Petr Všetečka


Architekt Petr Všetečka, foto TRANSAT architekti, 2018

Petr Všetečka se narodil v roce 1968 v Brně. Vystudoval FA VUT v Brně, poté působil jako památkář ve SPÚ v Brně. Od roku 1997 vede ateliér TRANSAT architekti a autorsky spolupracuje s Robertem Václavíkem. Tvorbu architektury, urbanismu a krajiny společně chápou jako odkrývání vztahů a významů a tvůrčí práci s nimi. Píše články i knihy o architektuře, spolupracuje na metodických publikacích NPÚ a je členem jeho poradních sborů. Z realizací stojí za připomínku obnova baťovské architektury Zlína (Památník Tomáše Bati, restaurování a expozice Baťova mrakodrapu, expozice a supervize projektu 14|15 Baťova institutu), Jurkovičova vila v Brně, nová expozice a přestavba mauzolea v Národním památníku na Vítkově, v realizaci je obnova Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích.

Odůvodnění poroty:

Architekti nejsou živi pouze návrhy novostaveb, neméně důležitou (ne-li v našem prostředí důležitější) součástí jejich práce jsou rekonstrukce, adaptace, dostavby, konverze a úpravy již existujícího. Na začátku každé takové práce stojí poctivá analýza, pochopení a porozumění kvalitám již existujícího. Petr Všetečka se této náročné činnosti systematicky a poctivě věnuje dlouhé roky, ale ten letošní je pro něj přeci jen speciální. Dotáhl do úspěšného konce mimořádně náročnou výzvu, svou erudicí, zapálením a prací nejvýrazněji přispěl ke znovuotevření Památníku Tomáše Bati ve Zlíně a umožnil tak navštívit toto geniální Gahurovo dílo každému, kdo o ně jeví zájem.

 

Představení tvorby:

Památník Tomáše Bati

Obnova Památníku Tomáše Bati ve Zlíně (TRANSAT architekti), foto J. Skokan a M. Tůma/BoysPlayNice, 2019

Památník Tomáše Bati, vymazaný komunisty z mapy nevhodnou přestavbou z 50. let, bylo třeba Zlínu i světu vrátit. Otázkou jen bylo, jak to udělat, když některá nutná rozhodnutí musela být politicky odvážná. Poděkování patří těm, kteří jich byli schopni. Památník byl při svém radikálním programu velmi křehkou architekturou. Důsledná obnova jeho původní podoby, připravovaná 18 let, směřovala znovu k jednoduchosti a redukci všeho postradatelného vybavení, které je dnes v budovách obvyklé.

František Lýdie Gahura redukoval objekt na tři základní materiály zlínské architektury — beton, ocel a sklo, které měly spolu s kompozicí stavby přímo vyjadřovat zvláštnosti Tomáše Bati: velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus, prostotu, poctivost a pravdivost. Provedení standardizovaného skeletu jako sloupové síně a zároveň otevřeného trojlodí, proměnlivá výška prostoru a rozptýlené přirozené světlo přiblížily zlínský konstruktivismus k sakrálním stavbám starověku i středověku, aniž by bylo užito historických tvarů. Přispělo k tomu i důsledné vertikální pojetí stavby. Gahura to zdůvodnil tím, že účel stavby je ideový, a takto dosaženou vertikalitou, osvobozením od tíhy země a jednoduchostí jednosměrného členění průčelí vyjadřuje památník konkrétní Baťovy vlastnosti. To je jedinečné, domnívám se, i v mezinárodním měřítku.

 

Obnova Jurkovičovy vily v Brně

 

Obnova Jurkovičovy vily v Brně (TRANSAT architekti), foto L. Stavjaník a D. Tománek/Toast images, 2011

 

Arcibiskupský zámek Kroměříž - Kabinet mincí a medailí

 

Arcibiskupský zámek Kroměříž - Kabinet mincí a medailí (TRANSAT architekti), foto Z. Sodoma/MUO, 2014






Více

Copyright © Všechna práva vyhrazena. 1996-2019 ABF a.s. PVA a.s.   PVA EXPO, a.s.   Kontakty   Ochrana osobních údajů

Publikování nebo další šíření obsahu je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu.
Provozovatel neručí za správnost údajů uváděných jinými firmami.