Reportáž ČT: Kateřina Šedá architektkou roku


Titul Architekt roku letos poprvé dostala žena, která tento obor nevystudovala. Umělkyně Kateřina Šedá vešla ve známost sociálními experimenty a happeningy. Podívejte se na reportáž v Událostech, hlavní zpravodajské relaci České televize.

 

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/217411000100920/obsah/569773-katerina-seda-architektkou-roku

 

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097206490-udalosti-v-kulture/217411000120920/obsah/569795-architekt-roku

 

Foto: Vojtěch Havlík



Adam Gebrian o Architektce roku 2017 na ČRo Radiožurnál


Adam Gebrian, člen odborné poroty soutěže Architekt roku 2017, v rozhovoru s Lucií Výbornou nejen o letošní vítězce Kateřině Šedé.

 

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/host/_zprava/prazane-se-konecne-naucili-zit-ve-vlastni-ctvrti-rika-popularizator-architektury-adam-gebrian--1756199



Martin Kupka


Mgr. Martin Kupka

Narozen: 28. října 1975, Jilemnice

Bydliště: Líbeznice

Vzdělání: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (2001)

Gymnázium v Jilemnici (1994)

Pracovní profil:

listopad 2016 zvolen náměstkem hejtmanky Středočeského kraje pro oblast zdravotnictví

od října 2016 zastupitel Středočeského kraje za ODS

od 2010 až dosud starosta Líbeznic

2010 mluvčí a ředitel odboru komunikace Vlády ČR

2009–2010 ředitel mediální sekce ODS

2009 mluvčí a ředitel odboru komunikace Ministerstva dopravy

2004–2008 mluvčí Středočeského kraje

2003–2004 vedeni vlastní komunikační a PR agentury

2001–2002 mluvčí hlavního města Prahy

1995–2002 redaktor a moderátor Českého rozhlasu

 

Hodnocení poroty:

V obci Líbeznice, které mají 2500 obyvatel, vzniklo za posledních pár let za starostování Martina Kupky několik skvělých realizací, od architektů z ateliérů M1, Projektil, Vyšehrad a jiné se právě teď chystají (např. hasičská zbrojnice od architektů Ehl & Koumar).

Navíc Líbeznice získaly nový územní plán, který do budoucna udrží jasnou hranici mezi obcí a krajinou (rovněž dílo ateliéru M1).

U jednotlivých projektů šlo navíc o úpravy veřejně důležitých staveb a prostor (škola, školka, školní hřiště, náves, nové lávky přes potok, obecní úřad, dům služeb, rekonstrukce polikliniky, novostavba sportovního a společenského centra se zázemím pro místní spolky).

To je výčet, kterým se za stejné období nemůže pochlubit mnohé krajské město. Za to se sluší před politickým vedením obce reprezentovaným panem starostou jen smeknout a pogratulovat k dobré práci. A doporučit jiným představitelům měst a obcí, ať se sem přijedou podívat na návštěvu na zkušenou, tak jako kdysi Martin Kupka vyrazil do Litomyšle.

 

Představení díla:

Nová výstavba rodinných domů v obcích kolem Prahy přinesla české architektuře dva pojmy: podnikatelské baroko a sídliště na ležeto. Ani jeden z těch pojmů není lichotivý a nikdo by ho nechtěl spojovat se svým domovem. V něm by se nám naopak mělo líbit, mělo by nás to v něm bavit a měl by nám také dělat radost. Jak to ale udělat, aby se to dařilo i v malé obci těsně za hranicí Prahy, která navíc každou korunu svých investic třikrát otočí v dlani. Už několik let se snažíme na tuto otázku co nejlépe a nejtrefněji odpovídat – ne mnoha slovy, ale konkrétními stavbami a úpravami.

Obecní zastupitelé v Líbeznicích si naštěstí nikdy nehráli na to, že by měli patent na rozum a všemu rozuměli. Už k prvním nesmělým úpravám náměstí jsme přizvali dobré architekty. Nejen jejich práce, ale i společné diskuse s veřejností přispěly k oživujícímu tříbení názorů. Řekli jsme si třeba, že pokud už vznikají stavby z veřejných peněz, měla by to být i architektonicky vydařená díla a měla by přispět k obecné „stavební kultuře“. Brzy jsme začali organizovat malé architektonické soutěže a pokaždé s napětím otevírali obálky, abychom už mohli vidět odlišné architektonické názory. Rozhodli jsme se dokonce pro trvalou spolupráci s architektem, abychom mohli postupně přetvářet všechna zákoutí veřejného prostoru. Zároveň jsme ale o nových stavbách vždy dopředu informovali a dokonce jsme je dopředu projednávali při veřejných slyšeních. Nikdy to nebylo samoúčelné. Chtěli jsme vzbudit zájem o to, co se v obci chystá. Velký přínos ale vidím také v tom, že se lidé začali na své obecní nové budovy těšit. Na české poměry asi docela nezvyklá praxe. Místo typicky českých kritických poznámek, že to mělo být takové nebo makové, rostla zvědavost a pozitivní očekávání. Lidé si každou novou stavbu obcházejí a také o ni přemýšlejí. Někteří dokonce přiznali, že se těší každý den, až uvidí stavbu dokončenou. A zjistili jsme také, že některé drobné stavby – například mosty přes potok – jsou schopny udělat stejně velkou radost, jako třeba celý nový pavilon školy. I to je pro mě důkaz, že architektura má moc zasahovat do života lidí a nezáleží na tom, jak nákladná a rozměrná ta stavba je. Líbeznice nenabízejí návštěvníkům skvostná a velkorysá díla starých architektonických slohů. Máme tu teď pár drobných moderních zásahů i větší stavby. Snad Vás při návštěvě Líbeznic také potěší.

A když by se Vám zdálo, že za všemi těmi konkrétními většími i menšími počiny je nějaký skrytý plán, máte dobrý postřeh. Jednotlivá díla mají totiž své místo v promyšlené dlouhodobé vizi, kterou je územní plán obce.

 

Zdroj: Architektonický bedekr - pro časopis ARCHITECT+

 



Architektkou roku 2017 je Kateřina Šedá


Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech, cenu Architekt roku, získala Kateřina Šedá. Čestné uznání poroty letos obdržel starosta obce Líbeznice Martin Kupka. Ceny byly předány v rámci společenského večera veletrhu FOR ARCH v PVA EXPO PRAHA dne 20. září 2017.

 

Kateřina Šedá je jednou z nejzajímavějších současných umělkyň. Její projekty zasahují do veřejného prostoru a především přímo ovlivňují veřejný život. Smyslem architektury je poskytovat prostorový rámec pro nejrůznější projevy života. Smyslem veřejného prostoru pak analogicky umožnit nejrůznější projevy veřejného života. Slovy jednoho z členů poroty Josefa Pleskota: To, co dělá Kateřina Šedá, to není architektura. Kateřina se zabývá vztahy mezi lidmi a to je to, z čeho architektura vyrůstá. Je to nesmírně důležitá činnost a architektky a architekti by ji měli znát. Porota se rozhodla využít svobody, kterou jí udělují velkorysá pravidla soutěže a přes název Architekt roku se rozhodla poprvé v historii udělit cenu někomu, kdo nezískal vzdělání na vysoké škole architektury. A to proto, že si práce Kateřiny Šedé nesmírně váží a doufá, že i toto ocenění částečně poslouží k většímu informování o její činnosti. Do užšího výběru porota nominovala i ateliér ORA, PROJEKTIL ARCHITEKTI a sdružení 4AM.

Uděleno bylo také Čestné uznání poroty, které získal starosta obce Líbeznice Martin Kupka. V obci Líbeznice, které mají 2500 obyvatel, vzniklo za posledních pár let za starostování Martina Kupky několik skvělých realizací, od architektů z ateliérů M1, Projektil, Vyšehrad a jiné se právě teď chystají (např. hasičská zbrojnice od architektů Ehl & Koumar). Navíc Líbeznice získaly nový územní plán, který do budoucna udrží jasnou hranici mezi obcí a krajinou (rovněž dílo ateliéru M1). U jednotlivých projektů šlo navíc o úpravy veřejně důležitých staveb a prostor (škola, školka, školní hřiště, náves, nové lávky přes potok, obecní úřad, dům služeb, rekonstrukce polikliniky, novostavba sportovního a společenského centra se zázemím pro místní spolky). To je výčet, kterým se za stejné období nemůže pochlubit mnohé krajské město. Za to se sluší před politickým vedením obce reprezentovaným panem starostou jen smeknout a pogratulovat k dobré práci. A doporučit jiným představitelům měst a obcí, ať se sem přijedou podívat na návštěvu na zkušenou, tak jako kdysi Martin Kupka vyrazil do Litomyšle. Takto zhodnotila jeho přínos porota pod vedením Reginy Loukotové, dalšími členy byli Josef Pleskot, Marcela Steinbachová, Adam Gebrian a Antonín Novák.



PROJEKTIL ARCHITEKTI


PROJEKTIL ARCHITEKTI

Projektil architekti — ateliér založen v roce 2002 mladými architekty Romanem Brychtou (AVU škola architektury 1995), Adamem Halířem (FA ČVUT 2001), Ondřejem Hofmeisterem (FSt ČVUT 1995) a Petrem Leškem (FA ČVUT 1999).

Projektil tvoří úspornou, vstřícnou a svěží architekturu znalou tradice, inovativní typologie a technologie. Razí spojení současného umění, designu, architektury a krajiny. Ke spolupráci zvou zkušené i mladé perspektivní tvůrce.

Ateliér je nositelem několik významných cen za realizaci. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové (hlavní cena novostavba Grand prix architektů 2009, stavba roku 2009), Národní technická knihovna v Praze (cena Klubu za starou Prahu, cena státního fondu životního prostředí 2009, hlavní cena Grand prix 2010) a Centrum ekologických aktivit v Horce nad Moravou u Olomouce (hlavní cena Grand prix 2007, cena ministra životního prostředí 2007).

 

Zdůvodnění poroty

Nestává se často, aby spolu architekti vydrželi pracovat dlouhou dobu. Dvojice i kolektivy architektů se velmi často rozpadají, přeskupují, ztenčují či rozšiřují. Ne tak architektonický ateliér Projektil. Je to již čtrnáct let, co spolu tito čtyři drží pohromadě, realizují kvalitní domy, podílejí se na městských intervencích, působí  v profesních organizacích a veřejně i pedagogicky se angažují. Jejich první velká realizace, na základě vyhrané soutěže na Národní technickou knihovnu, dodnes patří mezi ty stavby, kterými se Česká republika chlubí na mezinárodní scéně. I nedávno otevřená základní škola v obci Líbeznice si získala velký ohlas nejenom u odborné veřejnosti. A jak sami o sobě říkají „tvoří úspornou, vstřícnou a svěží architekturu znalou tradice, inovativní typologie a technologie“.

 

Představení díla

Základní škola

Líbeznice

Základní škola pro 240 dětí v 8 kmenových třídách, které po vyučování zároveň fungují jako třídy školní družiny. Jídelna umožní po jednoduché a rychlé přestavbě produkci představení základní umělecké školy, či filmovou projekci s přednáškou. To vše na 1000 m2 užitné plochy.

Ve spolupráci s:

Ing. arch. Marek Sankot
MSc. arch. Adam Hašpica

Autoři grafického řešení: design studio KULTIVAR (Zuzana Brychtová Horecká a Ondřej Šorm)

2015     realizace     357 magnum
novostavba    

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Foto Andrea thiel Lhotáková

 

Národní technická knihovna

Praha

NTK (bývalá státní technická knihovna) je veřejně přístupná vědeckotechnická knihovna s unikátní nabídkou kolem 250 tisíc publikací ve volném výběru její fond je největší českou sbírkou domácích a zahraničních dokumentů z oblasti techniky a aplikovaných přírodních a společenských věd s ní souvisejících obsahuje přes 1,2 milionu svazků a tvoří jej knihy, časopisy, vědecké práce, normy, informace o firmách, noviny, a to jak v tištěné, tak v elektronické podobě v NTK kromě vlastního fondu najdete i část fondů ústřední knihovny čvut a ústřední knihovny všcht

projděte se NTK ... první kroky:
http://www.youtube.com/watch?v=pu7Es4LDd4s&feature=fvw

NTK trochu jinak:
http://www.youtube.com/watch?v=uAyL7oquvrg

spoluautor soutěžního návrhu: Václav Králíček

spolupráce: Hippos design – Radim Babák, Ondřej Tobola; autor vizuálu – Petr Babák, Laboratoř ; umělěcké dílo – P.A.S a Dan Perjovschi

2009     realizace     210 tokarev
interiér    novostavba    

 

 

 

 

 

 

 

Foto Andrea thiel Lhotáková

 

Více na www.projektil.cz

 

 

 



4AM


4AM

4AM/Fórum pro architekturu a média je občanské sdružení a otevřená platforma experimentálních přístupů a různorodých aktivit týkajících se architektury, urbanismu, městského prostoru, současného umění a umění nových médií. V tomto mezioborovém rámci jsou za účasti odborné i široké veřejnosti formou otevřených diskuzí, mezinárodních workshopů, přednášek, výstav a akcí ve veřejném prostoru artikulovány a kriticky zkoumány aktuální kulturně-společenské fenomény a související problémy a otázky. Sdružení v současnosti provozuje variabilní kulturní prostor PRAHA/Fórum pro architekturu a média ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně.

 

Sdružení 4AM vzniklo v Brně v roce 2010 s cílem rozvoje mezioborové spolupráce a diskuze na poli architektury, urbanizmu a umění nových médií. Mezi léty 2011-2012  provozovalo brněnskou Galerii architektury a v následujících dvou letech kulturní centrum na Rosické ulici v Brně. Ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně od října 2014 provozuje variabilní kulturní prostor s galerijní kavárnou PRAHA (Husova 18, Brno), kde navazuje na svou předchozí odbornou činnost. Součástí prostoru je veřejná knihovna s odbornými publikacemi a periodiky o současné architektuře, designu a umění. Jako přednáškový a výstavní prostor je PRAHA dějištěm odborných přednášek architektů a teoretiků, uměleckých intervencí, workshopů, happeningů a sympozií. Jsou zde pořádány koncerty elektronické, improvizované a soudobé klasické hudby, taneční improvizace či autorské a experimentální divadlo.

 

 

 

 

 

 

 

Samotné sdružení 4AM tvoří: Barbora Šedivá, Šárka Svobodová, Klára Eliášová, Soňa Borodáčová, Prokop Holoubek, Jaroslav Sedlák, Marek Svoboda, Petra Šebová, Eva Magnusková, Jakub Kopec, Petra Hlaváčková, Lucie Valdhansová, Tomáš Hlaváček, Roman Čerbák, Ladislav Mirvald, The Rodina a další spolupracovníci.

 

Foto Archiv 4AM

 

Zdůvodnění poroty

4AM je platforma na propojování architektury a jiných oborů, zabývá se soustavně propagací architektury, pořádá různorodé aktivity tematizující architekturu a zároveň stojí i za brněnským kulturním prostorem PRAHA. Jejich nasazení s pořádáním akcí, workshopů, přednášek, diskusí, výstav a akcí ve veřejném prostoru vzbuzuje obdiv a za jejich neutuchající zájem si zasluhují ocenění. Vytváří prostor pro otevřenou společnost a zasahují se za její rozvoj a to nejen v Brně.

 

Představení díla

Platforma 4AM dosud uskutečnila řadu projektů, jenž se staly výraznou součástí kulturního dění v Brně, jako např. Umění a osvobození. Evropa 1943-1967: Lidé revoltující, výstava Kompaktní město, Urban divan, výstava Zabij svého Fuchse: Psychoanalýza současné brněnské architektury, REthinking Media Arts in C(K)ollaborative Environments, Expozice jednoho projektu, Move the City a další. Dvě z výstav 4AM byly součástí instalace Asking architecture v pavilonu České a Slovenské republiky na 13. Bienále architektury v Benátkách v roce 2012.

 

 

 

 

 

 

 

 

4AM akce ve veřejném prostoru, foto Archiv 4AM

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4AM Rosicka, foto Archiv 4AM

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4AM Galerie architektury, foto Archiv 4AM

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PRAHA 01, foto Archiv 4AM

 

Kontakt:
4AM, z.s.
forum4am@gmail.com
historie / http://www.forum4am.cz

 

PRAHA / Fórum pro architekturu a média
http://www.prahavbrne.cz
prahavbrne@gmail.com

 

 

 

 

 



ORA


ORA

 

 

 

 

 

Pro naši tvorbu je zasadní znalost kontextu. Ať už jde o kontext kulturní, historický nebo geografický.

Řídíme se jednoduchým, ale ambiciózním programem – snažíme se, aby po našem zákroku bylo řešené místo lepším než před ním.

 

MgA. BARBORA HORA

* 88-10-17

VZDĚLÁNÍ:

2009-2015 (MgA.) UMPRUM Praha, ateliér A1 pod vedením prof. akad. arch. Jindřicha Smetany

2012 Erasmus studijní stáž - Gerrit Rietveld Academie Amsterdam

2011 UMPRUM Praha, ateliér Jiřího Pelcla

2004-2009 SŠUD Brno obor Hračka a dekorativní předměty pod vedením Radana Pantůčka

PRAXE:

2014->>> ORA

 

Ing. arch. JAN HORA

* 87-06-05

VZDĚLÁNÍ:

2012-13 (Ing. arch.) FUA TUL studio Antonín Novák

2011 UMPRUM Praha

studio RAUMLABOR Berlin

2010 Erasmus studijní stáž - MIMAR SINAN GÜZEL SANATLAR ÜNIVERSITESI (Istanbul, Turecko)

2006-2010 (Bc.) FUA TUL

studia Fránek, Gebrian, Suchomel, Šafer

2002-2006 Gymnázium Václava Hlavatého, Louny

PRAXE:

2016->>> VUT Brno, ústav experimentální tvorby

2014->>> ORA

02-08/2012 Architectenbureau Marlies Rohmer (rohmer.nl)

02/2010-03/2010

Fránek Architects (franekarchitects.cz)

03/2010-05/2010

DaM architekti (dam.cz)

08/2009-01/2010 Center

for Central European Architecture (www.ccea.cz)

07/2008-07/2009

DaM architekti (dam.cz)

 

Ing. arch. JAN VEISSER

* 86-09-24

autorizovaný architekt

ČKA 04 543

VZDĚLÁNÍ:

2012-13 (Ing. arch.) FUA TUL studio Antonín Novák

2010 Erasmus studijní stáž - MIMAR SINAN GÜZEL SANATLAR ÜNIVERSITESI (Istanbul, Turecko)

2006-2010 (Bc.) FUA TUL

studia Fránek, Suchomel, Šafer

PRAXE:

2014->>> ORA

06/12-03/13 Helen & Hard (Norsko, http://www.hha.no/)

07-08/11 Serhat Akbay (Turecko, http://www.serhatakbay.com/)

03-05/10 DaM

(http://www.dam.cz/)

10/08-5/09, 11/09-03/10 ADR (http://www.adr.cz/)

2-6/08 Aulík - Fišer architekti (http://www.studioa.cz/)

 

Zdůvodnění poroty

Většina studentů architektury pochopitelně odchází studovat architekturu do jednoho ze tří největších měst v Česku (případně do zahraničí) a spousta z nich se tam poté rozhodne setrvat, žít a pracovat pro některý z existujících ateliérů, případně následně založit vlastní praxi. Odvrácenou stranou tohoto přístupu je postupné vyprazdňování měst menších a středních velikostí o mladé talentované tvůrce. Nemnoho z nich se po svých studiích rozhodlo do svého rodného města vrátit a působit přímo tam. Ateliér ORA, jak už ostatně naznačuje jeho zkratka (Originální Regionální Architektura), takovou výjimku představuje. Kromě skvělých rekonstrukcí a novostaveb, které za pár let realizovali (od prvotiny vinného sklepa ve Vrbovci, přes vlastní ateliér a bydlení, po nedávno dokončenou rekonstrukci penzionu Štajnhaus v Mikulově). Kromě toho se podílejí na výuce na vysoké škole a spoluorganizují řadu přednášek, prezentací a diskusí ve Znojmě.

 

Představení díla

Název projektu: MODRÁK

Základní popis: Rekonstrukce vinného sklepa

Architekt: ORA - Ing. arch. Jan Hora, MgA. Barbora Hora

Kontaktní email, web: o-r-a.cz, dohromady@o-r-a.cz

Adresa: Vinná ulička Vrbovec

Klient: Jan Zmeko

Projekt:  2011

Realizace: 2011

Fotografie: Jan Žaloudek

 

Investor vytvořil skicu, která určila ducha domu. Fasáda je líčená vápnem, tak jako dříve každý domek. Dveře a okna jsou natřená chrpově modrou, jejíž pozůstatky jsme našli na původní objektu a hlavně dává v upomínku původního majitele, který takhle zabarven vylézal ze sklepa. Sklep jsme proto nakonec pojmenovali Modrák. Před sklep jsme osadili starý trám jako lavičku. Vysedávání je důležitá sociální činnost. Kultura alkoholu je kultura vysedávání a vysedávat se nemá jen vevnitř, ale i venku a společně.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Název projektu: ŠTAJNHAUS

Základní popis: Rekonstrukce/penzion

Architekt: ORA - Ing. arch. Jan Hora, MgA. Barbora Hora, Ing. arch. Jan Veisser

Kontaktní email, web: o-r-a.cz, dohromady@o-r-a.cz

Adresa: Alfonse Muchy 13/300, 692 01, Mikulov

Klient: Petr Štajner www.stajnhaus.cz

Projekt: 2014

Realizace: 2017

Rozloha: 121 m2

Budget: ???

Fotografie: BoysPlayNice www.boysplaynice.com

Spolupráce: Dalibor Klusáček www.okatelier.cz
 

ŠTAJNHAUS nebyl projekt, ŠTAJNHAUS byl proces. Dům s barokně-renesančním jádrem stojí přímo na úpatí zámeckého kopce v bývalé židovské čtvrti Mikulova. Za svoji existenci utržil množství šrámů, které ho změnily k nepoznání. Přesto si udržel středověkou pitoresknost. Přišli jsme ke slepenci. S postupným odkrýváním jednotlivých vrstev projekt procházel neustálým procesem revizí v podstatě až do konce realizace. Na začátku jsme netušili, kam na konci dojdeme.

Hledali jsme hranici, do jaké doby se můžeme vrátit a kdy se už vydat po nové cestě. Ale stále jsme chtěli zachovat dům jako organický celek. V domě nenajdete rovnou zeď nebo pravoúhlý otvor, všechny prvky bylo tedy třeba znova vynalézt a vyrobit na míru, čemuž byl investor nakloněn.

 

 

 



Kateřina Šedá


MgA. Kateřina Šedá

Kateřina Šedá (1977) je česká výtvarnice, jejíž práce má blízko k sociální architektuře. V letech
1999–2005 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Vladimíra Kokolii.

Je autorkou mnoha sociálně koncipovaných projektů, které realizovala v České republice i v zahraničí. K vytvoření samostatného projektu ji pozvali např.  IHME v Helsinkách (2016), SFMOMA v San Francisku (2013–2014), Tate Modern v Londýně (2011) a mnohé další. Vystavovala například v MMOMA v Moskvě (2016), na Echigo-Tsumari Art Triennale v japonském Tokamachi (2015), na Biennale di Venezia v Benátkách (2013), v Kunstmuseum Luzern (2012), v Mori Art Museum v Tokyu (2010), New Museum v New Yorku (2009), na Manifesta 7 v Bolzanu (2008), na 5. Berlin Biennale (2008), v Renaissance Society v Chicagu (2008) nebo na Documenta 12 v Kasselu (2007). 

Její práce obdržela řadu ocenění: Magnesia Litera za publicistiku (Česká republika), TAKU Production Prize (Finsko), Nejkrásnější české knihy roku (Česká republika), Contemporary Art Society Award (Anglie), Cena Jindřicha Chalupeckého (Česká republika), Fluxus Award (Německo), Essl Award (Rakousko) a další.

Vydala přes třicet knih a publikací, v nichž detailně mapuje jednotlivé projekty. O své práci přednáší nejen na školách, v kulturních domech a v galeriích, ale i na vesnicích a v menších městech, kde se snaží svou činnost přiblížit co nejširšímu publiku, a tím ho přimět k vlastní aktivitě.

 

Foto Vojtěch Havlík

 

Zdůvodnění poroty

Kateřina Šedá je jednou z nejzajímavějších současných umělkyň. Její projekty zasahují do veřejného prostoru a především přímo ovlivňují veřejný život. Smyslem architektury je poskytovat prostorový rámec pro nejrůznější projevy života. Smyslem veřejného prostoru pak analogicky umožnit nejrůznější projevy veřejného života.

Slovy jednoho z členů poroty Josefa Pleskota: To, co dělá Kateřina Šedá, to není architektura. Kateřina se zabývá vztahy mezi lidmi a to je to, z čeho architektura vyrůstá. Je to nesmírně důležitá činnost a architektky a architekti by ji měli znát.

Porota se rozhodla využít svobody, kterou jí udělují velkorysá pravidla soutěže a přes název ‚Architekt roku‘ se rozhodla poprvé v historii udělit cenu někomu, kdo nezískal vzdělání na vysoké škole architektury. A to proto, že si práce Kateřiny Šedé nesmírně váží a doufá, že i toto ocenění částečně poslouží k většímu informování o její činnosti.

 

Představení díla

Kateřina Šedá se ve své práci zaměřuje na sociálně koncipované akce, v nichž často zaměstnává desítky či stovky osob, které nemají s uměním nic společného. Většinou se odehrávají přímo na vesnicích nebo v ulicích měst. Experimenty s mezilidskými vztahy mají za cíl vyvést zúčastněné ze zažitých stereotypů nebo sociální izolace. Pomocí jejich vlastní (vyprovokované) aktivity a díky novému využití všedních prostředků se pokouší probudit trvalou změnu v jejich chování. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nedá se svítit, 2016, Foto Martin Hlavica

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bedřichovice nad Temží, 2015, foto Kamil Till

 

 

 

 

 

 

 

 

Nedá se svítit, 2011, Foto Michal Hladík

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Furt dokola, 2008, Foto Werner Linster

 



Titul Architekt roku


Titul Architekt roku

 

"Je to čestný titul udělovaný každoročně osobnosti, která vynikla, nebo dlouhodobě vyniká v oblasti architektury a která se významně podílí na jejím dobrém jméně. Je to cena v naší zemi výjimečná a ojedinělá. Tímto skvěle doplňuje i mozaiku ostatních cen za architektonické počiny nebo celoživotní dílo."

Zdeněk Fránek, zakládající člen poroty



Znáte šikovného obecního architekta? Nominujte ho na cenu Architekt obci. Uzávěrka prodloužena do 24. 6. 2017


Víte o obecním architektovi, na kterého jste pyšní? Je u vás budova či znáte studii stavby, kterou se chcete pochlubit? Přihlaste je (autora, dílo i vaši obec) do druhého ročníku soutěže Architekt obci. Vyhlašuje ji Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a časopisem Moderní obec. Jde o jednu z kategorií tradičního klání Architekt roku, pořádaného společností ABF. Cenu získá tým architekt a obec, který se v uplynulých nejméně pěti letech významně zasloužil o architekturu a rozvoj veřejného prostoru. Uzávěrka prodloužena do 24. června. Více



Zdeňka Vydrová: snažím se o koncepční přístup k řešeným problémům


„Kontinuita práce městského architekta má nepochybně vliv na kultivaci prostředí. Snažím se o koncepční přístup k řešeným problémům, zohledňuji nezbytné vazby a souvislosti a snažím se o nich diskutovat. Komunikace s politickým vedením města a dalšími orgány samosprávy a státní správy je naprosto přirozenou součástí mé práce,“ říká Zdeňka Vydrová, držitelka ceny Architekt obci 2016. Více  



Marcela Steinbachová: Architektura a její osvěta


„Věnuji se jakýmkoliv tématům a souzním s tvrzením, že není malých úkolů. Vše je potřeba. Obecně lze říci, že kultivace může začít od malé věci,“ říká Marcela Steinbachová, držitelka ceny Architekt roku, v rozhovoru pro čtvrtletník PROPAMÁTKY. Více



Marcela Steinbachová hostem Českého rozhlasu


Architektka roku 2016 Marcela Steinbachová: „Mrtvá centra měst. To je současná realita“. Obklopuje nás průměrná architektura. „Té kvalitní moc nevzniká. Myslím i celosvětově,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Dvojku v pořadu Host do domu. Více



Architektka Zdeňka Vydrová sbírá ocenění


V krátké době je to už druhé ohodnocení její dlouhodobé spolupráce s městem. Po ceně Architekt obci 2016, kterou převzala spolu se starostou města Litomyšl Radomilem Kašparem, jí byla udělena také Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury. Více



Výjimečná spolupráce mezi architektkou Vydrovou a Litomyšlí


 „Zdeňka Vydrová je v oboru výjimečná,“ reagoval architekt Josef Pleskot, člen odborné poroty, jež vybírala finalisty ceny Architekt obci. Sama architektka bere první místo jako úspěch i výzvu. „Samozřejmě mě to potěšilo a zároveň nás to s městem zavazuje k další spolupráci," řekla Zdeňka Vydrová, která s Litomyšlí spolupracuje už 25 let. „Zdeňka je nejen architektka, ale i skvělá žena a její práce je pro nás neustálou inspirací,“ doplňuje místostarosta Litomyšle Michal Kortyš. Více



Marcela Steinbachová živě na ČT art


Rozhovor s Architektkou roku 2016 Marcelou Steinbachovou z předávání, které proběhlo 21. 9. 2016 v rámci slavnostního večera vystavovatelů 27. mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH v PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Více



Novinky.cz o Architektce roku 2016


Titulem Architektka roku 2016 byla letos na závěr stavebního veletrhu FOR ARCH oceněna Marcela Steinbachová. Odborná porota tím ohodnotila její mimořádný přínos architektuře za posledních pět let. Vyzdvihla nejenom její vlastní tvorbu, ale také vzdělávání odborné i laické veřejnosti. Více



Michal Škoda


Michal Škoda (*1962)

je umělec a kurátor - zprostředkovatel současného umění a architektury zároveň.

Vedle své autorské tvorby působí již od roku 1997 v čele Galerii současného umění a architektury Domu umění města Č. Budějovice. Za dobu jeho působení se z Domu umění stala instituce se značným mezinárodním přesahem a dá se o něm hovořit jako o galerii z nejaktivnějších u nás, co se týče mezinárodního programu. Vedle předních umělců a architektů z domova zde představil také řadu domácích i zahraničních architektů. Jen namátkou například Takeshi Hosaka, Miroslav Šik, RCR Arquitectes, Pezo von Ellrichshausen, Gion Caminada, Marte Marte Architects, na podzim letošního roku se chystá speciální projekt s Janem Šépkou či výstava připravená přímo pro prostory Domu umění s londýnským studiem Caruso St. John. V galerii se nespecializuje pouze na samotné výstavy, ale nedílnou součást tvoří také přednášky, především zaměřené na architekturu a velice důležitou aktivitou je také edukační činnost - speciální pořady pro děti a studenty, stejně jako workshopy pro rodiče a děti, kde je též velký důraz kladen na téma architektury, nejen z pohledu samotných výstav, ale například i speciální pořady, které v letošním podzimu otevřou nový blok pod vedením mladých architektů.

Zdroj: časopis Art and Antiques

Více 

 

Hodnocení poroty:

Michal Škoda se v pozici šéfkurátora budějovického Domu umění věnuje prezentaci umění bezmála dvacet let. Od začátku své činnosti se rozhodl věnovat uvnitř i vně galerie adekvátní prostor prezentaci architektury. To je rozhodnutí, které zní logicky, ale v českých podmínkách je dosti výjimečné. Začal portfoliovými výstavami významných českých architektů, ale nedlouho poté se přesunul ke speciálním projektům, vytvořeným přímo pro jeho konkrétní prostor. Nebál se dát příležitost architektům, kteří jsou někdy teprve na začátku své profesní kariéry. V posledních letech se mu v oblasti architektury čím dál častěji daří dostávat do Českých Budějovic i světově proslulé architekty a vypadá to, že ani v nejbližších letech nehodlá z tohoto trendu slevit. Za to mu patří uznání a vděk všech členů poroty.

 

Představení díla:

Kdysi jsem cítil, že stále větší vliv na moji práci mají mé autorské knihy, lépe řečeno, pociťoval jsem stále větší „prosazování se“ této činnosti do popředí „výstupních“ forem mé tvorby. Opravdu se tak stalo a dnes mohu říci, že styl práce, uplatňovaný v rámci mých knih, se stal stěžejním východiskem tvorby. Od roku 2011 pracuji na otevřeném cyklu „Čas a prostředí“.

Cyklus mapující moji každodennost je vedle dalších projektů, které vznikají přímo, jako prostorové intervence, zásadním bodem mé současné tvorby.

 

Stejně tak si uvědomuji, jak se před časem, stala architektura mým stěžejním zájmem. Nejen ve smyslu „ovlivňovatele“ mé tvorby, nýbrž zájmem komplexním, který nejen že mi „nejvíce“ dává, ale také tím, že právě část mých dalších aktivit směřuje především k architektuře. Jsem si plně vědom jejího významu a důležitosti, což má přirozený vliv, jak na mé kurátorské, tak i další činnosti na poli architektury,  kdy se domnívám, že mohu něčemu alespoň trochu pomoci. Pořád se však jedná o jednu „cestu“...

 

Bohužel v souvislosti s architekturou nelze hovořit pouze v kladném slova smyslu. Čím dál intenzivnější zájem o tuto „disciplínu“ mi odhaluje nespočet problémů.

O řadě z nich se dlouho hovoří a mnohé kritické postoje mohou v této souvislosti již působit jako fráze. Domnívám se však, že nejde o fráze, nýbrž realitu....

 

Architektura stále intenzivněji nabývá neomezených možností s aspirací být využívána jako „prostředek“ politických a ekonomických zájmů. Hlubší kulturní odpovědnost je však nulová.

Naopak se jedná o momenty, jasně zapadající do konzumní kultury. Způsob stavění nenabízí a nevytváří, ale ve velké míře neguje pocit místa, jeho smysl i identitu. Zrychlená materiální doba, přináší stále větší záplavu necitlivosti, estetizace, arogantnost staveb s projevem lhostejnosti.

 

Výjimečné jsou momenty, které by stvrzovaly, že: „Opravdové budovy spíše než aby svazovaly a ostouzely své méně hodnotné sousedy, vždy zlepšují svůj kontext a dodávají dokonce i obyčejným místům na významu. Nejčastěji má všeobecná kvalita a integrita prostředí vyšší kvalitu, než jednotlivé budovy v popředí a proto je primární odpovědností architektury přispívat k této integraci a harmonizaci krajů, měst a vesnic.“ ( J. Pallasmaa )

http://dumumenicb.cz/

 



Udělení ceny




Architektkou roku 2016 se stala Marcela Steinbachová


Za výbornou vlastní tvorbu a vzdělávání odborné i laické veřejnosti v oblasti architektury získala cenu Architektka roku Marcela Steinbachová. Slavnostní vyhlášení proběhlo 21. září již tradičně v rámci veletrhu FOR ARCH. Porota i letos udělila Čestné uznání, které získal Michal Škoda za bezmála dvacetiletou prezentaci umění v pozici šéfkurátora českobudějovického Domu umění. Více

 

Pavel Sehnal - předseda představenstva ABF, Marcela Steinbachová - Architektka roku 2016, Regina Loukotová - předsedkyně odborné poroty

Michal Škoda - držitel čestného uznání, Regina Loukotová - předsedkyně odborné poroty 



Cenu Architekt obci 2016 získala Zdeňka Vydrová a Litomyšl


Město Litomyšl a architektka Zdeňka Vydrová s projektem „Regulační plán Mariánské ulice a koncepce úpravy Partyzánské ulice“. To jsou vítězové soutěže Architekt obci 2016 pořádané Svazem měst a obcí ČR ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a časopisem Moderní obec v rámci ceny Architekt roku. Pomyslnou stříbrnou medaili získala obec Líbeznice a Atelier M1 architekti za projekt „Obecní úřad, Dům služeb, Zdravotní středisko - Tři věže“. Třetí se umístila obec Trojanovice a architekt Kamil Mrva s projektem „Revitalizace v území Horečky v Trojanovicích“. Kategorii "Klikař", v níž hlasovala veřejnost, vyhrál projekt obce Lužná a architekta Václava Dvořáka s kolektivem nazvaný „Bydlení pro seniory Lužná“. Ceny byly předány 21. 9. při veletrhu FOR ARCH. Více



MICHAL KUZEMENSKÝ


Ing. arch. Michal Kuzemenský

Michal se narodil 4. dubna 1967 v Praze. V roce 1985 absolvoval stavební průmyslovku, potom roční projekční praxi v atelieru Sportprojekt u Jany Novotné. Od roku 1986 studoval na FA ČVUT, v letech 1990 a 1991 v atelieru Miroslava Šika. V roce 1994 školu ukončil diplomním projektem u Vladimíra Krátkého. V letech 1992 a 1993 vedl spolu s Tomášem Hájkem neformální studentské konzultace, které vyústili v založení skupiny Nová česká práce. Skupina vystavovala, vydala katalog a manifest. V roce 1999 založil s Markem Chalupou generační spolek Spolek 99. Od roku 1999 má autorizaci, je členem České komory architektů. Od roku 2001 do 2011 byl členem správní rady Nadace české architektury, rezignoval na vlastní žádost z důvodů nesouhlasu s jednáním některých členů správní rady. V letech 2004 a 2005 vystavoval svoje práce po Evropě v rámci projektu Wonderland. Ve Slovenské Národní Galerii a v Galerii Futura vystavoval v roce 2007 na společné výstavě Forma sleduje ...RISK. Od roku 1994 doposud má vlastní projekční praxi, od roku 2000 se kancelář jmenuje my architekti. V létě 2010 Michala oslovil Ondřej Synek, zda-li nechce vést letní školu re:vodňany. Na workshopu vznikl zárodek metodiky práce na urbanismu měst. Ve které Ondřej s Michalem pokračují nejen na fakultě architektury, ale i v platformě re:, která následně vyústila v založení architektonické kanceláře re architekti.

 

Zdůvodnění poroty

V posledních pěti letech se spolu s Ondřejem Synkem intenzivně věnuje ateliérové výuce na Fakultě architektury ČVUT v Praze a výsledky jejich studentů hovoří za vše. Mnoho ocenění v nejrůznějších studentských soutěžích je jen průvodním jevem příkladné práce, kterou na fakultě odvádějí. Mj. důsledně zavěšují veškerou svou činnost s ateliérovou výukou spojenou na vlastní blog, kde si lze prohlédnout průběh činnosti uvnitř jejich ateliéru – od zadání přes konzultace až po výsledky. Vše je doplňováno články s obecnějším zamyšlením. Více na: http://kuzemenskysynek.blogspot.cz/

Kromě toho vytvořil před pěti lety s o generaci mladšími kolegy úspěšnou architektonickou kancelář http://rearchitekti.cz/, která se zabývá celou škálou projektů. Jejich systematická práce pro obec Úsilné byla porotou vybrána mezi užší nominace na cenu Architekt obci 2016 za dlouhodobou spolupráci mezi architekty a samosprávou, která je prospěšná a důležitá především pro kvalitu života a kulturní rozvoj obyvatel a celé společnosti.

 

Představení díla

Obec Úsilné + re:architekti

 

Architektonická koncepce obce Úsilné je jednou ze zakázek pro menší obce. Principiálně se zabývá rozvojem obce. Metodika práce studia re:architekti stojí na důkladné znalosti nejen materiální podstaty sídla, ale na znalosti občanského a společenského života v obci. Vychází ze znalosti každodenního života i slavnosti, ze znalosti ambic i bolestí společného života obce. Součástí metodiky je bydlení všech členů re:architekti v obci. Studio po dobu zhruba deseti dnů v obci pracuje, komunikuje s místními občany, představuje jim svoji práci. Tak jak se zvyšuje znalost místních reálií i života v obci, je možné nastavit ideální spolupráci s místními, módně řečeno participaci. Oboustranně roste zájem na výsledku práce a s tím související zodpovědnost. Architektura řízeně vybočuje z kolejí anonymní odbornosti. Později se práce dopracovává mimo obec a zpětně se její výsledky jezdí představovat do známého prostředí lidem, kteří jsou ochotni chválit i kritizovat.

Výsledkem práce v obci Úsilné je architektonická koncepce, kterou je možné si více prohlédnout zde: http://rearchitekti.cz/projects/architektonicka-koncepce-obce-usilne a následně v souladu s koncepcí je návrh a realizace obecního sportoviště – více zde: http://rearchitekti.cz/projects/multifunkcni-hriste

   

 

Atelier Kuzemenský & Synek, Fakulta architektury ČVUT

 

Podstatou metody ateliérové práce je reakce zadání, kde studenti dříve než na otázku „Jak“ odpovídají sami sobě na „Co?“ a „Proč?“. V ateliéru jsou tedy důsledně rozlišovány nástroje architekta (kompozice atd…) s cíli jeho práce. Tak, aby architekt navrhoval důvodně, smysluplně, a předem věděl co.

Speciální důraz je v atelieru kladen na kontext. Kontext ovlivňuje práci architekta, zároveň architekt svojí prací kontext definitivně mění. Základ práce je proto porozumění okolí, do kterého stavíme.

V úlohách atelieru se střídá téma bydlení a veřejných staveb tam, kde zároveň tečují urbanismus. Během semestru probíhá posun od širších souvislostí k detailu domu. Témata veřejných staveb jsou vybíraná taková, kde probíhá jejich nová definice, typologická inovace reagující na společenské, politické a ekonomické změny (radnice, domov seniorů, škola, železniční stanice). Téma bydlení se zabývá zkoumáním všech aspektů bydlení ve městě. Bydlení ovlivněné ekonomickou situací – luxusní stejně tak jako dostupné. Typologické inovace, hloubka dispozic… Vztah soukromého a veřejného. Často skloňovaným tématem je pohodlí, tedy městský dům jako alternativa k exodu obyvatel do příměstských rodinných domů.

Celý atelier pracuje vždy na jednom zadání. Podstatou ateliérové práce je sdílení. Důvěra v kolektiv, kdy studenti jsou si vzájemně autoritou. http://kuzemenskysynek.blogspot.cz/

 



Marcela Steinbachová


MgA. Marcela Steinbachová

Studium: AVU Praha, Škola architektury Emila Přikryla, 2003, VŠUP, obor architektura, Institut základů vzdělanosti FF UK, Bakalářské studium. Zahraniční stáže: Cooper Union, New York, Letní škola architektury v Salzburku, Universität für Angewandte Kunst Wien, ateliér architektury (Coop Himmelb(l)au). Ocenění: Nominace na Interiér roku 2005 (společně s J. Hofmanem), Ocenění Vitrablok za návrh ze sklobetonových tvárnic, Čestné uznání za expoziční stánek pro VŠUP na veletrhu FOR HABITAT, Hlávkova cena za nejlepší diplomní projekt na AVU. Pedagogická činnost: Od roku 2007 odborná asistentka na škole architektury AVU. Ostatní Spolupráce na projektu o.s. Kruh (www.kruh.info). Pořádá přednášky o architektuře a podporuje vzdělávání v architektuře. Editorka sborníků Texty o architektuře. Spolupráce na katalogu Povolání architekt(ka). Dramaturgyně festivalu Film a architektura.

 

Zdůvodnění poroty

Marcela Steinbachová představuje architektku, která se kromě výborné vlastní tvorby věnuje vzdělávání odborné i laické veřejnosti v oblasti architektury. Stojí za založením spolku Kruh, který do České republiky přivedl desítky skvělých architektů a architektek z celého světa. Na přednášky, diskuse, workshopy. Tyto hojně navštěvované akce byly následně zaznamenány v několika sbornících, které obsahují přepisy těchto akcí, ale i speciálně vytvořené rozhovory s vybranými přednášejícími. Mimořádného úspěchu dosahuje akce Den architektury, která se letos koná už pošesté, kdy stovky architektů, teoretiků, historiků a mnohých dalších provázejí tisíce zájemců z řad veřejnosti po vybraných místech po celé republice. V uplynulém roce realizovala výstavu Pokoje v Domě umění v Českých Budějovicích, která si kladla za cíl pomoci vysvětlit některé aspekty architektury těm úplně nejmenším.

 

Představení díla

POKOJE – MOŽNOSTI PROSTORU

Interaktivní výstava o architektuře pro malé a velké

 

Autorky: Marcela Steinbachová a Barbora Škaloudová

Místo: Dům umění České Budějovice, Česká republika

Termín: 9. 9. - 9. 10. 2015

 

První interaktivní výstava o architektuře v Domě umění je určena jak pro děti tak pro hravé dospělé. Záživnou formou mohou zažít a vnímat proměny vnitřního prostoru. V Pokojích je dovoleno dotýkat se, tvořit, měnit a prožívat prostor po svém.

 

Prostor galerie je v bývalém obytném domě s výhledem na náměstí a konceptem se soutředí na prostory, interiéry. Mapuje tato témata: barva, světlo, geometrie, konstrukce a vybavení a to v zásade v identických místnostech. Pro tento účel byl upraven prostor galerie podle instalace Tomáše Džadoně k výstavě V. Stratila z roku 2012, kdy zde vytvořil 6tou místnost a zakryl okna sádrokartonovou předstěnou. Bylo dosaženo tak téměř identických prostorů, bez vjemu oken. Místnosti jsou skoro identické svým půdorysem, ale v každé se otevírá jiné elementární téma. Pokoje jsou pojaty co nejvíce minimalisticky, tak aby každé téma působilo co nejintenzivněji a svébytně.

 

Skrze úvodní vstupní a studijní jednoduše pojatou místnost se návštěvník ponoří do témat dalších 5 pokojů. První pokoj je BARVA. Pomocí barevných světel může návštěvník proměňovat barevné působení prostoru a zkoumat působení barev na tělo či duši. Ovládání je jednoduchým ovladačem.

Navazuje pokoj SVĚTLO. Návštěvník se jemně dotkne mobilních svítidel nainstalovaných v prostoru volně, na poličkách či na pohyblivých stojáncích v bílé barvě. Vše je pohyblivé a proměnlivé. Může zkoumat jak působení umělého světla a porovnat ho se světlem denním či může si zkusit vytvořit intimní atmosféru a zkoumat působení světla odrazem. Může též využít připravená stínítka k tvorbě různých atmosfér.

Skrze nové dveře se návštěvník dostane do jiného prostoru, zameřeného na GEOMETRII a měřítko.

Po celé bílé místnosti, včetně stropu i podlahy, je aplikována černá síť/rastr, která prostor značně proměňuje a na návštěvníka silně působí. Stěny jsou natřeny magnetickou barvou a tak je zde možné pomocí černých a bílých fólií přidávat či naopak zakrývat jednotlivé linie a tak měnit prostorovou iluzi místnosti.

Skrze zavřené dveře se návštěvník dostane do pokoje ZA ZDÍ a zkoumá zde, co je za konstrukcemi a jaké jsou tu povrchy. To co je běžně součástí interiéru, je zde odkryto. Původní historické konstrukce se zde potkávají s novodobě používanými konstrukcemi i doplňky. Návštěvník zde odkrývá různé vrstvy předchozích výstav a stává se tak archeologem Domu umění. Díky magnetickým vzorkům je možné si namíchat smysluplné i nelogické vzorky na podlaze i stěně kovových konstrukcí. Za průsvitným závěsem se pak objevuje poslední pokoj NÁBYTEK, vybavení malého bytu či garsoniéry dětského měřítka v bílé barvě a na kolečkách. Tvoří se zde různé dispozice, plány. Pro nejmenší je určeno vybavení pokoje.

 

V prostoru nejsou nastavena přesná pravidla či není odkazováno k jednomu správnému řešení. Otevírá se tu především prostor k vlastnímu prožívání a ověřování si vlivu různých elementů, které na nás v prostoru působí.

        

foto: Jan Mahr

Více

 

 



Ivan Kroupa


Prof. Ing. arch. Ivan Kroupa

Studium 1980-85 na FA ČVUT v Praze, praxe 1989-91 v Londýně, Paříži, Barceloně, samostatná praxe od 1990, vedoucí ateliéru a vedoucí Ústavu navrhování na FA ČVUT v Praze 2002-08, od 2008 vedoucí ateliéru architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Z vybraných realizací např. DOX - Centrum současného umění v Praze, Nemocniční pavilony B. Braun v Praze a Českém Těšíně, objekty tiskárny Karmášek v Českých Budějovicích, rodinné domy v Mukařově, Černošicích, Vraném nad Vltavou, Chomutovicích, Kamenici, Včelné, Stříbrné Skalici, Roudnici nad Labem, chaty v Herlíkovicích, v Mukařově, v Porto Viejo v Kostarice.

Z urbanistických projektů např. Bažantnice Pražského hradu, Revitalizace vrchu Vítkova, Administrativní a obytný komplex v Hamburku, Kulturní a muzejní komplex v Kyjevě, Národní Afghánské muzeum v Kabulu, Revitalizace a využití ostrova Štvanice, Safe Trestles surfový rezort u San Diega.

 

Zdůvodnění poroty

Patří mezi nejvýznamnější české architekty od začátku své profesní kariéry, tedy od úplného počátku 90. let. Kromě vlastní praxe se věnuje výuce architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (dříve vyučoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze).

 

Představení díla

Industriální galerie a muzeum tisku, dostavba Tiskárny Karmášek, České Budějovice, 2012

Desetiletí provozu budovy tiskárny, deset let konzistentní situace s malými úpravami a posuny, vyvolalo u majitele tiskárny otázky nové motivace, posun pracovního, společenského prostředí uvnitř i v propojení s městem. Realizovaná varianta číslo šest je nekompromisním plněním představ a zadání klienta o kulturní a společenské nadstavbě firmy. Malá galerie se zázemím a s malým barem, napojení na vnitřní dvůr, který bude sloužit při společenských akcích jako exteriérové foyer, je vytvořená nadstavbou a kultivací objektu trafostanice, který ve své původní podobě degradoval prostředí exteriéru firmy i ulice. Drobná stavba je heraklitovým opláštěním, výškou, modulací sjednocená – scelená s hlavní budovou. Doplňuje pozemek, pevně definuje vjezd do prostoru firmy. Oba komunikačně nezávislé objekty s vlastními vstupy jsou v úrovni druhého nadzemního podlaží propojeny hlavním společenským, hlavním komunikačním objektem, otevřeným propojením mezi tiskárnou a galerií, otevřeným propojením mezi dvorem firmy a ulicí, otevřeným propojením mezi firmou a městem. Brutální, ale ryzí vizuál, vnější obvodový plášť ze štětovnic, transparentní otevřený vnitřní obvodový plášť z pororoštů, horizontální propojení vnější prostředí / vnitřní prostředí, vertikála odlehčující ocelový masiv a umožňující propojení s oblohou, pódium z masivních fošen a otevřený oheň, vrtule proti přehřívání objektu.

     

 

Dům s bazénem integrovaný do svahu v Roudnici nad Labem, 2008

Dům s bazénem je zapuštěn do svahu, nekonkuruje hlavní obytné budově na sceleném pozemku.

Funkcí je společenské, sportovní a relaxační zázemí s příležitostným bydlením.

 

Hmota, tvarování fasády jsou formovány morfologií terénu,

zešikmené betonové stěny se částečně vysouvají z terénu, v průběhu života stavby budou mizet v zeleni.

Postupem času nerozpoznatelné propojení svahu a domu vytvoří nový celek, architektonizovaný terén,

visutý ostroh v ostrohu v logice lokální krajiny.

Ve finále exteriér identifikovatelný pouze světelnými vstupy.

 

Zvenku zeleň, uvnitř písek.

V dominantním bazénovém prostoru je interiér pokračováním propojení s terénem,

všechny jeho povrchy, stěny, stropy jsou pískové, pryskyřičné, s hrubou strukturou,

s plynulými přechody mezi vodou a pláží, stěnami bazénu a stěnami prostoru.

 

Vnitřní “pískové“ pláže s masivními slunečními vstupy jsou propojeny komunikačně s exteriérem

a technicistní konzolou s pobytovou terasou.

 

Horizontálu bazénové části doplňuje vertikála dvoupodlažní knihovny, horizontálu komunikace propojující wellness zázemí

doplňuje vertikála třípatrového přímočarého schodiště do hloubky, ke knihovně.

Zahradní úpravy okolí od zahraničního architekta nepodporují architektonický koncept ani integraci do krajiny pod Řípem.

Importovaná umělá krajina má ale naději ve své postupné časové degradaci, v návratu do systému země.

     

 

Hemodialyzační centrum Bulovka B. Braun, 2011

Půdorysný tvar domu je dán tvarem pozemku.

Fasády domu jsou dány tvarem půdorysu.

Vizuální identita domu je dána fasádami a konfigurací terénu.

Terén je dán, zůstává ve své původní konfiguraci.

Objekt přisátý ke strmému svahu ulice levituje svým hmotným těžištěm nad terénem a ponechává místu charakter parku.

Abstraktní vizualita exteriéru, funkční technicistní interiér.

    

 



Zdeněk Sendler


Dipl. Ing. Zdeněk Sendler

(*1956)

Dilp. Ing., autorizovaný architekt ZKT ČKA , 01 117

Ateliér zahradní a krajinářské architektury

 

 

Vyučen na zahradnickém učilišti v Rajhradě, obor okrasné zahradnictví, 1974

Střední zahradnická škola v Brně - Bohunicích, obor sadovnictví – květinářství, 1976

Vysoká zemědělská škola v Lednici na Moravě, Fakulta zahradnická, obor zahradní a krajinářská tvorba, 1982

Státní statek Mikulov,  projekce  Brno – Modřice, 1982-4

VŠÚOZ Průhonice u Prahy, středisko Brno, 1985-90

Ateliér zahradní a krajinářské architektury Brno, 1990-2016

Průběžná pedagogická a publikační činnost, člen umělecké a vědecké rady FA ČVUT v Praze

Záliby: architektura, film, lukostřelba, cyklistika, včelařství, starší sportovní kabriolety

 

Zdůvodnění poroty 

Za více než čtvrtstoletí dlouhou tvůrčí činnost v oblasti navrhování zahrad, parků a krajiny, která se vždy vyznačuje přirozeností, skromností a pokorou, aniž by se vzdávala svého tvůrčího potenciálu. Jeho tvorba není omezena na jeden druh intervence a nevztahuje se k jednomu měřítku. Se stejnou zaujatostí navrhuje jak zahrady k rodinným domům, tak i stavební obnovu barokních zahrad nebo rekultivace krajiny. Tato výjimečná tvůrčí univerzalita a stálé usilování o kvalitu vlastního návrhu i následné realizace z něj činí jednoho z nejlepších českých zahradních architektů současnosti. 

Realizovaný Hřbitov v Dolních Břežanech je toho krásným příkladem. Jednoduchá a přirozená část luční krajiny obsahuje symboliku propojení kříže a kruhu, odrážející zdejšího genia loci tvořeného přírodními silami i lidskou historii místa utvářenou činností Keltů, Germánů, starými Slovany i křesťany. Symboliku prastarého výrazu harmonie a klidu, vlastní charakteru stavby, hřbitovu. Komplex hřbitova se tak díky přemýšlivému a citlivému návrhu stává vynikajícím propojením přírodních kvalit místa, jeho historie a duchovní podstaty jeho účelu.

 

Představení díla

Břežanský hřbitov

Hřbitov představuje další realizaci, kterou se náš ateliér podílel na tváři Dolních Břežan. Začalo to mírně netradičním (keltským) parkem v centrum obce a hřbitov je jeho volným pokračováním na jejím západním okraji. Je to jedna z periodických událostí, které život i tvorba nabízí. Každá akce je výzva, každá je mírně jiná, každá vyvolává různé emoce, umožní setkání s různými lidmi, prostředím, každá je zkušenost, mnohdy neopakovatelná, nesdělitelná.

Tyto pocity se mi vybavují zvláště silně v souvislosti s Dolními Břežany. Je to pozitivní symbióza prostředí, lidí, myšlenek…

Mimořádné akce, které se dotýkají duchovního rozměru nebývají většinou založené na penězích, monumentalitě, nebo důležitosti a postavení klienta. Mezi takové řadím i park a nový hřbitov v Dolních Břežanech. Park se pomalu zabydluje, postupně si zvyká na lidi a lidi na něj. U hřbitova to bude podobné, jen to zvykání bude mít jiný rozměr. Nový břežanský hřbitov je mírně netradiční, není solitér, je součástí komponované krajiny, která navazuje na obec, na pole, na Břežanské údolí. Filosofií navazuje na historii obce, na její osídlení… přes Kelty, Slovany až po křesťanství. Ve výsledku by měl představovat místo setkávání a to nejen to poslední. Záměr byl vytvořit příjemné přátelské prostředí s pozitivní energií, kam bude důvod chodit nejen v době vzpomínání.

Základní kompozici tvoří lipová alej ve tvaru kříže se čtyřmi duby uprostřed, posvátnými stromy Keltů. Střed je lemován kruhovými kamennými zdmi doplněnými tvarovanými habrovými stěnami. Kompozice tvoří symboliku připomínající sluneční (nebo také keltský kříž) jako jeden z nejstarších symbolů naší civilizace…

Spojení kříže a kruhu, linie vertikální, horizontální, rovnováha, harmonie…

Brány jsou v místě světových stran a tyto zdůrazňují barevné pásy vetknutých skel. Severní černá, jižní červená, východní modrá, západní bílá…

Prostor o rozloze čtyř hektarů je dál doplněn stromy v rozvolněném rastru, keři, květnatými loukami a štěrkovými cestami. Stejnou technologií je řešena i vyčleněná plocha pro parkování.

Hřbitov je v podstatě autorským dílem, ale v této souvislosti je součástí týmu i vedení obce, bez jejich zadání, kultivovaného přístupu při zpracování projektu a během realizace by výsledná podoba nikdy nevznikla. Nelze v této souvislosti nevzpomenout i firmy, které se podílely na vlastní realizaci, kameníci, zahradníci, tesaři, kováři. Všichni odvedli výbornou práci.

Asi nejlepší sdělení je jeho návštěva a vlastní pocit…

Máme velké štěstí, že se na podobných akcích můžeme podílet…

   

Mlynářský park

V minulosti se na území Mlynářského parku rozkládalo zcela neudržované ruderální společenstvo, skládka zeminy ve výši tři až čtyři metry nad stávajícím terénem, stavební dvůr, opuštěná zarostlá pastvina a dále čistírna odpadních vod a Mlynářský rybník. Celá oblast byla zcela neprůchodná. Na zrekultivovaném území se nyní nalézá park, na místě stavebního dvora byla postavena sportovní polyfunkční hřiště, místo skládky zeminy bylo vybudováno technické zázemí obce a hasičská zbrojnice. Rybník, technické zázemí a čistírna odpadních vod jsou do parku zakomponovány nenásilnou formou pomocí vhodně vysazených stromových partií. Přírodní amfiteátr, dětská hřiště a altán nahradily původní opuštěnou pastvinu. Celý prostor je doplněn parkovými cestami, napojenými na okolí, mobiliářem a vegetací se zaměřením na vzrostlé stromy, ucelené travnaté plochy a tematické výsadby podél potoků nebo rybníka.

Keltský park

Na většině území Keltského parku býval rybník Na sádkách. Ten v průběhu doby ustoupil skládce zeminy, která se stala nepřístupným a nevzhledným místem.

Tato část parku, navazující na centrum obce, připomíná historickou etapu osídlení území pohanskými předky. Na dávnou historii odkazují kamenné a dřevěné prvky, rozmístěné v parku. Základní kompoziční motiv celého prostoru tvoří pravotočivá spirála, jeden ze symbolů keltské kultury. V jejím středu je umístěn objekt znázorňující čtyři světové strany, čtyři roční období. Do tohoto centrálního místa vedou cesty s bránami, symbolicky oddělujícími vnější a vnitřní svět. Spirála je osázena rostlinami, které tvoří základ přirozené sukcese, a dělí část volné nespoutané přírody od okolního „udržovaného“ světa v podobě pobytového trávníku. Prostor je doplněn o další symboly keltské kultury. Trojcípé dubové lavice znázorňují cyklus života ve třech sférách (země, moře a nebe). Dubové sedací hranoly, stejně jako vysazené duby, symbolizují posvátnou úctu Keltů k tomuto stromu. Podobně jako odumřelé stromy, umístěné na spirále, vytvářející svým rozpadem podmínky pro další život, symbolizují koloběh života. Keltský kříž, vztyčený na kopci v ose s náměstím, odkazuje na základní prehistorický symbol spojení kříže a kruhu, spojení starého a nového, materiálního a spiritistického, spojení v harmonii.

Keltský park je navržen s cílem upozornit na hierarchii hodnot, pomíjivost života, toleranci a pokoru. Užijte si slunce, hvězd, vzpomeňte na naše předky, přemýšlejte a buďte k sobě navzájem i k parku slušní.

Parky byly realizovány v letech 2009-2012 dle architektonického návrhu Ateliéru zahradní a krajinářské architektury Zdeňka Sendlera a Václava Babky.

    

 



Yvette Vašourková a Igor Kovačević


  foto: Lukáš Cetera

MArch. Ing. arch. Yvette Vašourková
(*1976, Brno, Česká republika)
Yvette Vašourková absolvovala Fakultu architektury ČVUT v Praze, obor Architektura a územní plánování v roce 2001. Její diplomní projekt "Volná plocha v kontextu městské zástavby" pod vedením Aleny Šrámkové byl oceněn v rámci přehlídky diplomních prací na ČKA v roce 2001. Poté pokračovala v postgraduálním studiu na významné mezinárodní škole  Berlage Institut v Rotterdamu Nizozemí (2005–2007), kde se věnovala tendencím současného urbanismu ve spolupráci s architekty: Vinny Maas, Ben Van Berkel, Elia Zenghelis či P.V.Aureli. Je zakládající členkou Centra pro středoevropskou architekturu (www.ccea.cz) a současně partnerem  MOBA studia, které založila spolu s Igorem Kovačevićem (www.moba.name). Je členkou redakční rady časopisu ERA21. Na FA ČVUT vedla pět let ateliér prvních ročníků a pokračuje zde v doktoranském studiu na téma: Význam velkoměstského paláce pro udržitelné město. Dnes je zvána jako kritička studentských projektů jak do pražského insitutut ARCHIP tak na TU v Berlíně či na  ETH  v Curychu. V současnosti je členkou evropské poroty mezinárodní ceny za udržitelný přístup k architektuře a urbanismu LafargeHolcim Award 2017.

 

Ing. arch. Igor Kovačević, Ph.D.
(*1973, Brčko, Bosna a Hercegovina)
Igor Kovačević  je původem z Jugoslávie odkud před válkou odešel do Prahy, kde vystudoval Fakultu architektury ČVUT, obor Architektura a územní plánování a v roce  2013 zde získal také  doktorský titul za disertační práci Jihoslovanští architekti vzdělávaní v Čechách pod vedením profesora Vladimíra Šlapety. Je zakládajícím  členem Centra pro  středoevropskou architekturu (www.ccea.cz). Vedle výzkumné, kurátorské a publikační činnosti se věnuje architektuře a urbanismu v rámci studia MOBA, které založil spolu s Yvette  Vašourkovou (www.moba.name). Mezi jejich první projekty patří Sdílené uvědomění nebo-li demolice rodinné vily v satelitu u Brna (2002). Současně působí na mezinárodní škole architekury ARCHIP a na North Carolina State University - Prague Institute. V poslední době se také věnuje zvyšování úrovně veřejných investic skrze organizaci architektonických soutěží. Je expertem evropské ceny za architekturu Mies Van der Rohe Award. Mezi výrazné projekty CCEA MOBA patří Lifting the Curtain, výstava prezentován na 14. Bienále architektury v Benátkách či aktuální urbanistické intervence na pražské magistrále a Negrelliho viaduktu.

 

Zdůvodnění poroty

Nominace na cenu Architekt roku 2016 byla udělena YV a IK za dlouholetou organizaci aktivit šířících diskusi o architektuře jako věci veřejné, a to na mezinárodní i interdisciplinární úrovni. Činnost občanského sdružení Centrum pro středoevropskou architekturu - CCEA (Centre for Central European Architecture), které oba spoluzakládali v roce 2001, se již patnáct let nepřetržitě věnuje nejen propagaci dobré architektury, ale i velmi komplexním revitalizačním projektům jako je Vize pražské magistrály nebo Negrelliho viadukt – příležitost pro kreativní město. Porota ocenila nejenom účast skupiny MOBA (kterou také oba spoluzaložili) v profesních soutěžích, vítězí například v soutěži na návrh náměstí Svobody ve Vsetíně s následnou realizací, nebo se umisťují na společném prvním místě v urbanistické soutěži na Vnitřní část města Plzně, ale především jejich nelehkou roli jako organizátora soutěží, které se oba věnují od roku 2013. Dodnes se jim podařilo uspořádat již desítku veřejných mezinárodních soutěží včetně rozsáhlé soutěže na brněnské Jižní centrum. Oba se věnují výuce jak při zdejších, tak i při zahraničních školách a často působí jako externí kritici v zahraničí.

 

Představení díla

Magistrála = NOVÁ PRAŽSKÁ TŘÍDA

Otevřená scéna I. P. Pavlova 2013

Transformaci pražské severojižní spojky na městskou třídu se aktivně věnujeme od roku 2010. Nejdříve jsme se zaměřovali na sjednocení politické reprezentace, abychom v roce 2013 mohli na nejrušnější křižovatce I. P. Pavlova fyzicky demonstrovat do jaké podoby je možné změnit hlavní dopravní tepnu Prahy. Nyní dále participujeme na procesu proměny spolu s IPR Praha.

Otevřená scéna I. P. Pavlova představovala veřejný happening. Místo navržené jako urbánní zahrada s unikátní malbou 400 m2 od Patrika Hábla a scénou pro performance pražských kulturních iniciativ a občanů. Prostor I. P. Pavlova se opět stal náměstím, místem pro setkávání, posezení, relaxaci. Jako urbanisté musíme aktivně vstupovat do procesu tvorby města. Magistrála = Nová pražská třída je urbanismus XXI. století, s důrazem na zájem místních občanů.

 

 

      

 

Další projekty:
www.viaduktkreativni.cz 
fb: Viadukt Kreativní

www.magistrala.eu

Ukončené projekty:

www.culburb.eu

www.urbanityproject.eu

 

Soutěže, které jsme organizovali

probíhající:

http://kampusalbertov.cuni.cz/
http://www.pardubice.eu/duklasportovni

ukončené:

budoucnostcentrabrna.cz

novaradnicepraha7.cz

novaskolapsary.cz

novaskolachyne.cz

 

 



Nominace




Nominace na cenu Architekt roku 2016 vyhlášeny


Odborná porota na svém jednání v pátek 24. června po živé diskusi vybrala finalisty ceny Architekt roku 2016. Vítěz převezme ocenění 21. září v rámci galavečera 27. mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH v PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Přehled nominovaných architektů.

 



Tandem architekt - samospráva má svoji soutěž. Kdo v ní míří k vítězství?


Ocenění Architekt obci obdrží tandem architekt - samospráva, který se významně zasloužil o rozvoj veřejného prostoru. Vyhlášení vítězů proběhne v rámci předání ceny Architekt roku 2016 při veletrhu FOR ARCH. Z celkem 19 přihlášek vzešli tři finalisté. Do finále se dostal také tandem Obec Lužná (starosta Václav Kejla) – doc. Ing. arch. Václav Dvořák CSc., s kolektivem / Bydlení pro seniory Lužná, jež obdržel nejvíce hlasů veřejnosti a stal se vítězem facebookové soutěže. 



Architekt obci


Příjem přihlášek prodloužen do 24. června 2017!

 

Zvláštní cena Architekt obci

 

Preambule

Nutnost dobré spolupráce mezi architektem a samosprávou při tvorbě a plánování obce s důrazem na tvorbu veřejného prostoru vedla Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí ČR a časopis Moderní obec k ocenění této spolupráce. Cena Architekt obci je udělována za dlouhodobou spolupráci, která je prospěšná a důležitá především pro kvalitu života a kulturní rozvoj obyvatel a celé společnosti. Cena Architekt obci bude vyhlášena v rámci soutěže Architekt roku pořádané společností ABF, a.s. Tato soutěž je vypsána na podporu kvality a odborné i občanské angažovanosti na poli architektury v České republice. Cena se vyhlašuje v rámci mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH.

Jedná se o tříkolovou soutěž: první kolo proběhne na facebooku Svazu měst a obcí, kde bude mít široká veřejnost možnost projevit své preference a nominovat na „divokou kartu“ přímo postupujícího finalistu „klikaře“, v druhém kole odborná porota vybere další 3 finalisty. Z finalistů ve třetím kole zástupci vyhlašovatelů – Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí a Moderní obec – vyberou vítěze.

 

Kdo se může přihlásit

Do soutěže se může přihlásit jakákoliv obec v České republice. Oceněn bude tandem obec - architekt.

 

Co je potřeba k přihlášce

Popis dlouhodobé spolupráce architekta a samosprávy a jejích výsledků dle předem daných kritérií.

3 fotografie realizovaného stavebního díla či 3 snímky územního plánu, regulačního plánu nebo územní či obdobné studie (doporučuje se hlavní výkres a vizualizace). Připouští se až 5 snímků územního nebo regulačního plánu nebo územní či obdobné studie doplněné 5 fotografiemi staveb, které na základě těchto plánů vznikly.


Do kdy je možné se přihlásit

Kompletní přihlášky jsou přijímány do 16. 6. 2017


Kam přihlášky zaslat

Svaz měst a obcí ČR, 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4 nebo přes úloženku na e-mailovou adresu tuzilova@smocr.cz.


Detailní představení

Statut ceny Architekt obci

 

Vypisovatel

Vypisovatelem ceny Architekt obci je Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí ČR a časopis Moderní obec (dále jen "vypisovatel")

 

Cíl

Cílem vypisovatele je podpora dlouhodobé spolupráce mezi architekty a samosprávou obcí a měst. Vypisovatel chce poukázat na důležitost veřejného prostoru pro kvalitu života a kulturní rozvoj obyvatel a celé společnosti. Spojením se soutěží Architekt roku a mezinárodním stavebním veletrhem FOR ARCH chce vypisovatel zdůraznit úzkou spojitost profesní a občanské integrity a význam etického rozměru podnikání v oblasti architektury.

 

Předmět soutěže

Cena je udělována architektovi a obci, tedy spolupracujícímu týmu, který se v uplynulém období nejméně pěti let svým inovativním přístupem významně zasloužil o architekturu a rozvoj veřejného prostoru v dané obci konkrétně realizovaným či částečně realizovaným dílem. Do soutěže mohou být přihlášeny

 

1. územní plán, regulační plán, územní studie či obdobná studie, které nemusí být realizovány zcela, nicméně je zde podmínka, že řešení mělo dopad na veřejný prostor, kde došlo k ovlivnění charakteru prostoru a okolních staveb

a/nebo

2. jedna či série realizací stavebních objektů, které mají vliv na veřejný prostor v návaznosti na historický kontext

 

Kritéria hodnocení

Základními kritérii pro posouzení předkládaných děl je zejména přínos spolupráce architekta a samosprávy z pohledu:

  • kvality architektonického/urbanistického řešení a jeho udržitelnosti
  • výběru místa a vlastního koncepčního řešení - koncept místa
  • vzájemné spolupráce samosprávy, architekta a místních obyvatel
  • přínosu pro kvalitu života obyvatel

 

Přihlášky

Přihlášky musí být doručeny Svazu měst a obcí ČR buď písemně na adresu Svaz měst a obcí ČR, 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4, nebo přes úloženku na e-mailovou adresu tuzilova@smocr.cz nejpozději do 16. 6. 2017 na předepsaném formuláři a musí obsahovat:

 

Textová část

  • jméno obce, jejího statutárního zástupce a jméno architekta, který s obcí dlouhodobě spolupracuje
  • popis přihlášeného díla, souboru děl nebo územního plánu, regulačního plánu, územní či obdobné studie, včetně technického popisu
  • tzv. příběh vzniku - popis dlouhodobé spolupráce samosprávy s architektem a dalšími zainteresovanými osobami (kromě veřejnosti - viz samostatný bod), které do procesu vstupují, včetně uvedení délky spolupráce - popis vzniku urbanistického plánu či stavby nebo souboru staveb
  • popis vlivu na veřejný prostor a okolní stavby
  • popis zapojení veřejnosti a její přijetí navrženého řešení
  • popis udržitelnosti řešení pro budoucí generace a ekonomický dopad zvoleného řešení – např. náklady na údržbu
  • popis přínosu pro kvalitu života obyvatel daného místa

Každý z výše uvedených bodů přihlášky může obsahovat maximálně 650 znaků včetně mezer.

 

Obrazová část

5 ks fotografií staveb či snímky urbanistických dokumentů dokumentující výsledky spolupráce architekta a samosprávy obce (s poměrem stran 16:9 – šířka:výška, tedy 16x9 cm při rozlišení 300 DPI, maximální velikost 1 MB, ve formátu TIF nebo JPG, tisková kvalita (fotografie na šířku) - jpg, png či gif v rozlišení pro webové stránky soutěže + jpg nebo tiff v tiskové kvalitě

 

Průběh hodnocení

1. kolo - veřejnost vybírá „klikaře“

První kolo se uskuteční na facebookové stránce Svazu měst a obcí, kde budou mít obyvatelé obcí a měst právo dávat preferenční hlasy (like) přihlášeným architektonickým a urbanistickým počinům. Toto hlasování proběhne od 19. 6. do 2. 7. 2017. Vítěz „klikař“ dostává takzvanou „divokou kartu“ veřejnosti, která mu zajistí přímý postup do třetího kola.

 

2. kolo - odborná porota vybírá 3 finalisty

Druhé kolo proběhne na přelomu června a července 2017, kdy se nad přihlášenými díly sejde odborná porota, která vybere 3 finalisty, kteří budou spolu s „klikařem“ – vítězem 1. kola - posuzováni v kole závěrečném.

 

3. kolo - porota složená ze zástupců vypisovatelů vybírá vítěze

Třetí kolo je posledním, závěrečným kolem, ve kterém se setkají finalisté z druhého kola s „klikařem“, vítězem facebookové soutěže, která proběhla v prvním kole. Všechny 4 finalisty (případně pouze 3, pokud „klikař“, vítěz 1. kola, bude shodný s jedním z nominovaných z 2. kola) bude posuzovat porota složená ze zástupců vypisovatele – Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí a časopis Moderní obec. Vítěz třetího kola obdrží titul Architekt obci 2017. Ostatní finalisté z 3. kola získávají titul "finalista ceny Architekt obci 2017" bez uvedení pořadí. Vítěz i finalisté obdrží od organizátorů diplom.

 

Vyhlášení výsledků ceny Architekt obci proběhne dne 20. 9. 2017 v rámci soutěže Architekt roku vyhlašované v rámci galavečera pořádaného u příležitosti konání mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH 2017. Galavečera se zúčastní architekt a 2 zástupci obcí, jejichž přihlášené dílo postoupilo do 3. kola.

 

Porota

  • odborná porota (2. kolo) je shodná s porotou rozhodující o ceně Architekt roku
  • porota vypisovatelů (3. kolo) je nezávislá a tříčlenná, skládající se vždy po jednom zástupci od každého vypisovatele:

 

Ing. Dan Jiránek, Svaz měst a obcí České republiky

Ing. arch. Josef Morkus, Ph.D., Ministerstvo pro místní rozvoj

Ivan Ryšavý, Moderní obec

 

Obě poroty budou přihlášky hodnotit podle výše uvedených kritérií.

Do soutěže se může přihlásit obec či architekt, který v posledních pěti letech nevyhrál cenu Architekt obci.

 

Kontaktní osoba

Mgr. Jindra Tužilová

Kancelář Svazu měst a obcí České republiky

5. května 1640/65 (Kongresové centrum Praha)

140 21 Praha 4

Mob: +420 734 316 479

Tel: +420 234 709 714

email: tuzilova@smocr.cz

www.smocr.cz