Studio vzniklo díky spolupráci na projektu vstupní budovy firmy Sporten v Novém Městě na Moravě v roce 2002. Následovala především práce na rekonstrukcích bytů a rodinných domů, kde bylo výhodou, že má ateliér ve svém týmu kromě architektek i designéra. Příkladem může být oceňovaná rekonstrukce baťovského půldomku v Lesní čtvrti ve Zlíně, k nejznámějším realizovaným projektům patří revitalizace spodní části Gahurova prospektu ve Zlíně. Společnou zkušeností většiny zakládajících členů je pedagogická činnost, které se paralelně s navrhováním věnovali až do roku 2011. Jejich spolek aArchitektura se zaměřuje na popularizaci architektury pro laické publikum a je také řešitelem připravovaného Zlínského architektonického manuálu.

Odůvodnění poroty:

Architektonicko-designérské studio Ellement vzniklo v roce 2002 a je známé nejen tvorbou kvalitní architektury, ale i snahou o společenský přesah. Působí ve Zlíně – mimo hlavní centra – kde se snaží o popularizaci místní architektury mimo jiné i prostřednictvím občanského sdružení aArchitektura. Zaměřuje se na baťovské domky, provozuje infopoint, vydává publikace, pořádá výstavy a přednášky. V tomto městě vznikla i jejich výrazná oceňovaná realizace – revitalizace Gahurova prospektu ve Zlíně, u níž dokázali proměnit nenápadný kus města v oblíbené a vyhledávané místo odpočinku. Aktivně spolupracují s výtvarníky i sociology a jejich prioritou není jen krásná stavba ve skvělých proporcích, ale především to, aby v ní lidem bylo skutečně dobře.

 

Představení tvorby:

Revitalizace spodní části Gahurova prospektu ve Zlíně

soutěž 2011
realizace 2013

Gahurův prospekt patří k urbanisticky nejcennějším místům ve funkcionalisticky plánovaném městě Zlíně. Je charakteristický rozvolněným urbanismem vytvořeným architektem Františkem Lydií Gahurou (1891-1958) ve 20. a 30. letech 20. století. Jedná se o hlavní kompoziční osu centra města, tvořící „zelenou“ páteř, která propojuje lesy nad městem s kultivovanými městskými parky.

Naším hlavním záměrem se stalo naplnění základní a na první pohled jednoduché ideje „Projít a nepřerušit“. Projít – umožnit lidem volný pohyb v prostoru, který je kultivovaný, čistý, přehledný a funkční a nepřerušit – cíleně reagovat na Gahurovu koncepci. Tedy vztahovat projekt jak k lidskému, tak k urbanistickému měřítku. Tento záměr byl zrealizován prostřednictvím modelace terénu plynulým vypnutím tvaru travnatých ploch do podoby mírných kopečků a vybudováním nových chodníků zapuštěných pod úroveň terénu. Pro vzdáleného pozorovatele tak vzniká dojem, že území je zatravněné a celistvé, nepřerušený pás zeleně se opticky sčítá a vytváří efekt trávníkového zrcadla. Uvnitř GP naopak nově vzniklý terén chrání odpočívajícího chodce od rušné křižovatky. Každý si může pohodlně sednout na zvýšené obrubníky nebo přímo na trávník, který je zátěžový a předurčený k pobytu. Nové trasy odkazují na již existující chodníky v horní části GP, které v diagonálách rovněž protínají travnatou plochu a spojují jednotlivé objekty internátů po obou stranách. GP je místem křížení a pohybu většího počtu lidí, proto je i v návrhu zdůrazněn moment křížení protínajícími se cestami pro pěší. Modelovaná travnatá plocha je výtvarným prvkem sama o sobě. Součástí nové podoby Gahurova prospektu je i umělecká intervence Jiřího Valocha – na obrubnících můžete najít jeho text „pokaždé úplně jiná slova“.

 

Chatka na Sirákově

projekt a realizace 2017-18

Prostor pro krátkodobé přebývání v krajině poskytuje svým uživatelům to nejnutnější pro přežití ve všech klimatických podmínkách. Tvarově a dispozičně reaguje na svažitost pozemku a orientaci ke světovým stranám. Sklon střechy je směřován na jih pro umístění a maximální efektivitu fotovoltaických panelů. Jednoduchý kubus s pultovou střechou klesající k jednomu rohu – vstupu. Uvnitř je objekt prostorově členitý – vstupní podesta je cca o 50cm výš než obytné patro, spaní s hygienickým zázemím se nachází v otevřeném mezipatře. Osazením objektu na terén vzniká pod vstupní části podsklepení. Objekt má hlavní terasu otočenou na jihozápadní stranu. Interiér i exteriér chatky je opláštěný modřínovým dřevem a všechny otvory jsou uzavíratelné plnými okenicemi. Chatka je energeticky samostatná, není napojena na žádné sítě.

 

Výrobní a administrativní objekt firmy Pilana Karbid v Hulíně

projekt: 2016-18

realizace: 2018-19

PILANA Karbid s.r.o. je mladá rodinná česká firma. Zabývá se výrobou karbidových nástrojů (např. fréz a vrtáků) pro výkonnostní CNC obrábění, což je jeden z nejprogresivnějších oborů českého strojírenství. Historický areál PILANA Hulín má 85 letou tradicí výroby řezných nástrojů. Firma se za 8 let existence rychle rozrůstala a v současnosti zaměstnává přibližně 45 lidí. Původní pronajaté prostory přestaly dostačovat. A tak vznikla potřeba přistavět ke stávající výrobní hale novou a návazně také vybudovat přiměřené zázemí pro administrativu. Požadavky firmy byly zejména zachovat co nejlepší vizuální kontakt mezi lidmi. Vznikl proto transparentní prostor, kterým lze díky prosklení nahlédnout jak do administrativní, tak do výrobní části. Skrz malé zastřešené atrium vniká do prostoru světlo, nový prostor zároveň podporuje komunikaci uvnitř firmy. Průhled skrze patra a mezi výrobou a administrativou je podpořen vnitřními ochozy, které fungují jako místa setkávání.

Výrobní hala má pochůzí zelenou střechu, která napomáhá udržovat ideální teplotu pro obrábění kovů, naopak odpadní teplo, které při výrobě vzniká, vytápí administrativní část. Exteriér haly je opláštěný sendvičovými panely, které přechází na administrativní část a tím propojují dvě oddílné náplně i konstrukční systémy. Předsazený plech překrývá okna ve třetím podlaží a vytváří slunolam. Administrativní část je monolitickým betonovým skeletem přiznaným v interiéru, který je doplněn překližkou a černým kovem. Pouze výtahová šachta a vstup do domu je zvýrazněný modrou firemní barvou. Důležitou částí realizace je i prostor před budovou, kde byly vysázeny nové stromy a v budoucnu zde vznikne příjemný parčík nejen pro zaměstnance firmy ale i pro ostatní návštěvníky areálu.

Investor si přál postavit praktické administrativní zázemí, které bude co nejvíce propojené s výrobní halou. Zároveň chtěl, aby stavba odrážela charakter oboru, ve kterém podniká. Majitel firmy studoval vedle strojírenství, managementu a ekonomie také filosofii a snaží se tyto obory propojovat i v každodenní praxi. Z klasické filosofie vychází mj. definice vlastností, které obsahují a přesahují každé jsoucno (tzv. transcendentalia): „Ens et unum, verum, bonum, pulchrum convertuntur“. Bytí, jednota (jednoduchost), pravda, dobro, krása… jsou jedno a to samé. Cokoli tedy děláme, máme dělat tak, aby to bylo jednoduché, pravdivé, dobré a krásné současně. Je to úkol napříč obory a naše čestné lidské poslání.

 

aArchitektura a infopoint baťovského bydlení

od roku 2011

Hledání integrity s místem našeho působení – Zlínem, městem které je v mnohém fascinujícím dokladem modernistických idejí o rychlosti a pokroku. Baťovská éra patří k důležitým architektonickým obdobím, zajímavý je i poválečný vývoj který dokazuje, že Zlín je specifické město, jehož historii a architekturu má smysl zprostředkovat veřejnosti. Právě tato snaha se v několika směrech projevila i v naší práci.

Ve své praxi se zabýváme rekonstrukcemi baťovských domků, ale je pro nás důležité i snažit se předávat povědomí o jedinečnosti místní architektury mezi jeho obyvatele i návštěvníky. Spolek aArchitektura, jehož jsme členové se zabývá popularizací a osvětou architektury ve Zlíně. Naší snahou je přiblížit architekturu jako místní fenomén, který je nedílnou součástí každodenního života. V roce 2014 byl otevřen infopoint baťovského bydlení, jednodomek nejblížší centru města, který zároveň slouží jako zázemí architektonické kanceláře. Kromě možnosti prohlédnout si samotný domek, je zde od roku 2017 k vidění výstava Baťovský domek: Mizející detaily Zlínské architektury, kde se návštěvníci mohou dozvědět více o bydlení zaměstanců firmy i dnešních rekonstrukcích. Spolek aArchitektura organizuje procházky „Potkej Zlín“, pořádá místní program Dne architektury a od letošního roku je hlavním řešitelem Zlínského architektonického manuálu (ZAM).