Petr Hlaváček

Narozen v roce1961 v Gottwaldově

Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze 

Praktikující architekt a pedagog.

V letech 2010 až 2015 proděkan pro rozvoj Fakulty architektury ČVUT

a v letech 2015 až 2016 ředitel Institutu plánování a rozvoje Hl. města Prahy. IPR.

V současnosti praktikující architekt v kanceláři Headhand architekti s.r.o,

předseda gremiální rady IPR a pedagog na FA ČVUT

 

Architekt se celý život pohybuje v různých měřítkách. Pracuje od celku k detailu a naopak. V urbanistických plánech řeší širokou škálu otázek, včetně definování téměř nedefinovatelného veřejného zájmu. Zároveň chystá prostor pro práci mnoha kolegů a může se mu stát, že v řešeném prostoru třeba vůbec nic nepostaví. U většiny objektů vnímá svou práci ve vztahu k širokému okolí a zároveň řeší velké množství jednotlivých detailů, kterým rozumí jen velmi omezený počet lidí.

Přes všechny digitální vymoženosti je architekt trvale ve styku s realitou. Vnímá to co si o práci myslí lidé a zároveň sleduje jestli do domu nezatéká voda. Jiří Sádlo kdysi říkal, že při hovoru s architekty pozoruje jejich rozdílný pohled na realitu oproti jiným profesím, které směřují buď k velkým detailům života, nebo k široce rozpřáhnutým tématům. Architekt se ale dle něj pohybuje mezi celkem a detailem.

Pro nás z toho vyplývá, že při obrovské specializaci většiny oborů, která s sebou přináší až fascinující množství detailních znalostí a dovedností, se dostává architekt do neřešitelného dilematu míry mezí znalosti celku a detailu. Co to bude znamenat pro naši profesi v budoucnu v pravdě nevíme.

Naše práce se snaží především vnímat a respektovat kvality a potřeby celku. Rovnováha a vyváženost vystavěného prostředí považujeme za jeho největší kvalitu a hodnotu. Naše domy vnášejí do svého okolí jen málo toho zcela nového. Jsme tak ve zřetelném rozporu s potřebou sebeprezentace a propagace.

S tímto přístupem souvisí i témata, kterými se nyní zabývám. Z nichž hlavním tématem nad rámec diskurzu o kráse, užitečnosti a trvanlivosti se stal vlastní proces tvorby a realizace. Jednoduše stavění.

Nejde tolik o to, jak operaci provést, ale o to, v jakém pořadí a souvislostech. Tělo společnosti a tudíž i města je na první pohled celkem v pořádku, ale je vnitřně roznemohlé.  Nesnáší zásahy. Nenacházejíce vnitřní étos, ohání se proti intervencím prakticky uvažujících architektů, jako proti nepříjemnému hmyzu. Tělo podvědomě vnímá, že status quo zachovává alespoň nějakou míru kvality, která může být snadno ztracena. Proto se snažíme pracovat jako přátelští lékaři.

 

Zdůvodnění poroty

Petr Hlaváček je bytostně společensky angažovanou osobností. Jeho vysoká sociální citlivost se vždy projevovala ve vlastní architektonické tvorbě a během posledních asi pěti let přerostla do rozměrů veřejného nasazení při vzniku nového orgánu pro plánování a rozvoj Prahy - IPR. Mnoho udělal a stále dělá pro vznik nového progresivního územně plánovacího dokumentu, tzv. Metropolitního plánu Prahy. Velmi aktivně popularizuje práci IPR a vehementně se snaží pro ni získávat všeobecný respekt. V posledních měsících se uvážlivě rozhodl přímo vstoupit do politiky, což lze vnímat jako logické vyústění jeho veškerého dosavadního profesního a společenského úsilí a jako důkaz, že jeho bytostná angažovanost je ryzí.

 

Představení tvorby

Ubytovací zařízení Knihovny AV ČR

2011 , Jenštejn

spolupráce: M. Hlaváčková, O. Korčák, M. Hlaváčková ml., M. Draslar

Na okrouhlé jenštejnské návsi se uspořádání usedlostí nezměnilo po staletí. Stály zde statky se štíty obytných domů obrácenými do návsi, s vejminky, stájemi a špejchary rozmístěnými podél ohradních zdí a s příčně postavenými stodolami, který dvůr uzavíraly a tvořily tak hranici vesnice. Tak to bylo dlouhá léta, dokud socialismus dvory nesloučil, nezbavil je většiny staveb a nádvoří nevyložil betonovými panely... Toto nové „prostředí“ už ale nebylo možné využit k bydlení, které si investor žádal. Navrhli jsme proto všechno staré nově: dvůr, chalupu, vejminek i stodolu.

 

Bytový dům U Michelského mlýna

2005, Praha - Michle

spolupráce: H. Seho, J. Dostál

Složitá parcela, svah, řeka. Představa investora o spoustě čtverečních metrů. Náročná podmínka městské části o ustoupení objektu od uliční čáry, která u sousedních objektů není uplatněna. Jeden z prvních případů v Praze uplatňující princip více hmot na jedné parcele tak, aby se nemusel ortodoxně uplatňovat paragraf z OTP (obecně technických podmínek), který nařizuje vzdálenost objektů rovnou jejich výšce.

 

Rekonstrukce ambasády ČR v Brasílii

2010, Brasilia

spolupráce: M. Hlaváčková, O. Korčák

Někdy v roce 2002 jsme se náhodou dostali k této zakázce. Ještě si pamatuji, jak můj táta do Brazílie v šedesátých letech jezdil. Pamatuji si diáky, které nám pak promítal. Sluncem přeexponovaná krajina s bílou horizontální stavbou, ostrý stín. Už tehdy mi to přišlo moc krásné. Táta tehdy vedl atelier Beta pozdějšího PÚ VHMP a s architekty Filsakem, Loudou a Bubeníčkem na návrhu spolupracoval. V roce 2002 byla stavba již na konci své životnosti. Zadáním bylo přestavět obytnou část původně československého vyslanectví na administrativní a obytnou a vystavět nový objekt pro konzulární oddělení a vrátného. Hlavním úkolem však bylo nepokazit něco, z čeho dodnes dýchala radost, optimismus, naděje...

Že snad to s námi nebude tak zlé, jak to vypadá.