Zdeněk Sendler

Dipl. Ing. Zdeněk Sendler

(*1956)

Dilp. Ing., autorizovaný architekt ZKT ČKA , 01 117

Ateliér zahradní a krajinářské architektury

 

 

Vyučen na zahradnickém učilišti v Rajhradě, obor okrasné zahradnictví, 1974

Střední zahradnická škola v Brně - Bohunicích, obor sadovnictví – květinářství, 1976

Vysoká zemědělská škola v Lednici na Moravě, Fakulta zahradnická, obor zahradní a krajinářská tvorba, 1982

Státní statek Mikulov,  projekce  Brno – Modřice, 1982-4

VŠÚOZ Průhonice u Prahy, středisko Brno, 1985-90

Ateliér zahradní a krajinářské architektury Brno, 1990-2016

Průběžná pedagogická a publikační činnost, člen umělecké a vědecké rady FA ČVUT v Praze

Záliby: architektura, film, lukostřelba, cyklistika, včelařství, starší sportovní kabriolety

 

Zdůvodnění poroty 

Za více než čtvrtstoletí dlouhou tvůrčí činnost v oblasti navrhování zahrad, parků a krajiny, která se vždy vyznačuje přirozeností, skromností a pokorou, aniž by se vzdávala svého tvůrčího potenciálu. Jeho tvorba není omezena na jeden druh intervence a nevztahuje se k jednomu měřítku. Se stejnou zaujatostí navrhuje jak zahrady k rodinným domům, tak i stavební obnovu barokních zahrad nebo rekultivace krajiny. Tato výjimečná tvůrčí univerzalita a stálé usilování o kvalitu vlastního návrhu i následné realizace z něj činí jednoho z nejlepších českých zahradních architektů současnosti. 

Realizovaný Hřbitov v Dolních Břežanech je toho krásným příkladem. Jednoduchá a přirozená část luční krajiny obsahuje symboliku propojení kříže a kruhu, odrážející zdejšího genia loci tvořeného přírodními silami i lidskou historii místa utvářenou činností Keltů, Germánů, starými Slovany i křesťany. Symboliku prastarého výrazu harmonie a klidu, vlastní charakteru stavby, hřbitovu. Komplex hřbitova se tak díky přemýšlivému a citlivému návrhu stává vynikajícím propojením přírodních kvalit místa, jeho historie a duchovní podstaty jeho účelu.

 

Představení díla

Břežanský hřbitov

Hřbitov představuje další realizaci, kterou se náš ateliér podílel na tváři Dolních Břežan. Začalo to mírně netradičním (keltským) parkem v centrum obce a hřbitov je jeho volným pokračováním na jejím západním okraji. Je to jedna z periodických událostí, které život i tvorba nabízí. Každá akce je výzva, každá je mírně jiná, každá vyvolává různé emoce, umožní setkání s různými lidmi, prostředím, každá je zkušenost, mnohdy neopakovatelná, nesdělitelná.

Tyto pocity se mi vybavují zvláště silně v souvislosti s Dolními Břežany. Je to pozitivní symbióza prostředí, lidí, myšlenek…

Mimořádné akce, které se dotýkají duchovního rozměru nebývají většinou založené na penězích, monumentalitě, nebo důležitosti a postavení klienta. Mezi takové řadím i park a nový hřbitov v Dolních Břežanech. Park se pomalu zabydluje, postupně si zvyká na lidi a lidi na něj. U hřbitova to bude podobné, jen to zvykání bude mít jiný rozměr. Nový břežanský hřbitov je mírně netradiční, není solitér, je součástí komponované krajiny, která navazuje na obec, na pole, na Břežanské údolí. Filosofií navazuje na historii obce, na její osídlení… přes Kelty, Slovany až po křesťanství. Ve výsledku by měl představovat místo setkávání a to nejen to poslední. Záměr byl vytvořit příjemné přátelské prostředí s pozitivní energií, kam bude důvod chodit nejen v době vzpomínání.

Základní kompozici tvoří lipová alej ve tvaru kříže se čtyřmi duby uprostřed, posvátnými stromy Keltů. Střed je lemován kruhovými kamennými zdmi doplněnými tvarovanými habrovými stěnami. Kompozice tvoří symboliku připomínající sluneční (nebo také keltský kříž) jako jeden z nejstarších symbolů naší civilizace…

Spojení kříže a kruhu, linie vertikální, horizontální, rovnováha, harmonie…

Brány jsou v místě světových stran a tyto zdůrazňují barevné pásy vetknutých skel. Severní černá, jižní červená, východní modrá, západní bílá…

Prostor o rozloze čtyř hektarů je dál doplněn stromy v rozvolněném rastru, keři, květnatými loukami a štěrkovými cestami. Stejnou technologií je řešena i vyčleněná plocha pro parkování.

Hřbitov je v podstatě autorským dílem, ale v této souvislosti je součástí týmu i vedení obce, bez jejich zadání, kultivovaného přístupu při zpracování projektu a během realizace by výsledná podoba nikdy nevznikla. Nelze v této souvislosti nevzpomenout i firmy, které se podílely na vlastní realizaci, kameníci, zahradníci, tesaři, kováři. Všichni odvedli výbornou práci.

Asi nejlepší sdělení je jeho návštěva a vlastní pocit…

Máme velké štěstí, že se na podobných akcích můžeme podílet…

   

Mlynářský park

V minulosti se na území Mlynářského parku rozkládalo zcela neudržované ruderální společenstvo, skládka zeminy ve výši tři až čtyři metry nad stávajícím terénem, stavební dvůr, opuštěná zarostlá pastvina a dále čistírna odpadních vod a Mlynářský rybník. Celá oblast byla zcela neprůchodná. Na zrekultivovaném území se nyní nalézá park, na místě stavebního dvora byla postavena sportovní polyfunkční hřiště, místo skládky zeminy bylo vybudováno technické zázemí obce a hasičská zbrojnice. Rybník, technické zázemí a čistírna odpadních vod jsou do parku zakomponovány nenásilnou formou pomocí vhodně vysazených stromových partií. Přírodní amfiteátr, dětská hřiště a altán nahradily původní opuštěnou pastvinu. Celý prostor je doplněn parkovými cestami, napojenými na okolí, mobiliářem a vegetací se zaměřením na vzrostlé stromy, ucelené travnaté plochy a tematické výsadby podél potoků nebo rybníka.

Keltský park

Na většině území Keltského parku býval rybník Na sádkách. Ten v průběhu doby ustoupil skládce zeminy, která se stala nepřístupným a nevzhledným místem.

Tato část parku, navazující na centrum obce, připomíná historickou etapu osídlení území pohanskými předky. Na dávnou historii odkazují kamenné a dřevěné prvky, rozmístěné v parku. Základní kompoziční motiv celého prostoru tvoří pravotočivá spirála, jeden ze symbolů keltské kultury. V jejím středu je umístěn objekt znázorňující čtyři světové strany, čtyři roční období. Do tohoto centrálního místa vedou cesty s bránami, symbolicky oddělujícími vnější a vnitřní svět. Spirála je osázena rostlinami, které tvoří základ přirozené sukcese, a dělí část volné nespoutané přírody od okolního „udržovaného“ světa v podobě pobytového trávníku. Prostor je doplněn o další symboly keltské kultury. Trojcípé dubové lavice znázorňují cyklus života ve třech sférách (země, moře a nebe). Dubové sedací hranoly, stejně jako vysazené duby, symbolizují posvátnou úctu Keltů k tomuto stromu. Podobně jako odumřelé stromy, umístěné na spirále, vytvářející svým rozpadem podmínky pro další život, symbolizují koloběh života. Keltský kříž, vztyčený na kopci v ose s náměstím, odkazuje na základní prehistorický symbol spojení kříže a kruhu, spojení starého a nového, materiálního a spiritistického, spojení v harmonii.

Keltský park je navržen s cílem upozornit na hierarchii hodnot, pomíjivost života, toleranci a pokoru. Užijte si slunce, hvězd, vzpomeňte na naše předky, přemýšlejte a buďte k sobě navzájem i k parku slušní.

Parky byly realizovány v letech 2009-2012 dle architektonického návrhu Ateliéru zahradní a krajinářské architektury Zdeňka Sendlera a Václava Babky.