Ateliér 111 architekti / Jiří Weinzettl, Barbora Weinzettlová, Veronika Indrová

Atelier 111 architekti vznikl v roce 2007. Náš tým se postupně profiloval, mezi hlavní tvůrce dnes patří Veronika Indrová, Barbora Weinzettlová a Jiří Weinzettl, zakladatel ateliéru. V posledních letech se zaměřujeme především na tvorbu bytových a občanských staveb včetně návrhu interiérů a na úpravy veřejných prostranství našich měst. Fungujeme v Praze a v jižních Čechách. Naši architekturu nejlépe charakterizuje kontextuální přístup, koncepční myšlení a střídmost.

Ing. arch. Jiří Weinzettl

*1977 v Českých Budějovicích

Jiří Weinzettl studoval památkovou obnovu na Střední uměleckoprůmyslové škole sv. Anežky České v Českém Krumlově a Fakultu architektury ČVUT v Praze (ateliéry Jeníček a Vojtěch). Po jejím absolvování v roce 2004 byl jedním ze dvou zakladatelů společnosti Atelier 111 architekti a doposud je jejím jednatelem.

Ing. arch. Barbora Weinzettlová

* 1988 v Českém Krumlově

Po absolvování gymnázia v Třeboni studovala Barbora Weinzettlová na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Prošla mimo jiné ateliéry Bočan, Šépka a Cikán, u něhož diplomovala v roce 2013. Od roku 2009 je součástí Atelieru 111 architekti, kde působí dodnes.

Ing. arch. Veronika Indrová

*1991 v Šumperku

Veronika Indrová studovala na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Diplomní projekt obhájený v roce 2017 vypracovala pod vedením ateliéru Novotný - Koňata - Zmek, ve kterém během studia strávila pět semestrů. V roce 2014 studovala v rámci projektu ERASMUS + na TUE v Eindhovenu. Od roku 2015 pracuje ve studiu Atelier 111 architekti.

 

ODŮVODNĚNÍ POROTY:

Projekty ateliéru jsou citlivé, kontextuální a současné. Jedná se o přehledné a jednoduché stavby, s jasně čitelným autorským názorem, které vycházejí jak tvarově, tak materiálově z jakési kolektivní paměti. Působí tak jako přirozená součást místa. Hmotové působení i zvolené materiály v realizacích ateliéru jsou přesvědčivé a nezpochybnitelné, ať už se jedná o Dílny Opatov, rodinné domy v Litvínovicích či Jinonicích, nebo archetypální chatu u rybníka na Vysočině.

 

PŘEDSTAVENÍ TVORBY:

Chata u rybníka

2018, foto BoysPlayNice

Inspirováni tradičními rybářskými boudami navrhujeme na břehu rybníka, zasazeného v malebné krajině Vysočiny, malou chatu. Její velikost limituje legislativa. Maximální zastavěná plocha 50 m2 a maximální výška 5 m vyžadují pro rekreaci rodiny specifické dispoziční uspořádání. Objekt sestává ze čtyř drobných hmot, tří vzájemně propojených a čtvrté odtržené, stojící opodál. Skrze minimální zádveří lze vstoupit do ústřední místnosti, obytné kuchyně, jejíž součástí je i nevelký podkrovní prostor určený pro spaní dětí. Kuchyně disponuje nádherným výhledem na vodní hladinu, stejně jako ložnice a obývák, který se navíc otvírá i směrem opačným, do prosluněné krajiny vzrostlých dubů. Samostatný objekt nabízí skladový prostor a krytou verandu předurčenou například pro sušení rybářských sítí nebo jen tiché vnímání okolních krás.

 

Rodinný dům v Litvínovicích

2018, foto BoysPlayNice

Původní uliční strukturu přebíjí všemi směry se rozpínající sídelní kaše – zastavěné plochy vznikající developerskou formou zasíťování okolních dosud nezastavěných luk a polí. Kontext místa tedy představuje typický otisk současného masového přístupu k řešení otázky bydlení v rodinných domech v nově vznikajících příměstských čtvrtích. Využíváme krajních možností legislativou stanovených minimálních odstupů a objekt usazujeme pouhé dva metry od hranic veřejného prostoru. Z těchto dvou stran však nenavrhujeme oplocení. Domníváme se, že tak úzký pruh mezi plotem a domem nepřináší tolik pozitiv, jako rozšíření veřejného prostoru až k samotné zdi domu. Ulice tak získává plochu navíc – místo pro lokální zeleň, pro lavičku, pro hry dětí, pěknou výdlažbu, pro rychlé zaparkování vozidla mimo těleso komunikace. Využitím krajních možností usazení domu nabývá na dimenzi i soukromá zahrada, která z protilehlé jižní strany na objekt navazuje. Zatímco interiér počítá s využitím řemeslných nábytkových prvků, přírodních materiálů i barev, vnějšímu výrazu domu prospívá určitá střízlivost – absence detailu (střešní plášť bez přesahu, omítka bez soklu, okno bez rámu). Jistá forma askeze – minimalizmu je v tomto případě odpovědí na v okolí všudypřítomnou přesycenost.

 

Dílny Opatov

2019, foto Alex shoots buildings

Novostavba dílen, nacházející se v zemědělském areálu na okraji obce Opatov, je určena především pro servis a údržbu velkých zemědělských vozů a strojů. Součástí objektu je i zázemí pro zaměstnance celého areálu: sociální zařízení, šatny a denní místnost. Výraz dílen nese prvky jednak původních okolních klasických zemědělských staveb: sedlová střecha, střešní světlík, zároveň je však hmotově přizpůsoben svému účelu. Opláštění z bílého trapézového plechu je obdobné s opláštěním sousední bioplynové stanice. Konstrukční prvek v podobě příhradové konstrukce vytváří výrazný lineární světlík v místě střešního hřebene. Světlík a boční prosklené fasády jsou navrženy v systému profilového průsvitného materiálu, u světlíku se tak částečně propisuje příhradová konstrukce.

Rodinný dům v Jinonicích

2019, foto BoysPlayNice

Úzká ulice s částečně dochovaným ospalým charakterem starých Jinonic se v jednom místě rozevírá v plácek se studní. V jeho čele stál opuštěný dům, hmotový slepenec, jehož pozdější neuvážené přístavby převyšovaly původní přízemní objekt. Soubor těchto drobných stavení, vyskládaných ve svažité zahradě, se nacházel ve velmi zanedbaném, neobývatelném stavu. V návrhu ponecháváme pouze nejstarší kamennou část orientovanou do ulice. Skrze ní je možné vystoupat do hlavního obytného podlaží, rozprostírajícího se ve dvou nových hmotách. Nejvyšší část věnujeme dětem. Všechny obytné prostory, včetně dětských podkrovních pokojů, mají přímou návaznost na prosluněnou svažitou zahradu, od ulice odcloněnou vlastním domem. Starou a novou část spojuje z vnějšku v celek jednotná barevnost štukové omítky i režná keramická taška na střeše. O stáří jednotlivých částí domu napoví zejména detail; s původním tvaroslovím lehce kontrastuje současné minimalistické pojetí.