Martin Kupka


Mgr. Martin Kupka

Narozen: 28. října 1975, Jilemnice

Bydliště: Líbeznice

Vzdělání: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (2001)

Gymnázium v Jilemnici (1994)

Pracovní profil:

listopad 2016 zvolen náměstkem hejtmanky Středočeského kraje pro oblast zdravotnictví

od října 2016 zastupitel Středočeského kraje za ODS

od 2010 až dosud starosta Líbeznic

2010 mluvčí a ředitel odboru komunikace Vlády ČR

2009–2010 ředitel mediální sekce ODS

2009 mluvčí a ředitel odboru komunikace Ministerstva dopravy

2004–2008 mluvčí Středočeského kraje

2003–2004 vedeni vlastní komunikační a PR agentury

2001–2002 mluvčí hlavního města Prahy

1995–2002 redaktor a moderátor Českého rozhlasu

 

Hodnocení poroty:

V obci Líbeznice, které mají 2500 obyvatel, vzniklo za posledních pár let za starostování Martina Kupky několik skvělých realizací, od architektů z ateliérů M1, Projektil, Vyšehrad a jiné se právě teď chystají (např. hasičská zbrojnice od architektů Ehl & Koumar).

Navíc Líbeznice získaly nový územní plán, který do budoucna udrží jasnou hranici mezi obcí a krajinou (rovněž dílo ateliéru M1).

U jednotlivých projektů šlo navíc o úpravy veřejně důležitých staveb a prostor (škola, školka, školní hřiště, náves, nové lávky přes potok, obecní úřad, dům služeb, rekonstrukce polikliniky, novostavba sportovního a společenského centra se zázemím pro místní spolky).

To je výčet, kterým se za stejné období nemůže pochlubit mnohé krajské město. Za to se sluší před politickým vedením obce reprezentovaným panem starostou jen smeknout a pogratulovat k dobré práci. A doporučit jiným představitelům měst a obcí, ať se sem přijedou podívat na návštěvu na zkušenou, tak jako kdysi Martin Kupka vyrazil do Litomyšle.

 

Představení díla:

Nová výstavba rodinných domů v obcích kolem Prahy přinesla české architektuře dva pojmy: podnikatelské baroko a sídliště na ležeto. Ani jeden z těch pojmů není lichotivý a nikdo by ho nechtěl spojovat se svým domovem. V něm by se nám naopak mělo líbit, mělo by nás to v něm bavit a měl by nám také dělat radost. Jak to ale udělat, aby se to dařilo i v malé obci těsně za hranicí Prahy, která navíc každou korunu svých investic třikrát otočí v dlani. Už několik let se snažíme na tuto otázku co nejlépe a nejtrefněji odpovídat – ne mnoha slovy, ale konkrétními stavbami a úpravami.

Obecní zastupitelé v Líbeznicích si naštěstí nikdy nehráli na to, že by měli patent na rozum a všemu rozuměli. Už k prvním nesmělým úpravám náměstí jsme přizvali dobré architekty. Nejen jejich práce, ale i společné diskuse s veřejností přispěly k oživujícímu tříbení názorů. Řekli jsme si třeba, že pokud už vznikají stavby z veřejných peněz, měla by to být i architektonicky vydařená díla a měla by přispět k obecné „stavební kultuře“. Brzy jsme začali organizovat malé architektonické soutěže a pokaždé s napětím otevírali obálky, abychom už mohli vidět odlišné architektonické názory. Rozhodli jsme se dokonce pro trvalou spolupráci s architektem, abychom mohli postupně přetvářet všechna zákoutí veřejného prostoru. Zároveň jsme ale o nových stavbách vždy dopředu informovali a dokonce jsme je dopředu projednávali při veřejných slyšeních. Nikdy to nebylo samoúčelné. Chtěli jsme vzbudit zájem o to, co se v obci chystá. Velký přínos ale vidím také v tom, že se lidé začali na své obecní nové budovy těšit. Na české poměry asi docela nezvyklá praxe. Místo typicky českých kritických poznámek, že to mělo být takové nebo makové, rostla zvědavost a pozitivní očekávání. Lidé si každou novou stavbu obcházejí a také o ni přemýšlejí. Někteří dokonce přiznali, že se těší každý den, až uvidí stavbu dokončenou. A zjistili jsme také, že některé drobné stavby – například mosty přes potok – jsou schopny udělat stejně velkou radost, jako třeba celý nový pavilon školy. I to je pro mě důkaz, že architektura má moc zasahovat do života lidí a nezáleží na tom, jak nákladná a rozměrná ta stavba je. Líbeznice nenabízejí návštěvníkům skvostná a velkorysá díla starých architektonických slohů. Máme tu teď pár drobných moderních zásahů i větší stavby. Snad Vás při návštěvě Líbeznic také potěší.

A když by se Vám zdálo, že za všemi těmi konkrétními většími i menšími počiny je nějaký skrytý plán, máte dobrý postřeh. Jednotlivá díla mají totiž své místo v promyšlené dlouhodobé vizi, kterou je územní plán obce.

 

Zdroj: Architektonický bedekr - pro časopis ARCHITECT+

 






Zpět na seznam aktualit