Petr Stolín

Petr Stolín (*1958) po stranicky vynuceném nástupu na učňovský obor zedník se mu podařilo přestoupit a absolvovat střední průmyslovou školu v Liberci a pak v Brně, kde následně v letech 1978–1983 vystudoval Fakultu architektury na VUT. Vrátil se znovu do Liberce, kde získal pozici ve Stavoprojektu Liberec a také v SIALu pod Karlem Hubáčkem. Roku 1993 si založil vlastní architektonickou praxi a od roku 2008 začal spolupracovat s Alenou Mičekovou pod svou ustálenou značkou PETR STOLÍN ARCHITEKT. Společně se také věnují vedení ateliéru konceptuálního analogového modelování na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kde Petr Stolín vede i Katedru architektury. Návrhy se nepodřizují rychlosti a fotogeničnosti mediálních událostí, protože jejich cílem je rozvíjení autentické zkušenosti obývaného prostoru. Důvodem úspěchu je tak především dlouhodobé ohledávání základních kvalit stavebního umění, které jej přivedlo k rozvinuté poetice střídmosti. Průlomové realizace experimentálních domů ZEN-houses v Liberci a nekonvenční Mateřské školy ve Vratislavicích nad Nisou získaly řadu ocenění a byly nominovány na cenu Mies van der Rohe Award.

Odůvodnění poroty

Petr Stolín a jeho kolegyně Alena Mičeková jsou tým, který kvalitou svých prací obstojí s jakýmkoliv srovnáním s nejlepší zahraniční produkcí. Opakovaně získal hlavní cenu v soutěžní přehlídce Česká cena za architekturu. Jeho stavby vlastního domu a ateliéru ZEN-houses objevily pro českou krajinu velmi přívětivý impuls: neokázalé, skromné, levné, a přitom nevídaně působivě uspořádané objekty, jeden pro bydlení, druhý pro tvorbu. Tuto skutečnou architekturu použitou pro „vlastní potřebu“ pak zlegalizovali s ještě větší brilantností ve veřejné budově mateřské školky, kde jejich tvorba potvrdila mistrovství.

Ukázky práce

Mateřská škola Nová Ruda – Vratislavice nad Nisou (2018)

Ateliér analogového modelování FUA TUL (od 2015)

Ateliér Petra Stolína je zaměřený na modelářskou tvorbu a přemýšlení nad návrhem pomocí ručně zhotoveného modelu. Vzácný moment propojení mysli a předmětu tvoření, kde model slouží jako kritický analogový nástroj v architektonickém přemýšlení. Jelikož se i architektura odehrává ve skutečném prostoru, tak je důležité, aby se už od začátku ve stejně skutečném prostoru přemýšlelo. Model je naprosto zásadní nástroj, který nekompromisně odhaluje pravou eleganci návrhu! Záběr ateliéru je nutné vidět v celém jeho kontextu. Společný jmenovatel je však vědomost prostorové tvorby, neustálé uvažování a skicování ve fyzickém modelu, provázanost detailu a celku s prostředím.

Zen Houses – Ateliér a dům v Liberci (2015)

Tento architektonický manifest je prostorem šitým na míru obyvatel, byť vychází z prefabrikovaných prvků. Standardizace zde není cílem, ale naopak prostředkem tvorby výsostně osobního prostoru, má zabezpečit dostupnost, důraz na individualitu zase neupadání do předem daných vzorců bydlení. Zen Houses spojují řadu protikladů. Jsou to domy malé i velké, slabé i silné, pomíjivé i trvalé, patří do kontextu i se z něj vyčleňují. Zen Houses jsou domy, díky kterým lze vidět dům poprvé – rozrušují vzpomínku na jakýkoli dům a nutí ji i Zen Houses opakovaně vidět poprvé.