uznáním producentku Janu Kosteleckou, která od roku 2014 vydává ve svém nakladatelství non-fiction literaturu pro děti a mládež, věnovanou architektuře a designu (první byl překlad polské publikace D.O.M.E.K., poslední je původní kniha z roku 2019 nazvaná K čemu jsou architekti – autorů Ondřeje Duška a Karolíny Jirkalové). Přivezla také do Čech fenomén krátkých přednášek Pecha Kucha Nights - první akci tohoto formátu zorganizovala již v roce 2007. V této aktivitě pokračuje dodnes. Podílí se rovněž na řadě dalších projektů souvisejících se současnou architekturou - knižní verze Šumných měst, Městské zásahy, anastomosis, Projektil 33, organizuje dílny pro děti. Jana Kostelecká je absolventkou oboru čeština a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

„Už dlouhá léta hledáme nástroje, pomocí nichž by se nám podařilo dostávat architekturu za hranice architektonické obce, směrem k širší veřejnosti. V současné době jsme se zaměřili také na vzdělávání dětí, protože to budou právě ony, kdo bude jednou o našem prostředí rozhodovat. Jejich role se nesmí podceňovat,“ odkryla směřování svých aktivit Jana Kostelecká.

ARCHITEKT ROKU 2019 – STANISLAV FIALA

Hlavní cena Architekt roku je udělována osobě či osobám, které se v uplynulém období pěti let svým přístupem významně zasloužily o architekturu v České republice. Poukazuje tak na konkrétní tvůrčí či organizační počiny vedoucí ke vzniku kvalitní výstavby, ať už se jedná o navrhování staveb, teoretickou, vzdělávací, propagační, publikační a popularizační činnost.

Již v červnu vybrala odborná porota (architekti Adam Gebrian, Josef Pleskot, Marcela Steinbachová, umělkyně Kateřina Šedá a vítěz loňského ročníku soutěže - architekt Petr Hájek) pět finalistů soutěže Architekt roku 2019. Stali se jimi studio Ellement ze Zlína (Jitka Ressová, Hana Maršíková, Jan Pavézka), pražský architekt Stanislav Fiala, architekt a pedagog Zdeněk Fránek, liberecká dvojice Petr Stolín a Alena Mičeková a brněnský architekt Petr Všetečka. Na ceremoniálu bylo možno zhlédnout krátká videa s medailony jednotlivých finalistů doprovozenými komentářem porotců. Pavel Sehnal, předseda představenstva ABF, a. s., ocenil, že nominovaní autoři „navrhují výjimečné, nadčasové a krásné stavby“.

 Porota se při svém výběru snažila o komplexní hodnocení jednotlivých osobností a nakonec se rozhodla ocenit architekta Stanislava Fialu, který už od 90. let patří mezi špičkové české architekty. Mnoho z jeho realizací získalo ocenění nejen u nás, ale také v zahraničí. V roce 2000 se dostal s administrativní budovou MUZO v pražských Strašnicích mezi finalisty prestižní evropské ceny za současnou architekturu Mies van der Rohe Award. Z nejvýznamnějších realizací z posledních let můžeme jmenovat Palác Špork v Praze, Palác DRN na Národní třídě v Praze, Bytový dům Puškinova v Praze, Golfklub Čertovo břemeno v Alenině Lhotě, výrazné jsou také jeho stavby pro společnost SIPRAL – továrna, sídlo a vzorkovna. Stanislav Fiala se narodil v roce 1962 v Mostě. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Školu architektury na AVU v Praze. V devadesátých letech byl společníkem známého D.A. Studia, později ateliéru D3A, od roku 2009 je jednatelem společnosti Fiala+Nemec.

Odůvodnění poroty: Existují stovky různých způsobů jak vykonávat řemeslo architekta. Stanislav Fiala ovládá jeden z nejnáročnějších, tudíž ne tak často provozovaných. Disponuje neuvěřitelnou schopností improvizace na stavbě, ochotou bavit se s řemeslníky a společně se vydat na cestu za neznámým, nečekaným, neodhadnutelným. Je to častokrát velké dobrodružství s nejistým koncem, ale zdá se, že to je cesta radostná, na kterou zúčastnění i s odstupem času rádi vzpomínají. Nedávno dokončil v centru Prahy palác DRN na Národní třídě a dokončení se blíží palác Špork poblíž náměstí Republiky. Je fascinující vidět, jak se plody těchto improvizačních schopností projevují i u staveb velikého měřítka. To je totiž skutečně mimořádné, nezvyklé a snadno srozumitelné komukoliv z nejširší veřejnosti. Stačí mít otevřené oči a uvidíte, že někdo tvrdě pracuje, přemýšlí nad každým detailem a s citem sobě vlastním nachází nečekaná řešení stovek problémů, které se na každé stavbě vynořují. Stanislav Fiala je tvůrcem originálního světa, který si s prací nikoho jiného v Česku nespletete.

Hlavní ocenění předali Stanislavu Fialovi loňský laureát Architekta roku Petr Hájek, předseda představenstva ABF, a.s., Pavel Sehnal a vydavatel časopisu INTRO Jan Hejhálek. Stanislav Fiala přijal cenu s pokorou: „Cesta, která vás zavede až sem, je dlouhá. A pak tady člověk stojí sám a cítí se nepatřičně. Ale radost přichází a vy ji můžete předat dál, vašemu týmu. Hromadě lidí, která se musí na stavbě podílet. Je to ocenění pro ně... A také je důležité poděkovat lidem, kteří čeří vodu našeho českého jezírka a předkládají veřejnosti to, čeho by si měla všimnout. Děkujeme jim za jejich energii.“

V závěrečné videoprezentaci zpracované hlavním mediálním partnerem – časopisem INTRO, představil architekt Adam Gebrian Fialovu poslední dokončenou stavbu, palác DRN na Národní třídě v Praze: „Dochází zde k harmonickému prolnutí starého a nového, což je celosvětově diskutované téma. Jak vložit novou věc do starého, aniž byste to nepoškodili a rozvinuli. Autor toho dosáhl díky propracovaným detailům. Takováto míra pozornosti je normální u rodinného domu, ale u baráku tohoto měřítka, jehož hodnota přesahuje miliardy korun, je obdivuhodné, že se to podařilo. Stanislav Fiala rád improvizuje a nachází řešení, která jsou neodhadnutelná na začátku. Je schopen ustát všechny překážky a problémy a zrealizovat skvělý výsledek.“ Také investor a podnikatel Petr Němec, který se Stanislavem Fialou pracuje více než 25 let, ve videu uvedl: „ Spolupráce se Standou je dobrodružstvím, má dar spojovat nespojitelné a díky vnitřní pravdě, kterou přetváří do krásna, je výsledek famózní. A to nejen estetický a funkční, ale také ekonomický.“

Na otázku Daniely Písařicové, zda má Stanislav Fiala nějaký nesplněný architektonický sen, laureát odpověděl: „Tento typ uvažování v sobě nemám, zabývám se momentem tady a teď.“ A své dávné tvrzení, že architekti se berou moc vážně, nevyvrátil: „Všichni se berou moc vážně, nejen architekti. Jsme na této zemičce jen na chvíli. To, co tady můžeme zkazit, či vylepšit, je nic proti tomu, co může udělat vesmír.“

Architekt Petr Všetečka, foto TRANSAT architekti, 2018

Petr Všetečka se narodil v roce 1968 v Brně. Vystudoval FA VUT v Brně, poté působil jako památkář ve SPÚ v Brně. Od roku 1997 vede ateliér TRANSAT architekti a autorsky spolupracuje s Robertem Václavíkem. Tvorbu architektury, urbanismu a krajiny společně chápou jako odkrývání vztahů a významů a tvůrčí práci s nimi. Píše články i knihy o architektuře, spolupracuje na metodických publikacích NPÚ a je členem jeho poradních sborů. Z realizací stojí za připomínku obnova baťovské architektury Zlína (Památník Tomáše Bati, restaurování a expozice Baťova mrakodrapu, expozice a supervize projektu 14|15 Baťova institutu), Jurkovičova vila v Brně, nová expozice a přestavba mauzolea v Národním památníku na Vítkově, v realizaci je obnova Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích.

Odůvodnění poroty:

Architekti nejsou živi pouze návrhy novostaveb, neméně důležitou (ne-li v našem prostředí důležitější) součástí jejich práce jsou rekonstrukce, adaptace, dostavby, konverze a úpravy již existujícího. Na začátku každé takové práce stojí poctivá analýza, pochopení a porozumění kvalitám již existujícího. Petr Všetečka se této náročné činnosti systematicky a poctivě věnuje dlouhé roky, ale ten letošní je pro něj přeci jen speciální. Dotáhl do úspěšného konce mimořádně náročnou výzvu, svou erudicí, zapálením a prací nejvýrazněji přispěl ke znovuotevření Památníku Tomáše Bati ve Zlíně a umožnil tak navštívit toto geniální Gahurovo dílo každému, kdo o ně jeví zájem.

Představení tvorby:

Památník Tomáše Bati

Obnova Památníku Tomáše Bati ve Zlíně (TRANSAT architekti), foto J. Skokan a M. Tůma/BoysPlayNice, 2019

Památník Tomáše Bati, vymazaný komunisty z mapy nevhodnou přestavbou z 50. let, bylo třeba Zlínu i světu vrátit. Otázkou jen bylo, jak to udělat, když některá nutná rozhodnutí musela být politicky odvážná. Poděkování patří těm, kteří jich byli schopni. Památník byl při svém radikálním programu velmi křehkou architekturou. Důsledná obnova jeho původní podoby, připravovaná 18 let, směřovala znovu k jednoduchosti a redukci všeho postradatelného vybavení, které je dnes v budovách obvyklé.

František Lýdie Gahura redukoval objekt na tři základní materiály zlínské architektury — beton, ocel a sklo, které měly spolu s kompozicí stavby přímo vyjadřovat zvláštnosti Tomáše Bati: velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus, prostotu, poctivost a pravdivost. Provedení standardizovaného skeletu jako sloupové síně a zároveň otevřeného trojlodí, proměnlivá výška prostoru a rozptýlené přirozené světlo přiblížily zlínský konstruktivismus k sakrálním stavbám starověku i středověku, aniž by bylo užito historických tvarů. Přispělo k tomu i důsledné vertikální pojetí stavby. Gahura to zdůvodnil tím, že účel stavby je ideový, a takto dosaženou vertikalitou, osvobozením od tíhy země a jednoduchostí jednosměrného členění průčelí vyjadřuje památník konkrétní Baťovy vlastnosti. To je jedinečné, domnívám se, i v mezinárodním měřítku.

Obnova Jurkovičovy vily v Brně

Obnova Jurkovičovy vily v Brně (TRANSAT architekti), foto L. Stavjaník a D. Tománek/Toast images, 2011

Arcibiskupský zámek Kroměříž - Kabinet mincí a medailí

Arcibiskupský zámek Kroměříž - Kabinet mincí a medailí (TRANSAT architekti), foto Z. Sodoma/MUO, 2014

Ateliér PETR STOLÍN ARCHITEKT, s. r. o. vznikl v roce 2008. Esprit Petra Stolína tvoří auru celého ateliéru, jeho renomé je v Liberci zapsáno již od raných 90. let. Se svým bratrem sochařem Janem Stolínem jsou výraznými tvůrčími osobnostmi severu. Současná spolupráce s Alenou Mičekovou funguje jako autorský tandem, jenž se skvěle doplňuje. Důkazem je průlomová realizace experimentálních domů ZEN-houses, za kterou získali hlavní cenu v prvním ročníku České ceny za architekturu. Společně se věnují také výuce architektury vedením ateliéru analogového modelování na Fakultě architektury TUL.

Odůvodnění poroty:

Petr Stolín a Alena Mičeková jsou autorskou dvojicí, jejichž realizace z posledních let, vznikající na lokální úrovni, nelze přehlédnout. Mezi nejvýraznější stavby patří nekonvenční Mateřská škola Nová Ruda ve Vratislavicích nad Nisou a ZEN-houses v Liberci. Jejich architektura získává prostřednictvím rafinovaného použití běžných stavebních materiálů silný estetický náboj. Stavby jsou proto často zveřejňovány a recenzovány ve významných českých i zahraničních publikacích a přispívají k dobrému jménu české architektury.

Představení tvorby:

Mateřská škola Nová Ruda, Vratislavice nad Nisou

Pohled na průčelí domu s hlavním vstupem a nástupní terasou

foto:© Alexandra Timpau 

Boční pohled

foto:© Alexandra Timpau 

ZEN Houses – Ateliér a dům, Liberec​

Pohled na průčelí domů

foto:© Filip Šlapal 

foto:© Filip Šlapal 

Narodil se roku 1961 v Boskovicích. Po studiích na Fakultě architektury VUT v Brně působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační, přednáškové a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Jako pedagog působil na FA VUT Brno, na VŠB Ostrava, na ARCHIP Praha a na TU v Liberci, kde byl rovněž děkanem FUA. Mezi jeho nejvýznamnější realizace patří modlitebny Církve bratrské v Černošicích a Litomyšli, zámek ve Velkých Opatovicích, Energetická ústředna No. 6 a pavilon v Ostravě-Vítkovicích, Výzkumné centrum Liko-Noe ve Slavkově u Brna, na které navázal letošní kolaudací unikátní zelené výrobní haly Liko-Vo. Realizovat se bude také jeho vítězný soutěžní návrh na vstupní areál Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Odůvodnění poroty:

Zdeněk Fránek je výraznou osobností české architektonické scény, je její jistou stálicí. Jeho úhel pohledu na jakýkoliv problém architektury (na jakýkoliv úkol) je vítaný, vždy s napětím očekávaný a osvěžující. Jeden úkol dokáže úspěšně řešit i několika způsoby. Je to zřejmě tím, že jeho vnímání architektury směřuje k umělecké volnosti a kreativnosti, k výkonům, kterými cíleně hodlá přesahovat pragmatickou dimenzi architektury. Tomuto pojetí bytostně věří. Prokázal to i v letošním roce, kdy podruhé suverénně uspěl při řešení ostře sledovaného domu U Milosrdných v Praze 1, tzv. Maršmelounu. Jeho současná výstava v Domě umění v Českých Budějovicích odkazuje k úvahám o plasticitě objektů a sochařskému pojetí architektury. Fránkovy církevní stavby bezesporu patří k těm nejlepším, které byly na našem území realizovány po roce 1989. Pozoruhodný zájem v poslední době projevuje o ekologické pojetí staveb.

Představení tvorby:

CCC Peking

Čína, galerie, studie, 2010

CCC v Pekingu je název pro soukromou galerii manželů – malířů žijících v Pekingu. Stavba je umístěna v rychle se rozvíjející umělecké čtvrti. Zadání bylo na velmi těsném staveništi a k řešení byla zpočátku čelní fasáda. V průběhu prací na projektu se zadání rozrostlo na celý objekt a všechny profese.

Náplní této třípodlažní stavby je galerie se zázemím a příslušenstvím, pronajímatelné ateliéry, byt a ateliér majitelů. Stavba má strukturu historických čínských staveb s atriem. Otvor v čelní fasádě dle principů feng shui nasává blahobyt, prosperitu.

Jsou zde použity tradiční materiály šedé přepálené cihly způsobem známým z mistrovských staveb českého baroka.

Stavba nese formální i strukturální odkazy na tradiční čínskou architekturu.

Modlitebna Církve bratrské v Litomyšli

Litomyšl, církevní stavba, studie 2007, projekt 2008–2010

Navržená stavba představuje použití principů starověkých a novověkých architektur do jednoduchého konceptu využívajícího terénní konfiguraci. Dále transformaci principů různých klasických kultur. Stavba, ač malých rozměrů, "SAHÁ AŽ DO MRAKŮ" a jako symbolická cesta ubíhá do dálky. Zahloubením stavby dosáhneme optimální zvukové pohody na straně jedné a minimálního objemu na straně druhé.

Stezka v oblacích

Dolní Morava, věž, studie 2014, projekt 2014, realizace 2015

Objekt ‚Stezka v oblacích‘ je ideovou stavbou, která má umožnit návštěvníkům zažít intenzivní pocit pobytu v mracích, zprostředkovat zážitek pobytu nad krajinou. Pro milovníky dobrodružství a zábavy je v objektu připraveno několik atrakcí, jako tobogán, sítě, hnízda, apod. Vstupní objekt má jemně elipsovitý tvar podobný loďce. Nosná konstrukce vstupního objektu je rámová z lepeného dřeva. Architektonicky byla věž řešena tak, aby co nejméně narušovala unikátní prostředí v místě stavby. Proto byly v maximální míře použity materiály, jako jsou dřevo, co nejtransparentnější zábradlí a kotvící prvky v nejnutnější míře. Stavba má tak v reálu představovat přírodniny, jakési dočasné memento člověka, zobrazující jeho soudobý vliv na svět.

Stanislav Fiala se narodil v roce 1962 v Mostě. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Školu architektury na AVU v Praze. V devadesátých letech byl společníkem známého D.A. Studia, později ateliéru D3A, od roku 2009 je jednatelem společnosti Fiala+Nemec. Má za sebou desítky realizací, řada z nich získala ocenění u nás i v zahraničí. V roce 2000 se dostal s administrativní budovou MUZO v pražských Strašnicích mezi finalisty prestižní evropské ceny Mies van der Rohe Award. Mezi nejvýznamnější realizace z posledních let patří Palác Špork, Palác DRN, Bytový dům Puškinova v Praze, Golfklub Čertovo břemeno v Alenině Lhotě, výrazné jsou také jeho stavby pro společnost SIPRAL – továrna, sídlo a vzorkovna.

Odůvodnění poroty:

Existují stovky různých způsobů jak vykonávat řemeslo architekta. Stanislav Fiala ovládá jeden z nejnáročnějších, tudíž ne tak často provozovaných. Disponuje neuvěřitelnou schopností improvizace na stavbě, ochotou bavit se s řemeslníky a společně se vydat na cestu za neznámým, nečekaným, neodhadnutelným. Je to častokrát velké dobrodružství s nejistým koncem, ale zdá se, že to je cesta radostná, na kterou zúčastnění i s odstupem času rádi vzpomínají. Nedávno dokončil v centru Prahy palác DRN na Národní třídě a dokončení se blíží palác Špork poblíž náměstí Republiky. Je fascinující vidět, jak se plody těchto improvizačních schopností projevují i u staveb velikého měřítka. To je totiž skutečně mimořádné, nezvyklé a snadno srozumitelné komukoliv z nejširší veřejnosti. Stačí mít otevřené oči a uvidíte, že někdo tvrdě pracuje, přemýšlí nad každým detailem a s citem sobě vlastním nachází nečekaná řešení stovek problémů, které se na každé stavbě vynořují. Stanislav Fiala je tvůrcem originálního světa, který si s prací nikoho jiného v Česku nespletete.

Představení tvorby:

DRN

DRN vyrostl v exponované poloze na nároží ulic Národní a Mikulandská v centru Prahy. Na pozemku bylo od roku 1966 parkoviště, se kterým sousedil barokní Schönkirchovský palác. Spojením starého a nového vznikl městský polyfunkční dům s dvorem, obchody, restauracemi a kancelářemi.

Novostavba tvoří nároží a její hmota spojuje Palác Dunaj z roku 1930 s barokním palácem v Mikulandské. Obrys budovy sleduje uliční čáru a na výškové rozdíly svých sousedů reaguje ustupujícími patry, lemovanými průběžnými balkóny se zelení a výtvarnou mříží. Významným městotvorným prvkem, nasávající do domu život z ulice, je pasáž a přístupný dvůr, který bude v blízké budoucnosti propojen se sousední školou UMPRUM.

Na uliční prostor navazují dvě obchodní podlaží obchodních prostor a suterén pod dvorem. Čtyři podzemní podlaží ukrývají garáže a hlavní technologie. Horní patra jsou kancelářská, střecha slouží jako terasa s pečlivě udělanou zahradou. Dům se snaží přispět svoji zelení na fasádě i střeše k osvěžení okolního hustého kamenného města.

Prolínání barokního světa s moderním, propojení starého a nového, jsou motivy, které prostupují celým objektem. Najdeme je na hlavních stavebních konstrukcích i na drobných prvcích interiéru. Do pohledové železobetonové konstrukce jsou vkládány různé prvky, například původní cihly, prejzy, kameny a staré trámy. Do povrchu jsou otlačeny kmeny stromů, lana a různé druhy bednění. Beton je různě ve hmotě probarvený. Dům v nitru dále ožívá velkoplošnými malířskými vstupy Patrika Hábla.

Barokní palác byl očištěn od dostaveb a nánosů. Odkryty byly hodnotné gotické sklepy, klenby, kamenné schody, zdivo, polychromované trámové stropy i fragmenty maleb na stěnách. Vše bylo pečlivě zrestaurováno a doplněno s důrazem na řemeslné provedení. Původní krov, zničený novodobými přestavbami, byl navržen a proveden v barokní podobě, včetně dodržení starobylé tesařské formy konstrukce a spojů. Totéž lze říci i o stropech ve 3. patře.

Palác Špork

Rekonstrukce Šporkova paláce je příkladem řešení revitalizace souboru budov na území Pražské památkové rezervace. Původní palác byl dokončen r. 1790 podle návrhu Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Ve dvacátém století dům převzala banka a nechala jej rozšířit pod vedením Karla Jarraye a posléze přestavět Josefem Gočárem (dokončeno r. 1925).

V roce 2012 zakoupil dům soukromý investor a nás pověřil celkovou rekonstrukcí, revitalizací zpustlého souboru a jeho zapojení do organismu města, oživení parteru a jeho propojení s veřejným prostorem. Z původního dvora byla vytvořena „ulička“, která nechává ožít domy pohostinstvím, jež v několika formách zaujímá přízemí a částečně i sklepy a první patro souboru domů. Vyšší podlaží jsou věnována kancelářím. Nad uličkou bdí zavěšení okřídlení jeleni od sochaře Michala Gabriela, který se tak vztahuje k lovecké vášni hraběte Šporka, zakladatele řádu sv. Huberta.

Gočárova část je ponechána v zachované podobě, Jarrayovy budovy byly tvarově zachovány a doplněny vestavbou a dvoupodlažní nástavbou, čímž došlo ke sjednocení, svázání pavilonového členění souboru do celistvější hmoty rehabilitovaného „paláce Špork“. Úzká pětipodlažní vestavba mezi domy vytváří půlkruhové atrium opisujícího tvar tubusu původního točitého schodiště při spojující chodbě. Korunou starých domů se stala dvoupodlažní nástavba s vrchním podlažím ovinutým průběžným balkonem, který výtvarně přejímá roli korunní římsy. Střecha nástavby je tvořena kombinací nepravidelně spádovaných střešních rovin s pálenou krytinou, střešní terasy a tvarově bohaté střešní zahrady, která přirozeně příznivě ovlivňuje pobytovou pohodu i v okolí domu. Celková výška nového řešení navazuje na niveletu originální atiky Gočárovy části v Hybernské ulici.

Uvnitř je částečně odhalen originální nosný skelet avantgardní stavby, původní konstrukční betony jsou otryskány a prezentovány v holé podobně společně s obnaženými žebírkovými stropy. Dispozice podlaží jsou členěny pouze skleněnými příčkami se vsazovanými historickými dveřmi v originálních zárubních. Intimita prostoru je regulována podle potřeb průsvitnou grafikou šitou na míru nájemci prostor. Interiéry domu dále obohatil malíř Patrik Hábl, který reinterpretoval téma v domě objevených zlatých tapet do velkoplošných abstrahujících krajin, mlžných hor a naznačených městských vedut.

Residence Puškinova

Residence Puskinova je menší bytový dům postavený na hraně kopce tradiční vilové čtvrti srbské metropole Bělehradu, na pozemku s výhledy do širokého údolí a protějších zalesněných kopců.
Dům byl stvořen ve snaze nabídnout v bytovém systému komfort a soukromí rodinného domu a maximální kontakt s přírodou. Jeho hmotový koncept pracuje s výhodou svažitého terénu tak, aby při poměrně velké hmotě a objemu stále dobře zapadal svým měřítkem do místní lokality. Jeho individualita prorůstá do několika úrovňové zahrady a pokouší se splynout s promyšlenou zelení.

Charakter okolní zástavby ovlivňoval i samotné tvarosloví domu, poslední podlaží má abstrahovaný charakter krovu a zvolená „cortenová krytina“ pohledově splývá s taškovými krytinami okolních domů. Uliční stromořadí zase inspirovala k tvarosloví vstupní pergoly, jejíž křivolaké betonové “větvoví“ podporované rezavými „kmeny“ propouští nepravidelně paprsky světel na uvítanou rezidentů. Jižní fasáda do zahrady je koncipována jako velkorysá okna do okolní krajiny. Panoramatické výhledy jsou podporovány prolámáním betonových ostění balkonů, které zároveň zajišťují dostatek soukromí v jednotlivých bytech. Kontakt s exteriérem a dostatek denního světla patří k hlavním principům řešení domu. Zvolené stínění pohyblivými markýzami, nehmotné zábradlí z nerezových sítí, prosklené příčky koupelen, obklady z přírodního kamene a další přírodní materiály v interiéru tyto principy dále rozvíjejí a umocňují tak, aby dům byl příjemným místem k žití.

golfklub Čertovo břemeno

Golfové hřiště Čertovo břemeno nepatří k těm vyumělkovaným, které po světě najdete. Majitelé zde zvelebili krajinu okolo svých statků, očistili ji od náletů a z neprostupných močálů vytvořili spoustu malých jezírek, kde se znovu usadily ryby a žáby.

Měl jsem tu čest navázat na jejich krajinářskou práci a vytvořit zde nejdříve malou a později velkou klubovnu.  Bylo jasné, že konceptem bude dům, který bude žít s místní přírodou v úplné symbióze, přesto, že jeho program není vůbec malý. Jehož objem bude schovaný do krajiny tak, aby ji pokorně a přirozeně doplňoval, aby si s ní povídal, aby s ní dýchal. Dům je tedy zakopaný do zatravněného kopečku, jehož seříznutá jižní strana vyhlíží do mírného údolí s rybníkem a dále do krásné krajiny České Sibiře. Dům je zemí izolován před chladem i horkem, ze země si z vrtů bere teplo, chlad i vodu, kterou zase vyčištěnou vypouští do koloběhu krajiny. Se zemí je spjatý i využitím množství přírodních materiálů, které tvoří základ jeho formy.

Studio vzniklo díky spolupráci na projektu vstupní budovy firmy Sporten v Novém Městě na Moravě v roce 2002. Následovala především práce na rekonstrukcích bytů a rodinných domů, kde bylo výhodou, že má ateliér ve svém týmu kromě architektek i designéra. Příkladem může být oceňovaná rekonstrukce baťovského půldomku v Lesní čtvrti ve Zlíně, k nejznámějším realizovaným projektům patří revitalizace spodní části Gahurova prospektu ve Zlíně. Společnou zkušeností většiny zakládajících členů je pedagogická činnost, které se paralelně s navrhováním věnovali až do roku 2011. Jejich spolek aArchitektura se zaměřuje na popularizaci architektury pro laické publikum a je také řešitelem připravovaného Zlínského architektonického manuálu.

Odůvodnění poroty:

Architektonicko-designérské studio Ellement vzniklo v roce 2002 a je známé nejen tvorbou kvalitní architektury, ale i snahou o společenský přesah. Působí ve Zlíně – mimo hlavní centra – kde se snaží o popularizaci místní architektury mimo jiné i prostřednictvím občanského sdružení aArchitektura. Zaměřuje se na baťovské domky, provozuje infopoint, vydává publikace, pořádá výstavy a přednášky. V tomto městě vznikla i jejich výrazná oceňovaná realizace – revitalizace Gahurova prospektu ve Zlíně, u níž dokázali proměnit nenápadný kus města v oblíbené a vyhledávané místo odpočinku. Aktivně spolupracují s výtvarníky i sociology a jejich prioritou není jen krásná stavba ve skvělých proporcích, ale především to, aby v ní lidem bylo skutečně dobře.

Představení tvorby:

Revitalizace spodní části Gahurova prospektu ve Zlíně

soutěž 2011
realizace 2013

Gahurův prospekt patří k urbanisticky nejcennějším místům ve funkcionalisticky plánovaném městě Zlíně. Je charakteristický rozvolněným urbanismem vytvořeným architektem Františkem Lydií Gahurou (1891-1958) ve 20. a 30. letech 20. století. Jedná se o hlavní kompoziční osu centra města, tvořící „zelenou“ páteř, která propojuje lesy nad městem s kultivovanými městskými parky.

Naším hlavním záměrem se stalo naplnění základní a na první pohled jednoduché ideje „Projít a nepřerušit“. Projít – umožnit lidem volný pohyb v prostoru, který je kultivovaný, čistý, přehledný a funkční a nepřerušit – cíleně reagovat na Gahurovu koncepci. Tedy vztahovat projekt jak k lidskému, tak k urbanistickému měřítku. Tento záměr byl zrealizován prostřednictvím modelace terénu plynulým vypnutím tvaru travnatých ploch do podoby mírných kopečků a vybudováním nových chodníků zapuštěných pod úroveň terénu. Pro vzdáleného pozorovatele tak vzniká dojem, že území je zatravněné a celistvé, nepřerušený pás zeleně se opticky sčítá a vytváří efekt trávníkového zrcadla. Uvnitř GP naopak nově vzniklý terén chrání odpočívajícího chodce od rušné křižovatky. Každý si může pohodlně sednout na zvýšené obrubníky nebo přímo na trávník, který je zátěžový a předurčený k pobytu. Nové trasy odkazují na již existující chodníky v horní části GP, které v diagonálách rovněž protínají travnatou plochu a spojují jednotlivé objekty internátů po obou stranách. GP je místem křížení a pohybu většího počtu lidí, proto je i v návrhu zdůrazněn moment křížení protínajícími se cestami pro pěší. Modelovaná travnatá plocha je výtvarným prvkem sama o sobě. Součástí nové podoby Gahurova prospektu je i umělecká intervence Jiřího Valocha – na obrubnících můžete najít jeho text „pokaždé úplně jiná slova“.

Chatka na Sirákově

projekt a realizace 2017-18

Prostor pro krátkodobé přebývání v krajině poskytuje svým uživatelům to nejnutnější pro přežití ve všech klimatických podmínkách. Tvarově a dispozičně reaguje na svažitost pozemku a orientaci ke světovým stranám. Sklon střechy je směřován na jih pro umístění a maximální efektivitu fotovoltaických panelů. Jednoduchý kubus s pultovou střechou klesající k jednomu rohu – vstupu. Uvnitř je objekt prostorově členitý – vstupní podesta je cca o 50cm výš než obytné patro, spaní s hygienickým zázemím se nachází v otevřeném mezipatře. Osazením objektu na terén vzniká pod vstupní části podsklepení. Objekt má hlavní terasu otočenou na jihozápadní stranu. Interiér i exteriér chatky je opláštěný modřínovým dřevem a všechny otvory jsou uzavíratelné plnými okenicemi. Chatka je energeticky samostatná, není napojena na žádné sítě.

Výrobní a administrativní objekt firmy Pilana Karbid v Hulíně

projekt: 2016-18

realizace: 2018-19

PILANA Karbid s.r.o. je mladá rodinná česká firma. Zabývá se výrobou karbidových nástrojů (např. fréz a vrtáků) pro výkonnostní CNC obrábění, což je jeden z nejprogresivnějších oborů českého strojírenství. Historický areál PILANA Hulín má 85 letou tradicí výroby řezných nástrojů. Firma se za 8 let existence rychle rozrůstala a v současnosti zaměstnává přibližně 45 lidí. Původní pronajaté prostory přestaly dostačovat. A tak vznikla potřeba přistavět ke stávající výrobní hale novou a návazně také vybudovat přiměřené zázemí pro administrativu. Požadavky firmy byly zejména zachovat co nejlepší vizuální kontakt mezi lidmi. Vznikl proto transparentní prostor, kterým lze díky prosklení nahlédnout jak do administrativní, tak do výrobní části. Skrz malé zastřešené atrium vniká do prostoru světlo, nový prostor zároveň podporuje komunikaci uvnitř firmy. Průhled skrze patra a mezi výrobou a administrativou je podpořen vnitřními ochozy, které fungují jako místa setkávání.

Výrobní hala má pochůzí zelenou střechu, která napomáhá udržovat ideální teplotu pro obrábění kovů, naopak odpadní teplo, které při výrobě vzniká, vytápí administrativní část. Exteriér haly je opláštěný sendvičovými panely, které přechází na administrativní část a tím propojují dvě oddílné náplně i konstrukční systémy. Předsazený plech překrývá okna ve třetím podlaží a vytváří slunolam. Administrativní část je monolitickým betonovým skeletem přiznaným v interiéru, který je doplněn překližkou a černým kovem. Pouze výtahová šachta a vstup do domu je zvýrazněný modrou firemní barvou. Důležitou částí realizace je i prostor před budovou, kde byly vysázeny nové stromy a v budoucnu zde vznikne příjemný parčík nejen pro zaměstnance firmy ale i pro ostatní návštěvníky areálu.

Investor si přál postavit praktické administrativní zázemí, které bude co nejvíce propojené s výrobní halou. Zároveň chtěl, aby stavba odrážela charakter oboru, ve kterém podniká. Majitel firmy studoval vedle strojírenství, managementu a ekonomie také filosofii a snaží se tyto obory propojovat i v každodenní praxi. Z klasické filosofie vychází mj. definice vlastností, které obsahují a přesahují každé jsoucno (tzv. transcendentalia): „Ens et unum, verum, bonum, pulchrum convertuntur“. Bytí, jednota (jednoduchost), pravda, dobro, krása… jsou jedno a to samé. Cokoli tedy děláme, máme dělat tak, aby to bylo jednoduché, pravdivé, dobré a krásné současně. Je to úkol napříč obory a naše čestné lidské poslání.

aArchitektura a infopoint baťovského bydlení

od roku 2011

Hledání integrity s místem našeho působení – Zlínem, městem které je v mnohém fascinujícím dokladem modernistických idejí o rychlosti a pokroku. Baťovská éra patří k důležitým architektonickým obdobím, zajímavý je i poválečný vývoj který dokazuje, že Zlín je specifické město, jehož historii a architekturu má smysl zprostředkovat veřejnosti. Právě tato snaha se v několika směrech projevila i v naší práci.

Ve své praxi se zabýváme rekonstrukcemi baťovských domků, ale je pro nás důležité i snažit se předávat povědomí o jedinečnosti místní architektury mezi jeho obyvatele i návštěvníky. Spolek aArchitektura, jehož jsme členové se zabývá popularizací a osvětou architektury ve Zlíně. Naší snahou je přiblížit architekturu jako místní fenomén, který je nedílnou součástí každodenního života. V roce 2014 byl otevřen infopoint baťovského bydlení, jednodomek nejblížší centru města, který zároveň slouží jako zázemí architektonické kanceláře. Kromě možnosti prohlédnout si samotný domek, je zde od roku 2017 k vidění výstava Baťovský domek: Mizející detaily Zlínské architektury, kde se návštěvníci mohou dozvědět více o bydlení zaměstanců firmy i dnešních rekonstrukcích. Spolek aArchitektura organizuje procházky „Potkej Zlín“, pořádá místní program Dne architektury a od letošního roku je hlavním řešitelem Zlínského architektonického manuálu (ZAM).

Počátkem léta vybrala odborná porota pět finalistů soutěže Architekt roku 2019. Jedná se o architekty, kteří se v období uplynulých pěti let svým přístupem významně zasloužili o architekturu v České republice, ať již vynikající tvorbou či podporou kvalitní architektury a profese. Slavnostní vyhlášení výsledků již jedenáctého ročníku soutěže proběhne 10. září 2019 v prostorách CAMP v Praze.

Cena Architekt roku poukazuje na význam a důležitost architektury pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a rovněž na výjimečnou roli architektů, kteří úroveň výstavby mohou ovlivňovat. Zároveň je cílem ceny šířit osvětu a propagovat kvalitní architekturu. „Cena Architekt roku by neměla být udělována za celoživotní dílo, ani zdůrazňovat životní jubilea. Měla by ocenit významný počin v oblasti architektury z posledních pěti let“, připomněl statut soutěže na červnovém jednání odborné poroty architekt Josef Pleskot. S ním o desítce osobností nominovaných na udělení ceny rozhodovali ještě další porotci - architekti Adam Gebrian, Petr Hájek, Marcela Steinbachová a umělkyně Kateřina Šedá.

NOMINACE - ARCHITEKT ROKU 2019

Mezi nominovanými se objevili projektující architekti, ale i teoretici či pedagogové a další angažovaní odborníci: Ateliér RAW – Tomáš Rusín a Ivan Wahla, Ellement, Stanislav Fiala, Zdeněk Fránek, Osamu Okamura, Petr Pelčák, Martin Rajniš, Petr Stolín a Alena Mičeková, Lucie Vogelová, Petr Všetečka.

FINALISTÉ - ARCHITEKT ROKU 2019

Snahou poroty je komplexní hodnocení jednotlivých nominovaných. „Kromě zásadního vstupu na českou architektonickou scénu v posledních pěti letech jsme u finalistů sledovali také jejich celkový přínos pro společnost, profesní a morální integritu, vliv na vznik kvalitní architektury a rozvoj prostředí i osobní nasazení,“ vysvětluje člen poroty Petr Hájek. Do finále postoupilo pět osobností. Porota v září udělí také jedno čestné uznání.

● Ellement / Jitka Ressová, Hana Maršíková, Helena Víšková, Jan Pavézka

Odůvodnění poroty: Architektonicko-designérské studio Ellement vzniklo v roce 2002 a je známé nejen tvorbou kvalitní architektury, ale i snahou o společenský přesah. Působí ve Zlíně – mimo hlavní centra – kde se snaží o popularizaci místní architektury mimo jiné i prostřednictvím občanského sdružení aArchitektura. Zaměřuje se na baťovské domky, provozuje infopoint, vydává publikace, pořádá výstavy a přednášky. V tomto městě vznikla i jejich výrazná oceňovaná realizace – revitalizace Gahurova prospektu ve Zlíně, u níž dokázali proměnit nenápadný kus města v oblíbené a vyhledávané místo odpočinku. Aktivně spolupracují s výtvarníky i sociology a jejich prioritou není jen krásná stavba ve skvělých proporcích, ale především to, aby v ní lidem bylo skutečně dobře.

Činnost ateliéru: Studio vzniklo díky spolupráci na projektu vstupní budovy firmy Sporten v Novém Městě na Moravě v roce 2002. Následovala především práce na rekonstrukcích bytů a rodinných domů, kde bylo výhodou, že má ateliér ve svém týmu kromě architektek i designéra. Příkladem může být oceňovaná rekonstrukce baťovského půldomku v Lesní čtvrti ve Zlíně, k nejznámějším realizovaným projektům patří revitalizace spodní části Gahurova prospektu ve Zlíně. Společnou zkušeností většiny zakládajících členů je pedagogická činnost, které se paralelně s navrhováním věnovali až do roku 2011. Jejich spolek aArchitektura se zaměřuje na popularizaci architektury pro laické publikum a je také řešitelem připravovaného Zlínského architektonického manuálu.

● Stanislav Fiala

Odůvodnění poroty: Existují stovky různých způsobů jak vykonávat řemeslo architekta. Stanislav Fiala ovládá jeden z nejnáročnějších, tudíž ne tak často provozovaných. Disponuje neuvěřitelnou schopností improvizace na stavbě, ochotou bavit se s řemeslníky a společně se vydat na cestu za neznámým, nečekaným, neodhadnutelným. Je to častokrát velké dobrodružství s nejistým koncem, ale zdá se, že to je cesta radostná, na kterou zúčastnění i s odstupem času rádi vzpomínají. Nedávno dokončil v centru Prahy palác DRN na Národní třídě a dokončení se blíží palác Špork poblíž náměstí Republiky. Je fascinující vidět, jak se plody těchto improvizačních schopností projevují i u staveb velikého měřítka. To je totiž skutečně mimořádné, nezvyklé a snadno srozumitelné komukoliv z nejširší veřejnosti. Stačí mít otevřené oči a uvidíte, že někdo tvrdě pracuje, přemýšlí nad každým detailem a s citem sobě vlastním nachází nečekaná řešení stovek problémů, které se na každé stavbě vynořují. Stanislav Fiala je tvůrcem originálního světa, který si s prací nikoho jiného v Česku nespletete.

Stručný životopis: Stanislav Fiala se narodil v roce 1962 v Mostě. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Školu architektury na AVU v Praze. V devadesátých letech byl společníkem známého D.A. Studia, později ateliéru D3A, od roku 2009 je jednatelem společnosti Fiala+Nemec. Má za sebou desítky realizací, řada z nich získala ocenění u nás i v zahraničí. V roce 2000 se dostal s administrativní budovou MUZO v pražských Strašnicích mezi finalisty prestižní evropské ceny Mies van der Rohe Award. Mezi nejvýznamnější realizace z posledních let patří Palác Špork, Palác DRN, Bytový dům Puškinova v Praze, Golfklub Čertovo břemeno v Alenině Lhotě, výrazné jsou také jeho stavby pro společnost SIPRAL – továrna, sídlo a vzorkovna.

● Zdeněk Fránek

Odůvodnění poroty: Zdeněk Fránek je výraznou osobností české architektonické scény, je její jistou stálicí. Jeho úhel pohledu na jakýkoliv problém architektury (na jakýkoliv úkol) je vítaný, vždy s napětím očekávaný a osvěžující. Jeden úkol dokáže úspěšně řešit i několika způsoby. Je to zřejmě tím, že jeho vnímání architektury směřuje k umělecké volnosti a kreativnosti, k výkonům, kterými cíleně hodlá přesahovat pragmatickou dimenzi architektury. Tomuto pojetí bytostně věří. Prokázal to i v letošním roce, kdy podruhé suverénně uspěl při řešení ostře sledovaného domu U Milosrdných v Praze 1, tzv. Maršmelounu. Jeho současná výstava v Domě umění v Českých Budějovicích odkazuje k úvahám o plasticitě objektů a sochařskému pojetí architektury. Fránkovy církevní stavby bezesporu patří k těm nejlepším, které byly na našem území realizovány po roce 1989. Pozoruhodný zájem v poslední době projevuje o ekologické pojetí staveb.

Stručný životopis: Narodil se roku 1961 v Boskovicích. Po studiích na Fakultě architektury VUT v Brně působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační, přednáškové a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Jako pedagog působil na FA VUT Brno, na VŠB Ostrava, na ARCHIP Praha a na TU v Liberci, kde byl rovněž děkanem FUA. Mezi jeho nejvýznamnější realizace patří modlitebny Církve bratrské v Černošicích a Litomyšli, zámek ve Velkých Opatovicích, Energetická ústředna No. 6 a pavilon v Ostravě-Vítkovicích, Výzkumné centrum Liko-Noe ve Slavkově u Brna, na které navázal letošní kolaudací unikátní zelené výrobní haly Liko-Vo. Realizovat se bude také jeho vítězný soutěžní návrh na vstupní areál Botanické zahrady hl. m. Prahy.

● Petr Stolín a Alena Mičeková

Odůvodnění poroty: Petr Stolín a Alena Mičeková jsou autorskou dvojicí, jejichž realizace z posledních let, vznikající na lokální úrovni, nelze přehlédnout. Mezi nejvýraznější stavby patří nekonvenční Mateřská škola Nová Ruda ve Vratislavicích nad Nisou a ZEN-houses v Liberci. Jejich architektura získává prostřednictvím rafinovaného použití běžných stavebních materiálů silný estetický náboj. Stavby jsou proto často zveřejňovány a recenzovány ve významných českých i zahraničních publikacích a přispívají k dobrému jménu české architektury.

Činnost ateliéru: Ateliér PETR STOLÍN ARCHITEKT, s. r. o. vznikl v roce 2008. Esprit Petra Stolína tvoří auru celého ateliéru, jeho renomé je v Liberci zapsáno již od raných 90. let. Se svým bratrem sochařem Janem Stolínem jsou výraznými tvůrčími osobnostmi severu. Současná spolupráce s Alenou Mičekovou funguje jako autorský tandem, jenž se skvěle doplňuje. Důkazem je průlomová realizace experimentálních domů ZEN-houses, za kterou získali hlavní cenu v prvním ročníku České ceny za architekturu. Společně se věnují také výuce architektury vedením ateliéru analogového modelování na Fakultě architektury TUL.

● Petr Všetečka

Odůvodnění poroty: Architekti nejsou živi pouze návrhy novostaveb, neméně důležitou (ne-li v našem prostředí důležitější) součástí jejich práce jsou rekonstrukce, adaptace, dostavby, konverze a úpravy již existujícího. Na začátku každé takové práce stojí poctivá analýza, pochopení a porozumění kvalitám již existujícího. Petr Všetečka se této náročné činnosti systematicky a poctivě věnuje dlouhé roky, ale ten letošní je pro něj přeci jen speciální. Dotáhl do úspěšného konce mimořádně náročnou výzvu, svou erudicí, zapálením a prací nejvýrazněji přispěl ke znovuotevření Památníku Tomáše Bati ve Zlíně a umožnil tak navštívit toto geniální Gahurovo dílo každému, kdo o ně jeví zájem.

Stručný životopis: Petr Všetečka se narodil v roce 1968 v Brně. Vystudoval FA VUT v Brně, poté působil jako památkář ve SPÚ v Brně. Od roku 1997 vede ateliér TRANSAT architekti a autorsky spolupracuje s Robertem Václavíkem. Tvorbu architektury, urbanismu a krajiny společně chápou jako odkrývání vztahů a významů a tvůrčí práci s nimi. Píše články i knihy o architektuře, spolupracuje na metodických publikacích NPÚ a je členem jeho poradních sborů. Z realizací stojí za připomínku obnova baťovské architektury Zlína (Památník Tomáše Bati, restaurování a expozice Baťova mrakodrapu, expozice a supervize projektu 14|15 Baťova institutu), Jurkovičova vila v Brně, nová expozice a přestavba mauzolea v Národním památníku na Vítkově, v realizaci je obnova Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích.

NOMINACE NA CENU ARCHITEKT OBCI 2019

Soutěž Architekt roku organizuje společnost ABF, a. s., již jedenáctým rokem. Její nedílnou součástí je také ocenění Architekt obci - titul udělovaný Ministerstvem pro místní rozvoj, Svazem měst a obcí a časopisem Moderní obec.

„Cílem soutěže není jen ocenění tandemu architekt a obec, ale i vyzdvihnutí jejich rolí při procesu výstavby a podpoření přístupu samosprávy, která nepřemýšlí pouze v horizontu svého volebního období, ale dívá se do budoucna. Uvažuje, jak by měla obec vypadat za dvacet třicet let, hledá cesty, aby zůstala krásná, malebná, aby se v ní dobře žilo,“ říká František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR. „Je nezbytné podporovat spolupráci mezi architekty a samosprávou obcí, vytvářet mezi nimi symbiózu, při níž hledají společnou řeč a pohled na to, jak z hlediska územního plánování, tak estetické koncepce řešit uspořádání sídla. Každá obec je unikátní a při pochopení jejích hodnot lze podtrhnout její architektonické dědictví, navázat na ně a zabývat se budoucím rozvojem, aniž by došlo k narušení kontinuity vývoje“, dodává František Lukl.

Odborná porota soutěže Architekt roku 2019, ve spolupráci s vypisovateli soutěže Architekt obci 2019, nominovala městské architekty, jejichž působení považuje za zásadní. Z těchto pěti nominací vzejde v září 2019 vítěz soutěže Architekt obci 2019:

● Ondřej Busta – Český Krumlov

Odůvodnění poroty: Existují města, která měla kdysi slavnou minulost, dodnes jsou nádherná, hojně navštěvovaná, památkově chráněná, ale to neznamená, že by byla bez problémů. Právě naopak. Problémů mají celou řadu a vyrovnat se s nimi není vůbec snadný úkol. Jedním z takových měst je nepochybně Český Krumlov. Úkolem jakéhokoliv městského architekta je důvěrně znát prostředí, ve kterém působí, své město milovat a dokázat nasadit všechny své síly k tomu, aby jeho budoucnost byla lepší než přítomnost. Zároveň musí mít ochotu a schopnost naslouchat ostatním, pojmenovávat problémy a vyzývat k práci pro město architekty, kteří v něm dosud nepůsobí. Všemi těmito vlastnosti disponuje architekt Ondřej Busta.

● Eva Brandová Kováříková - Klatovy

Odůvodnění poroty: Architektka Eva Brandová Kovaříková je absolventkou Fakulty architektury ČVUT v Praze. Po studiích zasvětila část své profesní kariéry kultivaci města Klatovy, kde působí od roku 2009 jako městská architekta. V roce 2012 iniciovala úspěšný architektonický workshop „10x10 Nápady pro Klatovy“, který přinesl řadu zajímavých podnětů pro další rozvoj města. V roce 2016 ve spolupráci s městem Klatovy publikovala Kouzelnou krajinou Klatovska – edici provázející turisty barokní krajinou za doprovodu kulturních památek.

● Milan Košař – Vysoké Mýto, Poděbrady, Ústí nad Orlicí

Odůvodnění poroty: Architekt a urbanista Milan Košař má za sebou úspěšnou kariéru na pozici městského architekta (do konce roku 1992 byl hlavním architektem města Pardubic, 25 let působil jako externí městský architekt ve Vysokém Mýtě, od roku 2017 je na stejné pozici v Poděbradech, v současné době působí také v Ústí nad Orlicí). Z významných akcí lze jmenovat rekonstrukci Šemberova divadla ve Vysokém Mýtě po odsunu sovětských vojsk, inicioval rekonstrukci náměstí Přemysla Otakara II., pod jeho autorským dozorem byla zahájena realizace Vaňorného náměstí včetně nasvícení chrámu sv. Vavřince. V poslední době se podařilo ve Vysokém Mýtě uspořádat několik veřejných architektonických soutěží. V Ústí nad Orlicí se např. podílel na prosazení odkoupení území bývalé textilky Perla do vlastnictví města a iniciování vypsání veřejné urbanisticko-architektonické soutěže na celou lokalitu.

● Petr Kropp – Karlovy Vary

Odůvodnění poroty: Většinu své profesní kariéry žil v Německu a Nizozemí, kde se v kanceláři Benthem Crouwel Architects podílel na realizaci řady staveb. Namátkou lze zmínit Výzkumný institut válečných dějin v Amsterdamu, novostavby Port City 2, 3 v Rotterdamu atd. V roce 2018 vyhrál výběrové řízení na ředitele Kanceláře architektury města Karlovy Vary, z níž vybudoval důstojné pracoviště, které pod jeho vedením začalo významně ovlivňovat podobu plánů na obnovu budov a rehabilitaci veřejných prostor města. Čtyři dny v týdnu žije v Nizozemsku, tři dny v Karlovarském kraji. Ve spolupráci s Fakultou architektury ČVUT v Praze uspořádal v roce 2019 workshop a výstavu Teplá-Ohře.

● Jan Mužík – Litoměřice

Odůvodnění poroty: Působí na katedře urbanismu a územního plánování Fakulty stavební ČVUT v Praze. Současně pracuje od roku 1992 jako externí městský architekt pro město Litoměřice, kde analyzoval hodnoty a problémy města, podílel se na formulování vizí jeho optimálního budoucího rozvoje. Podílel se na modernizaci Kapucínského a Kostelního náměstí, uličních prostorů Palachovy a Dalimilovy ulice, založení i obnovu parků Václava Havla a Jiráskových sadů, modernizaci prostoru autobusového nádraží atd. Kromě působení v Litoměřicích je také členem komise rozvoje Městské části Praha 6 a Městské části Praha–Nebušice. Jeho zásadou je, že ve městě, kde působí jako městský architekt, nemá sám zpracovávat projekty, ale má vytvářet prostor pro kolegy architekty a v diskusi s nimi utvářet obraz města.

SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ – 10. 9. 2019

Slavnostní ceremoniál s předáním cen laureátům ocenění Architekt roku 2019 a Architekt obci 2019 se uskuteční 10. září 2019 od 18 hodin v prostorách Centra architektury a městského plánování (CAMP, IPR Praha, Vyšehradská 51, Praha 2). Cenu Architekt roku 2019 předá loňský laureát Petr Hájek. Moderátorkou akce bude Daniela Písařovicová, ČT.

Do 14. června lze nominovat osobnosti do soutěže Architekt roku. Cenu získává každoročně významný tvůrce, který se v období uplynulých pěti let svým inovativním přístupem významně zasloužil o architekturu v České republice, ať už vynikající architektonickou tvorbou či podporou kvalitní architektury.

Cena Architekt roku chce poukázat na význam a důležitost architektury a vystavěného prostředí pro náš život
a kulturní rozvoj společnosti a rovněž na významnou roli architektů, kteří úroveň výstavby mohou ovlivňovat. Zároveň je cílem ceny šířit osvětu a propagovat kvalitní architekturu.

Podle slov architekta Zdeňka Fránka, zakládajícího člena poroty, se jedná o cenu v naší zemi výjimečnou
a ojedinělou, která „svým zaměřením skvěle doplňuje mozaiku ostatních cen udělovaných za architektonické počiny nebo celoživotní dílo.“ Zatímco ostatní ocenění udělovaná státní správou či profesními organizacemi jsou zaměřená spíše na zhodnocení práce a staveb realizovaných v průběhu celého života, Architekt roku otevírá dlouhodobě prostor i pro aktuální výjimečné aktivity a počiny na poli architektury.

Ocenění není určeno jen praktikujícím architektům, ale všem, kteří svým počínáním usilují o vznik kvalitní architektury, její propagaci a podporu. Oceněni proto v minulosti byli třeba umělkyně experimentující ve veřejném prostoru Kateřina Šedá, nebo popularizátoři architektury Adam Gebrian a Marcela Steinbachová. Loňským laureátem byl ale jeden z nejvýraznějších architektů na české scéně Petr Hájek.

Na ocenění Architekt roku mohou být nominováni iniciátoři výjimečných tvůrčích počinů, autoři staveb, teoretici, publicisté i další osobnosti, které přispěly k podpoře kvality a projevily angažovanost na poli architektury. Nominace posoudí odborná porota složená z laureátů předchozích ročníků a dalších významných osobností (architekti Adam Gebrian, Petr Hájek, Josef Pleskot, Marcela Steinbachová a umělkyně Kateřina Šedá) a vybere z nich 3-5 finalistů, z nichž vzejde vítěz vyhlášený na slavnostním ceremoniálu 10. září 2019 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. Porota se snaží o komplexní hodnocení přínosu nominované osobnosti, ať již z pohledu ochrany veřejných zájmů a rozvoje společnosti, profesní a morální integrity, vlivu na vznik kvalitní stavby či veřejného prostoru a krajiny, odborné úrovně práce či použití inovativních řešení apod.

Nedílnou součástí Architekta roku organizovaného společností ABF, a. s., je zvláštní cena Architekt obci, která se snaží upozornit na nutnost dobré spolupráce mezi architektem a samosprávou při tvorbě a plánování obce s důrazem na tvorbu veřejného prostoru. Cenu vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí ČR
a časopis Moderní obec. Soutěž Architekt obci také podporuje funkci městských architektů a má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, kterým je posilování úlohy městských a obecních architektů. Do soutěže Architekt obci se mohou hlásit obce a města spolu s architekty
z celé republiky s projekty týkajícími se urbanismu, územního plánování i s realizací staveb, které mají dopad na veřejný prostor a kvalitu života.

Cena Architekt roku je udělována již od roku 2008. V roce 2013 došlo ke změně jejího statutu: „Rozhodli jsme se upravit statut a zacílit na oceňování a podporu aktivních lidí. Snažíme se tak vyzdvihnout tvůrčí práci architektů a dalších odborníků, kteří se podílejí na vzniku kvalitní výstavby, ale i občanskou angažovanost,“ říká předseda představenstva ABF, a. s., Pavel Sehnal.

ZEPTALI JSME SE POROTCŮ

Zůstává „lidský rozměr“, jako univerzální výchozí bod, stále přítomen v architektuře, nebo se vytrácí? Jakými prostředky ho lze udržet?

Petr Hájek:

Podle mého názoru je v dobré architektuře „lidský rozměr“ nějakým způsobem přítomen vždy a nemyslím tím měřítko. Pro mě má New York lidský rozměr stejně tak, jako altán na naší zahradě, jen v něčem jiném. A tato hodnota tam bude, myslím, napořád.

Kateřina Šedá:

Lidský rozměr se z architektury vytrácí hlavně proto, že lidé jsou neuspokojitelní - potřebují čím dál víc místa, čím dál víc věcí, čím dál víc vztahů. Přitom jsme se všichni ocitli v éře, kdy jediným skutečným výchozím bodem (nejen v architektuře) jsou klimatické změny planety a její budoucí stav. Řešení tak vidím především v ovládání vlastních potřeb, v uvědomění si kolik věcí a místa každý z nás potřebuje a schopnosti toho co nejvíce sdílet.

Josef Pleskot:

„Lidský rozměr“ je pro mě velmi relativní pojem. Jako univerzální výchozí bod se z architektury rozhodně nemůže vytratit. Otázkou však je, jak je vlastně člověk velký? Myslím, že fyzické parametry člověka ovlivňují architekturu mnohem méně, než jeho duchovní rozměr. No a ten duchovní rozměr se dnes nezdá být nic moc velký! Aby se z nás nestali hlodavci, stojí za úsilí se nad tím hluboce zamyslet.

ZASÍLÁNÍ NOMINACÍ

Termín uzávěrky přihlášek Architekt roku 2019: 14. června 2019

Termín uzávěrky přihlášek Architekt obci 2019: 10. června 2019

Pravidla nominací viz www.architektroku.cz / základní informace

INFO

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Architekt roku 2019: 10. září 2019, CAMP (Centrum architektury a městského plánování), IPR Praha, Vyšehradská 51, Praha 2

Vyhlašovatel soutěže Architekt roku: ABF, a. s., pořadatel stavebního veletrhu FOR ARCH

Vyhlašovatelé soutěže Architekt obci: Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí ČR a časopis Moderní obec

Partneři: Hl. m. Praha, IPR Praha, SMO ČR, FOR ARCH (hlavní partneři), MMR, MŽP, ČKAIT (záštita), INTRO (hlavní mediální partner), Moderní obec, ARCHITECT+, ERA21, archiweb.cz, ASB, Střechy-Fasády-Izolace, Stavitel, EARCH., PROPAMÁTKY, PRO města a obce (mediální partneři)

ARCHITEKT ROKU - LAUREÁTI

2018 Petr Hájek (rozšíření Centra současného umění DOX⁺ )

/ Čestné uznání Dagmar Vernerová (Ročenka Česká architektura)

2017 Kateřina Šedá (výtvarnice, cenu získala za podporu sociálních vazeb ovlivněných architekturou),

/ Čestné uznání Martin Kupka (starosta Líbeznice)

2016 Marcela Steinbachová (architektka, cenu získala za propagaci architektury)

Čestné uznání Michal Škoda (kurátor Domu umění České Budějovice)

/ Architekt obci Zdeňka Vydrová (architektka, městská architektka Litomyšle a Tišnova)

2015 Adam Gebrian (architekt, cenu získal za popularizaci architektury), čestné uznání Petr Volf (publicista)

2014 Josef Pleskot (architekt, cenu získal za Svět techniky v Ostravě)

2013 Antonín Novák (architekt, cenu získal za Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži)

KONTAKTY

Kontakt Architekt roku: Mgr. Iveta Wagnerová, tel.: 739 003 161, e-mail: wagnerova@abf.cz

(kontakt pro média: PhDr. Markéta Pražanová, tel.: 608 322268, e-mail: marketa.prazanova@seznam.cz)

Kontakt Architekt obci: Mgr. Alena Klimtová, Dis., tel.: 730 897 551, e-mail: klimtova@smocr.cz

www.architektroku.cz

Architekt roku 

Česká televize

2019

Události v kultuře 11. 9. 2019

Události v kultuře 10. 9. 2019

Hyde Park Civilizace: Petr Hájek 

2018

UDÁLOSTI ČT 

 UDÁLOSTI V KULTUŘE

 UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE (od 53. minuty)

KULTURA+

Z METROPOLE

Nová tvář centra DOX i vodárenská věž pro děti. Architektem roku se stal Petr Hájek

Český rozhlas

2019

Host: Stanislav Fiala, Architekt roku 2019

Architektem roku je Stanislav Fiala. Porota ocenila jeho schopnost improvizace a smysl pro detail

2018

Každá stavba je originálem, říká nositel ceny Architekt roku Petr Hájek​

Z jatek udělal galerii, z vodárenské věže školku. Architektem roku je Petr Hájek​

Architektem roku 2018 je Petr Hájek. K jeho známým pracím patří i rekonstrukce vodárenské věže na Letné​

Umění má vyrušit lidi z běžného pohledu na svět. DOX k tomu chce přispívat ve svých nových prostorách

Aktuálně.cz

2019

Architektem roku je Stanislav Fiala. Porota ocenila jeho hravost a improvizační um

Život je důležitější než hmota, nic není na věky, říká architekt roku Stanislav Fiala

2018

Kdo bude Architekt roku? Nominovaní navrhli veřejnou saunu i modlitebnu, podívejte se​

Architektem roku je Petr Hájek. Jeho tvorba je svébytná a experimentální, říká porota​

Fotogalerie: Tohle jsou realizace Architekta roku 2018 Petra Hájka​

V Česku se bojíme změny a nové architektury, aby něco nepokazila, říká Petr Hájek​

INTRO

2019

Architektem roku 2019 se stal Stanislav Fiala

Nominujte osobnost na cenu Architekt roku 2019

2018

Medailonek Petra Hájka

Life in INTRO - Jak se dělá laudatio​

EARCH.cz

2019

Titul Architekt roku 2019 získal Stanislav Fiala. Porota vyzdvihla jeho schopnost improvizace a originalitu návrhů

TV Architect

2019

Architektem roku 2019 se stal Stanislav Fiala. Porota ocenila jeho schopnost improvizace

Soutěž Architekt roku 2019. Známe finalisty

Kdo se stane Architektem roku 2019? Nominovat osobnosti můžete i Vy

2018

Soutěž Architekt roku 2018 zná pět finalistů​

Kdo bude Architektem roku 2018? Ukáže se dnes večer v Praze​

Soutěž Architekt roku 2018 zná vítěze​

ForbesLife

TOP 20 ARCHITEKTŮ ČESKA

Reportér

2019

Krásno Stanislava Fialy​

IHNED.cz

2019

Chtěl jsem zhmotnit příběh o tom, že autor vymyslel dům takzvaně od kliky, říká architekt roku Stanislav Fiala

2018

Cenu Architekt roku 2018 získal Petr Hájek. Jeho tvorba je svébytná a experimentální, shodla se porota

Nevýhody zadání obracíme ve výhody řešení

ego!

2019

Vymyslet dům od kliky

TÝDEN

2019

Dnes utopie, zítra realita

Téma

2019

Architekt ro(c)ku 

iDnes.cz

2019

Na dveřích nápis Náčelník Fiala. Architekt roku 2019 má svůj svět

2018

Nejlepší architekti v Česku a co dokázali za posledních pět let

Architektem roku 2018 se stal Petr Hájek. Podívejte se na jeho tvorbu

Novinky.cz

2019

Cenu Architekt roku 2019 dostal Stanislav Fiala

2018

Architektem roku 2018 byl zvolen Petr Hájek, autor domu Chameleon

E15.cz

Architekt roku už má pět finalistů, podívejte se na jejich projekty

archiweb

2019

Večer s Architektem roku 2019: Stanislav Fiala

Architekt roku 2019 a Architekt obci 2019 - pozvánka na vyhlášení

Nominujte Architekta roku 2019

Development News

2019

Stanislav Fiala Architektem roku 2019

PRO MĚSTA A OBCE

2019

Nominujte Architekta roku

Střechy-Fasády-Izolace

2019

Architekt roku 2019

Odborná média

2019

2018

Pěkné bydlení

Architektem roku 2018 se stal Petr Hájek

Cenu Architekt roku 2018 získal Petr Hájek. Porota ocenila jeho kontextuální a experimentální tvorbu​

Cenu Architekt roku 2018 získal Petr Hájek

Architektem roku 2018 se stal Petr Hájek​

Architektem roku 2018 se stal Petr Hájek

Cenu Architekt roku 2018 získal prof. Petr Hájek z Fakulty architektury ČVUT​

Cenu Architekt roku 2018 získal Petr Hájek

Cenu Architekt roku 2018 získal Petr Hájek

V Česku se bojíme změny a nové architektury, aby něco nepokazila, říká Petr Hájek

Architekt 2018

Cenu Architekt roku 2018 získal Petr Hájek​

Cenu Architekt roku 2018 získal Petr Hájek

Finále ceny Architekt roku se blíží. Známe nominované​

Ve finále ceny architekt roku 2018 je pět osobností​

Cena Architekt roku 2018 zná své finalisty. Jsou mezi nimi Mjölk architekti nebo CBArchitektura​

Ve finále ceny Architekt roku jsou Fránek, Hlaváček nebo Mjölk

CBArchitektura - finalista ARCHITEKT ROKU 2018​
ve finále Ceny Architekt roku 2018 je pět osobností

Ve finále ceny Architekt roku 2018 je pět osobností

Poslední výzva! Nominace na ocenění Architekt roku končí za tři dny

SOUTĚŽ | Architekt roku 2018​

Nominujte osobnost na cenu Architekt roku 2018​

Nominujte osobnosť na cenu Architekt roku.​

NOMINUJTE OSOBNOST NA CENU ARCHITEKT ROKU 2018​